Napětí kolem Grónska roste poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil spojencům v NATO zavedením nových cel v reakci na vojenské jednotky, které na tento arktický ostrov vyslaly některé evropské země. Evropská unie nyní proti americkým hrozbám zvažuje využití takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument). Dánsko a jeho spojenci mezitím dále posilují svou vojenskou přítomnost v Grónsku.
Země Evropské unie se snaží urychleně najít společnou odpověď na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, že od 1. února uvalí dodatečné desetiprocentní clo na zboží z několika evropských spojeneckých států.
Poté, co Trump pohrozil, že osm evropských zemí bude čelit vyšším clům, dokud Spojené státy nezajistí „úplný a totální odkup“ Grónska, se vedoucí představitelé EU ve čtvrtek sejdou v Bruselu.
Spojené státy opakovaně tvrdí, že o Grónsko, autonomní území Dánska bohaté na nerostné suroviny, mají zájem z důvodů „národní bezpečnosti“, a to navzdory tomu, že již na ostrově mají vojenskou základnu a s Dánskem, svým spojencem v NATO, který arktický ostrov spravuje zhruba 300 let, mají dlouhodobé bezpečnostní dohody.
Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Spojené království nedávno vyslaly do Grónska menší počet vojáků na průzkumnou misi jako projev solidarity s Dánskem, které se staví proti Trumpovým snahám o převzetí kontroly nad ostrovem.
„Nenecháme se vydírat a v Evropě stojíme jednotně,“ uvedl německý ministr financí Lars Klingbeil při pondělním příjezdu do Bruselu, kde se má během dvou dnů zúčastnit předem plánovaných jednání se svými protějšky z EU. „Nechceme eskalaci. O eskalaci neusilujeme, ale pokud k ní dojde, jsme na ni připraveni,“ dodal Klingbeil.
Italská premiérka Giorgia Meloniová, která je považována za jednu z mála Trumpových spojenců v EU, označila novou hrozbu zavedení cel za „chybu“.
V samostatné hrozbě Trump v úterý přitvrdil i vůči Francii a pohrozil zavedením dvousetprocentních cel na francouzské víno a šampaňské v reakci na záměr Paříže odmítnout jeho pozvání do takzvané „Rady míru“, kterou zřídil za účelem dohledu nad obnovou Gazy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu uvedl: „Nedává smysl uvalovat cla mezi spojenci. Musíme vyřešit válku na Ukrajině, pomoci Ukrajincům bránit se a najít udržitelný mír.“
Macron označil možnost případné aktivace nástroje proti nátlaku, takzvané „obchodní bazuky“, vůči Spojeným státům za „šílenou“ a dodal: „Mrzí mě to. Je to však důsledek naprosté nepředvídatelnosti a zbytečné agresivity.“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Trumpa varovala, aby kvůli Grónsku neuvrhl transatlantické vztahy do nebezpečné sestupné spirály. „Proto jsou navrhovaná dodatečná cla chybou, zvláště mezi dlouholetými spojenci,“ uvedla v Davosu.
Washingtonský chaos vystavuje transatlantickou alianci i poválečný řád tvrdé zkoušce
Šéfka mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International Agnès Callamardová v pondělí vyzvala evropské země, aby Trumpovi přestaly „ustupovat“ a postavily se jemu i dalším „tyranům“, kteří podle ní usilují o rozbití mezinárodního řádu fungujícího od konce druhé světové války a založeného na pravidlech.
Trump od svého loňského návratu do Bílého domu přijal řadu rozhodnutí, která vedla k rozpadu mnoha pravidel po celém světě, přičemž Rusko tento systém „ničí svou agresí na Ukrajině“, uvedla generální tajemnice lidskoprávní organizace v rozhovoru pro agenturu AFP v Davosu.
Dodala, že poválečný mezinárodní řád „ničí také Izrael, který zcela ignoroval mezinárodní právo při své genocidě Palestinců v Gaze“.
Evropské státy v posledních měsících v otázce Ukrajiny balancují na tenkém ledě: na jednu stranu se spoléhají na Washington, že pomůže hledat cestu k urovnání, zároveň však odmítají podmínky, které by byly příliš výhodné pro Moskvu.
Trump mezitím vystavil transatlantické spojenectví zkoušce hrozbami, že Grónsko „získá tak či onak“. Evropské země však proti záměrům Washingtonu získat toto rozlehlé autonomní dánské území semkly šiky.
Ve vzkazu norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Storemu Trump uvedl, že „už necítí povinnost myslet čistě na mír“ poté, co loni za své mírové úsilí neobdržel Nobelovu cenu za mír. Dodal, že přestože mír zůstane „převládající“ hodnotou, může „nyní myslet také na to, co je dobré a správné pro Spojené státy americké“.
Store ve svém prohlášení uvedl: „Jasně jsem vysvětlil, mimo jiné i prezidentu Trumpovi, všeobecně známou skutečnost, a sice že cenu uděluje nezávislý Nobelův výbor,“ nikoli norská vláda.
NATO posiluje přítomnost v Grónsku a zároveň hledá vnitřní jednotu
V době rostoucího celosvětového napětí Dánsko navrhuje, aby NATO zahájilo v Grónsku průzkumné operace, a to s podporou tohoto arktického ostrova, sdělil v pondělí ministr obrany Troels Lund Poulsen po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem. Konkrétní podoba návrhu stejně jako Rutteho stanovisko však zatím nebyly zveřejněny.
