Spojené státy nechodí kolem horké kaše: chtějí Grónsko. Dánsko a Grónsko, za nimiž stojí Evropská unie, důrazně odmítly tvrzení Washingtonu o „národní bezpečnosti“ a vydaly rozhodné varování před možným kolapsem NATO.
Evropská unie znovu potvrdila svou solidaritu s Dánskem a Grónskem při hledání účinné reakce na obnovené hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně převzetí tohoto arktického ostrova.
„Dovolte mi vyjádřit se naprosto jasně ohledně Grónska: Grónsko patří jeho obyvatelům,“ uvedl ve středu předseda Evropské rady António Costa tváří v tvář novým americkým nárokům na největší ostrov světa. „O Dánsku ani Grónsku nelze rozhodovat bez Dánska nebo bez Grónska. Mají plnou podporu a solidaritu Evropské unie.“
Trump trval na tom, že Spojené státy „potřebují Grónsko z důvodů národní bezpečnosti“, přičemž jako hrozbu uvádí rostoucí přítomnost čínských a ruských lodí v arktickém regionu. Opakovaně odmítal vyloučit použití síly k převzetí strategického ostrova, což vyvolalo šok a hněv v Dánsku i u dalších dlouhodobých evropských spojenců Spojených států.
V úterý Bílý dům uvedl, že Trump „probírá možnosti“ převzetí Grónska včetně vojenské akce. Ve středu pak oznámil, že se se svým týmem „aktivně zabýval“ koupí Grónska.
Dánsko, Grónsko a Evropská unie důrazně odmítly Trumpova tvrzení týkající se ostrova.
Hlavní město Grónska Nuuk a dánské hlavní město Kodaň opakovaně uvedly, že území není na prodej a že o své budoucnosti může rozhodovat pouze samo Grónsko. V současnosti je spravováno koalicí, která nemá v blízké budoucnosti žádné plány na získání nezávislosti od Dánska.
Ostrov je součástí Dánského království, ale má značnou autonomii a není členem EU. Je strategicky zajímavý díky svému bohatství na suroviny a jako základna pro vojenskou kontrolu Arktidy.
Trump spustil v Evropě poplašné zvony poté, co jeho vojenská intervence ve Venezuele vedla k zadržení místního prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželky Cilie Flores. Podle francouzské tiskové agentury AFP tato operace také vyvolala vlny online dezinformací.“
Zatím neexistují žádné známky vojenského zesílení, jaké bylo pozorováno kolem Venezuely, a někteří američtí představitelé prosazují jiné možnosti – ale v Evropě události v Caracasu vyvolaly obavy, že by podobný scénář mohl postihnout i Grónsko.
Proč chce mít Washington pevnější kontrolu nad Grónskem
Grónsko je v hledáčku Trumpa již od jeho prvního volebního období. Vztahy mezi USA a Grónskem sahají několik desetiletí zpět.
Poloha Grónska je vysoce strategická, leží totiž na nejkratší trase pro rakety mezi Ruskem a USA. Je proto klíčovou součástí amerického protiraketového štítu.
V roce 1941, v nejintenzivnější fázi druhé světové války, Dánsko, tehdy okupované nacistickým Německem, povolilo Spojeným státům vybudovat a provozovat vojenské základny v Grónsku, tehdejší dánské kolonii v Arktidě, po dobu trvání konfliktu s cílem chránit americký kontinent.
Dánský velvyslanec ve Washingtonu, izolovaný od Kodaně, samostatně vyjednal se Spojenými státy dohodu na ochranu Grónska, které je geograficky součástí Severní Ameriky.
Ke konci války měly USA v Grónsku 15 vojenských základen. Dnes zde stojí pouze jedna, a to letecká základna Pituffik na severozápadním pobřeží.
Dánská dohoda se Spojenými státy, která byla v roce 2004 upravena, dává americké armádě od roku 1951 prakticky volnou ruku k jednání na grónském území, pokud armáda o svých záměrech předem informuje Dánsko a Grónsko.
Trump tvrdil, že Dánsko nedokázalo zajistit bezpečnost Grónska, které má rozlohu 2,2 milionu kilometrů čtverečních (849.424 čtverečních mil), tedy přibližně pětinu rozlohy celého evropského kontinentu.
Během uplynulého roku Kodaň posílila své investice do Grónska. V roce 2025 vyčlenila na bezpečnost v regionu 1,2 miliardy eur, připomněla v pondělí dánská premiérka Mette Frederiksen.
Nedávná zpráva dánské vojenské zpravodajské služby uvedla, že Rusko, Čína i Spojené státy soupeří o to, kdo bude v Arktidě hrát „větší roli“.
