Kypr se již podruhé ujímá předsednictví Rady EU, tentokrát však v mnohem bouřlivějším geopolitickém kontextu než v roce 2012. Kyperské předsednictví chce řešit témata od bezpečnosti a podpory Ukrajiny přes rozšíření a migraci až po příští dlouhodobý rozpočet EU a zároveň směřovat unii k větší autonomii při zachování otevřenosti světu.
„Autonomní unie. Otevřená světu.“ Tak zní motto předsednictví Kypru v Radě Evropské unie, které započalo 1. ledna a potrvá do konce června, kdy štafetu převezme Irsko. Na závěr osmnáctiměsíčního předsednického tria Polska, Dánska a Kypru chce Nikósie prosazovat jasnou vizi autonomnější unie, přičemž důraz klade především na bezpečnost a pokračující podporu Ukrajiny.
Kypr, nejvýchodnější člen Evropské unie, je rozdělený středomořský ostrov s necelým milionem obyvatel. Jižní část spravují řečtí Kypřané, sever pak turečtí Kypřané. Sever ostrova se v roce 1983 jednostranně prohlásil za samostatný státní útvar, který uznává pouze Turecko, zatímco mezinárodní společenství tento krok odmítlo. Od svého vstupu do EU v roce 2004 drží Kypr předsednictví Rady EU podruhé.
Během předchozího kyperského předsednictví ve druhé polovině roku 2012 se „strategická agenda zaměřovala především na řešení krize eurozóny, podporu růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, modernizaci veřejné správy a posilování jednotného trhu“, jak uvedla tehdejší ministryně zahraničí Erato Kozakou-Markoulisová.
Po čtrnácti letech se Kypr ujímá vedení EU v úplně jiné době, poznamenané geopolitickým napětím. Podle Erato Kozakou-Markoulisové dnes Evropa „čelí novým a dosud nevídaným výzvám, které pramení z ruské války proti Ukrajině i ze situace na Blízkém východě, a to v rychle se proměňujícím globálním prostředí a za rostoucí nestability“.
Avšak „Evropa krizím nepodléhá ani se nebojí výzev. Naopak je vnímá jako příležitosti k dalšímu vývoji,“ uvedl kyperský prezident Nikos Christodoulides při slavnostním aktu 21. prosince 2025 v obci Lefkara, kde Kypr představil program a priority svého předsednictví. Christodoulides vystupoval také jako mluvčí prvního kyperského předsednictví v roce 2012.
Podle Christodoulidese chce kyperské předsednictví směřovat k „unii, která bude silná, stabilní a bezpečná“. Opírá se přitom o pět základních pilířů: bezpečnost, konkurenceschopnost, rozšíření, autonomii a fiskální rovnováhu.
Konkrétně je těchto pět priorit vymezeno jako „autonomie prostřednictvím bezpečnosti a obrany“, „autonomie prostřednictvím konkurenceschopnosti“, „otevřená a autonomní unie“, „autonomní unie založená na svých hodnotách a pro všechny“ a „rozpočet pro autonomní Evropskou unii“.
Logo kyperského předsednictví vychází z tradiční lefkarské výšivky, ztvárněné v oranžové barvě připomínající středomořské slunce. „Ústředním motivem loga je myšlenka nitě: sama o sobě je křehká, avšak při proplétání s dalšími se stává pevnou a soudržnou. Jde o metaforu síly, která vychází z jednoty,“ vysvětluje kyperská vláda. Sytě modré pozadí v barvě EU zároveň podtrhuje identitu Kypru jako nedílné, byť svébytné součásti EU, přirozeně vetkané do evropské tapisérie.
Bezpečnost nadále na prvním místě
Kyperský prezident uvedl, že ruská invaze na Ukrajinu „nejjasnějším možným způsobem“ odhalila nutnost posílit evropskou bezpečnostní architekturu a připravenost k obraně. Podpora Ukrajiny tak podle něj i nadále zůstane ústřední prioritou kyperského předsednictví.
Hned od počátku chce Kypr dosáhnout pokroku v otázce finanční podpory Kyjeva a navázat na výsledky prosincového summitu Evropské unie, konkrétně na poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu 24. února by kyperské předsednictví chtělo rovněž schválit další balík sankcí proti Rusko, který by byl již dvacátý v pořadí.
Kyperská vize počítá se silnou Evropskou unií, která chrání své hranice a strategické zájmy a zároveň buduje partnerství a spojenectví založená na demokratických hodnotách a respektu k mezinárodnímu právu. Kyperské předsednictví proto slibuje rychlou implementaci Bílé knihy o obraně a pokračování všech klíčových obranných iniciativ, včetně finančního nástroje SAFE a programu EDIP.
Pro Kypr však bezpečnost neznamená pouze posilování obrany, ale „je to široký, komplexní a mnohovrstevnatý koncept“. Klíčovou prioritou je proto rovněž „efektivní řízení“ migrace.
Během kyperského předsednictví, konkrétně 12. června, vstoupí v účinnost Pakt o migraci a azylu, který má zlepšit správu migračních toků, posílit kontroly a urychlit návraty neúspěšných žadatelů o azyl. Současně se dokončuje schvalování dalších tří předpisů: nařízení o návratech, nařízení o bezpečné třetí zemi a nařízení o bezpečné zemi původu.
