Kodaň/Brusel/Praha - Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Británie dnes ve společném prohlášení varovaly, že hrozby zavádění cel ze strany Spojených států narušují transatlantické vztahy a mohou způsobit nebezpečnou spirálu eskalace, napsala agentura Reuters. Země tak reagují na sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že budou od února čelit vyšším clům do té doby, než bude uzavřena dohoda, na jejímž základě by Američané získali Grónsko.
Země také v prohlášení vyjádřily plnou solidaritu s obyvateli Grónska, které je dánským autonomním územím. Zdůraznily, že jako členové NATO považují bezpečnost v Arktidě za společný transatlantický zájem a že zůstanou jednotné a koordinované při obraně své suverenity.
Norský premiér Jonas Gahr Störe pak v rozhovoru s televizní stanicí NRK varoval před rizikem obchodní války, která by mohla vzniknout kvůli hrozbě amerických cel. Vyzval k opatrnosti, protože obchodní válka by podle něj nikomu neprospěla.
Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm unijních států a že budou platit, dokud USA neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA z osmi zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat - Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska. Aktuálně platí od léta pro většinu exportu z EU do USA 15procentní clo. Trump pohrozil, že pokud dohoda nebude uzavřena do 1. června, zvýší se od tohoto data dodatečná cla pro oněch osm zemí z deseti procent na 25 procent.
Macinka doufá v to, že spor kolem Grónska je možné vyřešit dialogem
Šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé) doufá v to, že je možné spor o Grónsko mezi USA a Dánskem vyřešit dialogem. Česko chce přispět k nalezení řešení. Řekl to v debatě Otázky Václava Moravce v České televizi.
Podle Macinky je situace kolem Grónska dynamická. "Věřím tomu, že existuje prostor to vyřešit dialogem," řekl. Doplnil, že se sešel s velvyslanci USA a Dánska, aby zjistil jejich postoj. Na konci ledna se na radě ministrů setká také se svým dánským protějškem a šéfem NATO. "Chci slyšet, jaká je jejich pozice, abychom se nad tím mohli zamyslet a také třeba přijít na to, jak přispět k uklidnění situace," uvedl Macinka.
Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) Evropa také drží karty v ruce, musí ale být jednotná. "Potřebujeme, aby EU a evropské země zůstaly jednotné a soudržné a já bych si přál, aby toho Česko bylo jasnou součástí," řekl Lipavský v debatě na ČT.
Na stranu evropských spojenců se ve svém dnešním vyjádření postavil také bývalý premiér Petr Fiala (ODS). "Jako člověk, který má celý život rád USA, vždy fandil republikánům a byl a je stoupencem euroatlantické spolupráce, dnes s jistým smutkem říkám: Evropa se teď musí jasně postavit Trumpovi ve věci Grónska. Jeho postup je zcela nepřijatelný. Jedině když ukážeme odhodlání a sílu, budeme mít respekt a něčeho dosáhneme. A to i při vyjednávání s Trumpem," napsal na síti X.
