Nová zpráva finančního dozoru Evropské unie v Lucemburku odhalila nedostatky při realizaci velkých dopravních projektů. Dokáže EU zrychlit a dotáhnout své megaprojekty až do cíle?
Evropská unie má vizi vybudovat do roku 2050 bezproblémovou, udržitelnou a kvalitní multimodální dopravní síť napříč Evropou, kterou však nedávno zhatil kontrolní orgán EU, jež varoval, že zpoždění klíčových projektů ohrožuje dosažení důležitých milníků pro roky 2030 a 2040.
Ať už jde o železniční spojení mezi Lyonem a Turínem nebo průplav Seina‑severní Evropa, podle lednové zprávy Evropského účetního dvora „nebude dosaženo cíle EU dokončit soubor přeshraničních propojení do roku 2030“.
„Tři desetiletí poté, co byla většina projektů navržena, jsme stále daleko od jejich slavnostního otevření a daleko od dosažení plánovaného zlepšení přepravy cestujících a nákladů napříč Evropou,“ uvedla členka Evropského účetního dvora Annemie Turtelboomová.
Evropský účetní dvůr prověřil osm projektů, které tvoří páteř plánů EU na posílení silniční, železniční, vodní a letecké dopravy v rámci 27členného bloku s cílem podpořit obchod a ekonomický růst.
Transevropská dopravní síť v úpadku
Transevropská dopravní síť (TEN-T) tvoří páteř evropské dopravní infrastruktury a zahrnuje řadu rozsáhlých nadnárodních projektů, které jsou klíčové pro zlepšení propojení napříč Evropou.
V roce 2013 se členské státy EU dohodly, že dokončí důležitou síť TEN‑T do roku 2030, avšak Evropský účetní dvůr, který aktualizoval své pět let staré hodnocení, uvedl, že „vyhlídky v roce 2025 jsou horší než v roce 2020 a jsou velmi vzdálené původně plánovanému stavu“.
V roce 2020 auditoři EU uvedli, že u osmi zkoumaných megaprojektů došlo k celkovému nárůstu skutečných nákladů o 47 procent (po započtení inflace) oproti původním odhadům.
Projekty, které se dotýkají 13 zemí včetně Belgie, Dánska, Německa, Estonska, Francie a Itálie, obdržely podle auditorů 15,3 miliardy eur z fondů EU a v průměru nashromáždily zpoždění 17 let.
Podle zprávy Evropského účetního dvora byly tyto prodlevy způsobeny řadou problémů, jako byly neočekávané technické potíže, ale také pandemie covidu-19 a válka Ruska proti Ukrajině.
Rostoucí náklady zvyšují tlak
Podle nové zprávy se náklady zvýšily více, než se očekávalo.
Zpráva uvádí, že celkové náklady analyzovaných projektů se bez inflace zvýšily oproti původním odhadům o 82 procent.
Nejnovější propočty těchto projektů jsou nyní téměř dvojnásobné oproti původním částkám, přičemž prudký nárůst nákladů je připisován dvěma železničním spojům – Rail Baltica, který propojí Tallinn a Varšavu přes Rigu a Kaunas, kde náklady vzrostly o 291 procent, a spojení mezi Lyonem na jihu Francie a Turínem na severu Itálie, kde činil nárůst 127 procent.
Estonsko, Lotyšsko a Litva, které se v letech 1990–1991 po rozpadu Sovětského svazu osamostatnily a v roce 2004 vstoupily do EU i NATO, mají všechny železnice ze sovětské éry s širokým rozchodem.
Trojice pobaltských států s celkovým počtem obyvatel pouhých šest milionů uzavřela v roce 2017 dohodu o výstavbě vysokorychlostní železniční tratě, jejímž cílem je vytvořit pro region nové příležitosti v oblasti obchodu a logistiky.
