Praha - České humanitární organizace požádaly premiéra Andreje Babiše (ANO) o schůzku kvůli navrženým škrtům v humanitární pomoci, rozvojové spolupráci a pomoci Ukrajině ve výši 746,7 milionu korun. V otevřeném dopise vyzývají k přehodnocení plánovaného snižování výdajů. Chtějí premiérovi představit konkrétní dopady i expertní argumenty, proč považují tyto výdaje za strategickou investici. Informovaly o tom v dnešní tiskové zprávě.
Babiš dnes novinářům v Liberci řekl, že se setkání s nimi nebrání. "Já ty lidi znám, co mi píšou, takže já myslím, že klidně se můžu s nimi sejít," řekl premiér.
Uvedl také, že peníze pro některé programy se budou při schvalování v rozpočtu hledat, konkrétně hovořil o zdravotně-humanitárním programu MEDEVAC, při kterém lékaři pomáhají civilistům v cizině. "K tomu jsem se vyjadřoval, že ty peníze musíme najít v rámci v rámci druhého čtení rozpočtu a že by to mělo být přesunuto z ministerstva zahraničních věcí na ministerstvo vnitra," dodal Babiš.
Dopis premiérovi zaslaly humanitární organizace sdružené v Českém fóru pro rozvojovou spolupráci (FoRS), konkrétně ADRA, CARE, Člověk v tísni, Charita ČR, Lékaři bez hranic a Koridor UA, spolu s Platformou podnikatelů v zahraniční rozvojové spolupráci.
Organizace se obrací se na premiéra v době, kdy Parlament začíná projednávat návrh státního rozpočtu, a týden před čtvrtým výročím ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února 2022. Signatáři v dopise uvádějí, že odpovědnou vládní politiku nelze nahrazovat penězi jednotlivců a firem.
Zástupce FoRS Pavel Přibyl uvedl, že organizace chtějí premiérovi ukázat, co česká zahraniční pomoc přináší pro bezpečnost regionu, pověst ČR i české firmy. Podle něj by škrtané výdaje chyběly lidem na Ukrajině, kteří po ruských náletech čelí zimě ve špatných podmínkách. Připomněl také pokračující humanitární krize například v Sýrii, Súdánu a Jemenu, kde česká pomoc podle něj zajišťuje přístup k vodě, zdravotní péči a základní ochraně pro desítky tisíc lidí trpících hladem a nemocemi v důsledku konfliktů či sucha.
"Rusko systematicky ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu a miliony lidí zůstávají bez proudu, tepla a pitné vody. Omezení pomoci znamená vyšší riziko rozpadu základních služeb na Ukrajině, další destabilizaci regionu a zvýšený migrační tlak směrem k nám," uvedl ředitel Koridoru UA Matouš Bláha.
Ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička uvedl, že humanitární pomoc poskytují všechny vyspělejší země světa včetně vlády Spojených států. ČR podle něj patří mezi evropskými státy dlouhodobě k zemím s nejnižšími výdaji na humanitární a zahraniční pomoc a další škrty by znamenaly další pokles příspěvku ke světové stabilitě.
Signatáři dopisu argumentují tím, že humanitární a rozvojová pomoc nejsou okrajovými výdaji, ale investicemi do bezpečnosti, stability a prosperity ČR. Podle nich přispívají k prevenci konfliktů a migrace, vytvářejí ekonomické příležitosti pro české firmy a pomáhají budovat dobré jméno ČR v zahraničí. Pomoc Ukrajině označují za klíčovou investici do bezpečnosti Česka i celé Evropy, protože obrana Ukrajiny proti ruské agresi bezprostředně ovlivňuje stabilitu střední a východní Evropy.
Upozorňují také na možné poškození reputace ČR u zahraničních partnerů a oslabení naplňování zahraničněpolitických priorit. Organizace rovněž uvádějí, že humanitární pomoc má v Česku dlouhodobě silnou podporu veřejnosti.
