Praha - Potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní vrchní ředitel sekce potravinářství ministerstva zemědělství. Fialka bude mít za úkol zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Novinářům to dnes řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Fotogalerie
"Ombudsman je cestou, jak srozumitelně ukázat, co všechno cenu potravin ovlivňuje a jaké informace mají spotřebitelé v ČR k dispozici. Budu přímou spojkou pro podávání podnětů a komunikaci se spotřebiteli i podnikateli," řekl Fialka.
Nová funkce podle Šebestyána nevyžaduje vytváření nového úřadu ani zvýšení nákladů či byrokracie. Zřízení potravinového ombudsmana podle ministra hraje důležitou roli v chystaném plánu ministerstva pro zajištění kvalitních a dostupných potravin. Strategie je postavená na zvýšení konkurenceschopnosti zemědělského a potravinářského sektoru, zajištění férových podmínek v dodavatelsko-odběratelských vztazích, transparentnosti potravinového řetězce a osvětě spotřebitele, řekl dnes Šebestyán.
Informace k vývoji spotřebitelských cen, maloobchodních přirážek nebo původu potravin najdou lidé na webu. Údaje se zatím podle Fialky vyhodnocovat nebudou, nyní šlo podle něj zejména o to, aby lidé měli přístup k datům o potravinách.
"Ombudsman bude fungovat jako mediátor řešení vztahů mezi všemi články v potravinovém řetězci a jako kontakt pro spotřebitele a firmy ke komunikaci a podávání podnětů. Cílem je zajištění kvalitních, bezpečných, dostupných potravin, podpora domácí produkce a zvýšení informovanosti spotřebitelů," řekl Šebestyán.
Fialka jako ředitel sekce potravinářství řídil například meziresortní koordinační skupinu bezpečnosti potravin i pracovní skupinu ke schématům kvalitních potravin. Za jeho působení se podle ministerstva například podařilo v EU prosadit posílení ochrany spotřebitelů přijetím zákazu dvojí kvality potravin. Byl také členem evropského fóra, které formulovalo základy směrnice o nekalých obchodních praktikách. Ve funkci ředitele sekce potravinářství Fialka zůstane.
Šebestyán plán pro levnější potraviny dosud konkrétně nepředstavil, předseda SPD Tomio Okamura nicméně dříve uvedl, že by se měla například snížit 40procentní hranice tržního podílu, na základě které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) posuzuje dominantní postavení. Vláda Andreje Babiše (ANO) se ve svém programu zavázala také k omezení marží řetězců i jejich přehlednému zveřejňování. Se zavedením pravidelného monitoringu a zveřejňování přehledů cenových ukazatelů vybraných potravin a zemědělských produktů počítá i ministerstvo. Plán bude vytvořený pro celé volební období a zavádění opatření a změn bude postupné.
Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), která předsedá zemědělskému výboru Evropského parlamentu, se proti plánu dříve na síti X vymezila. "Není to nic jiného než přípravná palba vlády k tomu, aby určoval stát ceny potravin v prodejnách. Něco takového jde proti všem principům volného trhu," uvedla.
Také Asociace soukromého zemědělství (ASZ) tvrdí, že připravovaná strategie ani ombudsman nebude fungovat a nic na potravinářském trhu nezmění. Zřízení ombudsmana a řešení praktik obchodníků naopak ocenila Agrární komora ČR (AK). Problém s vysokými obchodními přirážkami má i Potravinářská komora ČR a snahu o získání uceleného přehledu o maržích považuje za správný krok.
Potravinové banky loni obdržely 17.400 tun potravin, meziročně o 800 tun víc
Potravinové banky v Česku v loňském roce shromáždily 17.400 tun potravin a základní drogerie. Jedná se o nejvyšší objem v historii jejich fungování, tedy od roku 2014. Předloni banky shromáždily 16.600 tun. Novinářům to v Praze řekl Aleš Slavíček, ředitel České federace potravinových bank. Pomoc podle něj směřovala k 430.000 lidem, kteří se ocitli v obtížné životní situaci.
Hodnotu shromážděných potravin odhaduje federace na 791 milionů korun. Z celkového množství zboží se 1376 tun vybralo ve sbírkách, které federace pořádá vždy na podzim a na jaře. Letos se jarní kolo uskuteční 25. dubna a podzimní kolo 14. listopadu.
Meziročně se ve sbírkách vybralo v roce 2025 o devět procent více potravin a drogerie. Z obchodů získaly banky 10.528 tun zboží, což představuje 61 procent z celkového objemu. Objem potravin ze supermarketů meziročně narostl o 16 procent. Do sbírky se zapojilo 2800 obchodů po celé ČR. Další potraviny poskytli výrobci a zemědělci, zhruba čtvrtinu darovali producenti.
V ČR funguje v současnosti 15 potravinových bank, v roce 2025 měly 261 výdejen, meziročně o 60 více. Ministerstvo zemědělství finančně podporuje potravinové banky od roku 2016, kdy je podpořilo částkou 22,5 milionu korun. "Letos dáme na jejich podporu 104 milionů korun," řekl ministr Šebestyán. Ministerstvo chce do budoucna navázat také spolupráci mezi ovocnáři a zelináři a potravinovými bankami, aby v případě, že ovocnáři a zelináři nemohou z různých důvodů zajistit vlastní sběr, pole nezůstala prázdná, ale plodiny se dostaly do bank a následně k potřebným.
Největší skupinu příjemců tvořily v loňském roce rodiny s dětmi a samoživitelé, a to 62 procent celkově podpořených lidí. Banky poskytly pomoc také seniorům a lidem, kteří se ocitli v náhlé v krizi. Ve výdejnách rozdali pracovníci potravinových bank lidem v nouzi 4660 tun potravin, šlo o 932.090 vydaných balíčků.
Zároveň pokračuje pomoc po zářijových povodních z roku 2024. Potravinové banky dodaly v loňském roce na severní Moravu, kterou předloni povodně postihly, 212.000 litrů balené vody.
Vize federace potravinových bank je, aby se do roku 2030 podařilo navýšit objem získaných potravin na 24.000 tun. Banky proto hledají nové cesty, jak jídlo potřebným předat, zvyšují například efektivitu svozů, zavedly večerní svážení a zamrazování masa. V letošním roce chtějí banky navýšit objem zachráněných potravin a počet podpořených osob o deset procent.