Zatímco řada spojenců NATO vyslala do Grónska vojáky nebo oznámila plán je tam vyslat i přes riziko, že na ně mohou být uvalena další americká cla, jiní zůstávají zdrženliví a v názoru na tento krok rozděleni.
Belgie vysílá do Grónska styčného důstojníka. Navzdory tomuto rozhodnutí se však v sobotu neocitla na Trumpově seznamu sankcionovaných zemí. „Neexistuje však žádná záruka, že se tak nestane v budoucnu, a musíme projevit solidaritu s našimi kolegy,“ uvedl ministr zahraničí Maxime Prévot. Americká opatření označil za „nepochopitelná a zbytečně nepřátelská“.
Podobně Slovinsko v sobotu oznámilo, že do Grónska vysílá dva důstojníky ozbrojených sil, kteří se zúčastní plánování a realizace mezinárodního vojenského cvičení Arctic Endurance, které vede Dánsko.
Polský premiér Donald Tusk, jehož země patří mezi nejoddanější spojence NATO a má v rámci EU nejvyšší výdaje na obranu v poměru k hrubému domácímu produktu, už minulý týden uvedl, že země „neplánuje vyslat do Grónska polské vojáky“.
Navzdory nepravdivým tvrzením na sociálních sítích, podle nichž Německo vyslalo do Grónska válečné lodě, země na ostrov skutečně vyslala pouze 15 vojáků v rámci průzkumné mise. Ti však v neděli Grónsko opustili poté, co byla mise podle plánu ukončena, uvedlo ministerstvo obrany.
Španělsko dosud neoznámilo žádné plány zapojit se do mise v Grónsku. Ministryně obrany Margarita Roblesová nicméně nedávno uvedla, že by se země v budoucnu mohla ke skupině připojit.
Zároveň se někteří spojenci v rámci NATO stále snaží zorientovat v tom, jak se spor o Grónsko promítá do jejich domácích politických debat.
Na otázku, zda vláda České republiky podporuje Grónsko, premiér Andrej Babiš v pondělí uvedl, že na to nemůže dát jednoznačnou odpověď. Dodal, že Spojené státy jsou lídrem NATO a konflikty jsou kontraproduktivní. „My určitě preferujeme, aby došlo k dohodě v rámci aliance. Bylo by velice nešťastné, aby došlo k nějakým soubojům,“ sdělil Babiš.
V Bulharsku jsou politické reakce smíšené. Končící vláda dosud k nedávnému dění kolem Grónska nezaujala stanovisko, avšak v parlamentu se již začínají objevovat první reakce.
Na jedné straně lídr hnutí Pokračujeme ve změně, které je na evropské úrovni součástí frakce Obnovme Evropu, Asen Vasilev uvedl, že každá země by měla mít právo určovat svou vlastní budoucnost, a nikoli aby její volby diktovaly vnější mocnosti.
Na druhé straně hnutí Obrození (Vazrazhdane), jehož europoslanci působí v Evropském parlamentu ve frakci Evropa suverénních národů, podporuje americké nároky na Grónsko. Předseda strany Kostadin Kostadinov zopakoval výzvu k vystoupení Bulharska z NATO a uvedl, že napětí mezi Washingtonem a Kodaní odhaluje hlubší strukturální problémy jak v rámci NATO, tak v Evropské unii.
Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár uvedl: „Slovensko považuje Grónsko za součást Dánska.“ Odmítl celní bitvy mezi státy: „Upřednostňujeme diplomacii a mír, nikoli napětí či konfrontaci,“ řekl.
Unijní „obchodní bazuka“ v pohotovosti
Lídři Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali koordinovanou reakci na hrozbu amerických cel, přičemž na stole leží i její nejsilnější obchodní nástroj.
Nástroj proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), přijatý v roce 2023, je mechanismus, který lze použít v případech ekonomického nátlaku, kdy se stát mimo EU snaží donutit unii nebo některého z jejích 27 členů k určitému rozhodnutí prostřednictvím obchodních omezení.
Podle Evropské komise se takové praktiky „nepřiměřeně zasahují do legitimních suverénních rozhodnutí Evropské unie a jejích členských států“, uvádí se na webových stránkách komise.
Francie již avizovala, že hodlá požádat o aktivaci tohoto nástroje poté, co Trump v sobotu oznámil, že uvalí dodatečná cla na osm spojenců v rámci NATO.
Aby mohl být nástroj použit, musí Evropská komise nejprve posoudit, zda se v daném případě skutečně jedná o ekonomický nátlak. Závěr komise pak musejí podpořit členské státy EU, načež se výkonný orgán unie ideálně pokusí vstoupit s dotyčným státem do jednání. Pokud tato jednání neuspějí, může EU přijmout odvetná opatření.
Odvetná opatření nástroje proti nátlaku jsou však až krajním řešením a musejí být přiměřená. Použít tento nástroj proti Spojeným státům by ale bylo „úplně poprvé“, kdy by jej EU uplatnila, připomněl Macron v úterý v Davosu.
Pokud by byl nástroj proti nátlaku uplatněn v reakci na nejnovější Trumpovy obchodní hrozby, je pravděpodobné zavedení odvetných cel na dovoz amerického zboží. Kromě toho by mohla být pozastavena dohoda o clech mezi EU a USA uzavřená letos v červenci.
Zvažuje se také zavedení dalších cel na seznam zboží s celkovým objemem obchodu 93 miliard eur (108 miliard dolarů), mezi něž patří průmyslové a zemědělské produkty, například motocykly, hovězí, whisky nebo citrusové ovoce.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, Belga, BTA, ČTK, dpa, EFE, STA, PAP, TASR