Kromě rostoucích nákladů čelila výstavba železničního spojení mezi Lyonem a Turínem v průběhu let také odporu ekologických organizací, které kritizují projekt tunelu mezi Lyonem a Turínem. Jeho zastánci tvrdí, že výrazně uleví silniční nákladní dopravě, zatímco odpůrci, kteří například v roce 2017 uspořádali protest poblíž obce Saint-Rémy-de-Maurienne na jihovýchodě Francie, uvedli, že riziko ekologických škod je devastující a že v důsledku stavebních prací již začaly vysychat prameny.
Brennerský úpatní tunel mezi Bavorskem a severní Itálií, jehož hlavním cílem je přesunout nákladní dopravu ze silnic na železnici, bude nyní stát o 40 procent více, než se původně odhadovalo, a podle současných odhadů by měl být otevřen nejdříve v roce 2032. Původní datum otevření bylo plánováno na rok 2016 a Evropský účetní dvůr již před pěti lety ve své zprávě posunul odhad na rok 2028.
Náklady na tunel pod Fehmarnskou úžinou, silniční/železniční spojení mezi Dánskem a Německem, budou o 52 procent vyšší, přičemž otevření je plánováno na rok 2029, tedy o 11 let později než byl původní plán, s možností dalšího zpoždění až do roku 2031.
Průplav Seina-severní Europa, vodní cesta s vysokou kapacitou určená k usnadnění přepravy zboží mezi zeměmi Beneluxu a pařížským regionem, rovněž zaznamenal masivní překročení nákladů, a to o 225 procent.
„Železniční trať Basque Y měla být podle původního harmonogramu v provozu již v roce 2010 a podle revidovaného plánu z roku 2020 do roku 2023. Nyní se očekává, že bude dokončená nejdříve v roce 2030,“ uvádí zpráva, přičemž auditoři považují za realističtější rok 2035.
Podle údajů Evropské komise bylo Španělsko jednou ze zemí, které nejvíce investovaly do vysokorychlostních železnic, v letech 2018 až 2022 průměrně kolem 1,5 miliardy eur ročně. Následky tří smrtelných železničních nehod z počátku tohoto měsíce však odhalily nedostatečnou údržbu stávajících železničních sítí.
Přes vážné problémy, které se objevily u osmi megaprojektů, Evropská komise podle zprávy nikdy nepoužila právní nástroje, které má k dispozici, k získání vysvětlení ohledně prodlev od jednotlivých hlavních měst.
Auditoři vyjádřili naději, že národní plány dopravy budou v budoucnu koordinovány s prioritami na evropské úrovni. Členské státy jsou k tomu nyní povinny, ale projeví se to až u nových megaprojektů.
Dva projekty překonaly očekávání
Auditoři ale přinesli i dobré zprávy. V případě dvou projektů, dálnice A1 v Rumunsku a železniční trati E59 v Polsku, jsou nejnovější odhady nákladů ve skutečnosti nižší než ty původní.
Podle zprávy Evropského účetního dvora se náklady na trať E59 snížily o 18 procent. Odhad roku zahájení provozu auditoři neuvedli.
Polská síť TEN-T již zahrnuje přístavy v Gdaňsku, Gdyni, Štětíně a Svinoústí i letiště ve Varšavě, Krakově, Gdaňsku a Katovicích, které slouží jako klíčové multimodální uzly. Železniční trať E59 je součástí koridoru mezi Baltským a Jaderským mořem.
Podle zprávy Evropského účetního dvora jsou náklady na dálnici A1 v Rumunsku o 11 procent nižší, než se původně odhadovalo.
Dálnice A1 v Rumunsku je klíčovou součástí koridoru Rýn–Dunaj a v rámci Rumunska zajišťuje přímé spojení mezi hlavním městem Bukurešť a maďarskou hranicí u přechodu Nădlac.
Vyhlídky na dokončení dálnice A1 se tak zlepšily a projekt by mohl být uveden do provozu dříve než v roce 2030.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, Agerpres, ANSA, dpa, EFE, PAP