Udržet propojení a konkurenceschopnost
Další priorita vyplývá ze strategické geografické polohy Kypru: realizace Paktu pro Středomoří a propagace jeho klíčových projektů, které chce Christodoulides představit na neformálním summitu, jenž se má v dubnu uskutečnit na ostrově. Očekává se účast deseti hlav států partnerských zemí jižního sousedství EU i zástupců sousedních států, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyiapa Erdoğana.
Kyperský prezident dále uvedl, že „strategickou prioritou kyperského předsednictví je posilování vztahů EU s regionálními organizacemi, jako je Rada pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) a Liga arabských států (LAS)“. Tento přístup je součástí snahy Nikósie posílit vazby unie s partnery na Blízkém východě a ve východním Středomoří.
Součástí tohoto úsilí je také vlastní hraniční dohoda Kypru s Libanonem. Obě země v listopadu podepsaly novou dohodu o námořní hranici, která vymezuje výlučné hospodářské zóny obou zemí. Jde o nejnovější námořní dohodu, jejímž cílem je otevřít prostor pro obchod ve východním Středomoří.
Kypr chce celkově vytěžit maximum ze své geografické polohy, která má strategický význam nejen z hlediska migračních toků a vztahů s výše zmíněnými partnery, ale i jako potenciální energetický uzel v době, kdy EU završuje odklon od ruského plynu a ropy.
Podobně důležitým tématem je také konektivita, především v případě ostrovů a okrajových oblastí, která má zůstat klíčovým pilířem přístavních a průmyslových námořních strategií, které bude kyperské předsednictví podporovat.
Nikósie v evropském kontextu klade důraz na rozšíření unie jako prostředek ke zvětšování prostoru míru, demokracie, bezpečnosti a stability. Zároveň poukazuje na transformační účinek rozšiřování kandidátské země, který se projevuje jejich odhodláním k reformám a k řešení dlouhodobých sporů se sousedy v souladu s evropským právem, hodnotami a principy.
V této souvislosti prezident Christodoulides výslovně zmínil Ukrajinu, Moldavsko a západní Balkán, přičemž zdůraznil závazek kyperského předsednictví dosáhnout hmatatelného pokroku v přístupových procesech těchto zemí.
V případě Ukrajiny se nicméně dosud nepodařilo prolomit patovou situaci. Současná pravidla vyžadují, aby každý krok přístupového procesu schválilo jednomyslně všech 27 členských států EU, avšak zahájení prvních kapitol přístupových jednání s Ukrajinou nadále blokuje Maďarsko.
Výzva: dlouhodobý rozpočet 2028–2034
Kypr také čekají náročná jednání o příštím víceletém rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Dánsko už připravilo první takzvaný vyjednávací rámec a Kypr by měl v této práci dosáhnout výrazného pokroku.
Sedmiletý rozpočet zahrnuje veškeré klíčové výdaje EU, od zemědělských dotací a kohezních fondů na podporu méně rozvinutých regionů až po budování dopravní infrastruktury a rozvojovou pomoc třetím zemím.
Předseda Evropské rady António Costa chce dosáhnout dohody o příštím víceletém finančním rámci (VFR) do konce roku 2026. Tento harmonogram je podle jeho nedávného vyjádření klíčový pro zajištění toho, aby nové unijní programy financování mohly začít fungovat bez jakékoli prodlevy již na začátku roku 2028. Nikósie si klade za cíl dospět k vyjednávací pozici do konce června.
Schválení VFR však bude představovat výzvu.
Už první návrh Evropské komise okamžitě narazil na kritiku Evropského parlamentu. Europoslanci se postavili zejména proti konceptu tzv. „národních plánů“, který počítá se sloučením prostředků pro zemědělce a regiony (které tvoří zhruba polovinu celkového rozpočtu EU) do jednotlivých fondů řízených vládami všech 27 členských států. Oproti dosavadnímu modelu, v němž měly klíčovou roli regiony, by šlo o výraznou změnu a vyjednávání se podle očekávání protáhnou na zhruba dva roky.
Pokud jde o návrh nové společné zemědělské politiky (CAP) EU v rámci víceletého finančního rámce, některé členské státy reagovaly negativně. Slovenský ministr zemědělství a rozvoje venkova Richard Takáč uvedl, že kyperské předsednictví nemusí být v těchto jednáních úspěšné. „O některých věcech se nakonec nebude rozhodovat na úrovni ministrů zemědělství. Budou se muset řešit na nejvyšší úrovni, tedy na úrovni předsedů vlád,“ uvedl Takáč.
Mezi další priority patří posilování právního státu v celé unii, realizace evropského plánu dostupného bydlení, dokončení jednotného trhu a zajištění digitálního prvenství unie.
Oficiální zahajovací ceremoniál kyperského předsednictví v Radě EU se uskuteční 7. ledna v Lefkósii, jak se hlavnímu městu Nikósii říká především mezi řecky mluvícími Kypřany (turecky mluvící obyvatelstvo používá název Lefkoşa).
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, ČTK, dpa, HINA, TASR