Grónsko má nevyužité zásoby vzácných suroviny a může se stát klíčovým hráčem, protože tání polárního ledu – důsledek změny klimatu – otevírá nové lodní trasy.
Grónsko, které leží na západní polokouli, má rozlohu největšího amerického státu Aljaška a žije zde pouze 57.000 obyvatel. Jeho začlenění by posunulo USA před Čínu a vytvořilo by třetí největší území na světě po Rusku a Kanadě.
Před rokem však podle průzkumu zveřejněného v dánském a grónském tisku 85 procent Gróňanů uvedlo, že je proti vstupu do Spojených států.
Evropa se obává rozpadu NATO
Zástupci šesti zemí EU a Spojeného království uvedli v úterý ve společném prohlášení, že Grónsko patří jeho obyvatelům a o záležitostech týkajících se jejich vztahů mohou rozhodovat pouze Dánsko a Grónsko.
Lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska, Dánska a Spojeného království uvedli, že bezpečnost v Arktidě musí být zajišťována kolektivně, ve spolupráci se spojenci v rámci vojenské aliance NATO, a to včetně Spojených států.
Dánská premiérka Frederiksen varovala, že americká vojenská akce proti Grónsku nebo jakémukoli jinému členu NATO by alianci rozbila a zničila „vše“ včetně NATO a bezpečnostní struktury, jež vznikla po druhé světové válce.
Dánsko patří mezi zakládající členy NATO a je dlouhodobým spojencem USA, což zahrnovalo i kontroverzní vyslání vojáků na podporu americké invaze do Iráku v roce 2003.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer se oba snažili zmírnit spor při účasti na mírových rozhovorech o Ukrajině v Paříži spolu s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem a zeťem Jaredem Kushnerem. „Nedokážu si představit scénář, v němž by byly Spojené státy americké postaveny do situace, kdy by porušily dánskou suverenitu,“ uvedl Macron.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul vyzval Washington, aby respektoval mezinárodní právo, a uvedl, že je třeba dodržovat principy suverenity, územní celistvosti a neporušitelnosti hranic zakotvené v Chartě OSN.
Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl: „Španělsko bude vždy aktivně podporovat Organizaci spojených národů a bude plně solidární s Dánskem a obyvateli Grónska.“
Polský premiér Donald Tusk uvedl, že žádný člen NATO by neměl útočit na jiného člena aliance ani jej ohrožovat. „Jinak by NATO ztratilo svůj smysl, pokud by uvnitř paktu docházelo ke konfliktu nebo vzájemným agresivním krokům,“ prohlásil v Paříži.
Trump na rozdíl od předchozích amerických prezidentů ostře kritizoval NATO, které nevnímá jako nástroj americké moci, ale jako situaci, kdy menší země profitují z amerických vojenských výdajů. „Vždy budeme stát při NATO, i když ony nebudou stát při nás,“ napsal Trump ve středu na své platformě Truth Social.
Jednání mezi Dánskem a USA před námi
K otázce se rovněž vyjádřily další evropské země.
Portugalská vláda plně souhlasí s tím, že EU odmítá Trumpova prohlášení o Grónsku, a potvrzuje, že arktický ostrov „patří jeho obyvatelům“.
Slovinský premiér Robert Golob vyjádřil podporu prohlášení sedmi zemí. „Bezpečnost Arktidy lze zajistit společným úsilím všech spojenců, což zahrnuje i USA, a především důsledným respektem k principům mezinárodního práva a Charty OSN, jako jsou územní celistvost, suverenita a neporušitelnost hranic,“ uvedl.
Chorvatský premiér Andrej Plenković novinářům řekl, že si nemyslí, že by měla proběhnout „americká intervence v Grónsku“, a dodal, že v rámci Evropské unie není nikdo, kdo by takovou situaci mohl uvítat nebo schválit. „Věříme, že k tomu nedojde,“ uvedl.
Ostatní země reagovaly opatrně v očekávání přímých jednání mezi Dánskem, Grónskem a USA.
Český premiér Andrej Babiš uvedl: „Nevím, jestli tato prohlášení něco přinesou, nebo ne,“ a dodal, že „už tak máme dost konfliktů, aniž bychom se mezi spojenci museli zabývat touto záležitostí“. Česká republika je přesvědčena, že je prostor k řešení otázky prostřednictvím dialogu mezi Dánskem a Spojenými státy, uvedl ve středu ministr zahraničí Petr Macinka.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve středu avizoval, že se příští týden plánuje setkat se zástupci Dánska, aby projednal zájem USA o Grónsko.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, BTA, CTK, dpa, Europa Press, HINA, Lusa, MIA, PAP, Ritzau, STA
