Praha - Schválené programové prohlášení nové vlády, které se v konečné podobě nijak neliší od verze představené ještě před jejím jmenováním, považují politologové za krok, jenž odráží priority vládní koalice i křehkost dosaženého kompromisu mezi vládními stranami. Shodují se v tom, že kabinet neměl silnou motivaci dokument upravovat, a to ani po připomínkách prezidenta. Programové prohlášení vyvolává kritiku i podporu mezi odbornými a zájmovými skupinami. Zatímco ekologické organizace varují před ohrožením přírody a zhoršením kvality života, Hospodářská komora ČR vítá jeho zaměření na hospodářský růst a dostupné ceny energií. Vyplývá to z vyjádření v jejich tiskových zprávách.
Asociace ekologických organizací Zelený kruh upozornila, že dokument umožňuje prosadit požadavky hnutí Motoristé sobě na úkor životního prostředí a neobsahuje pozitivní závazky týkající se péče o krajinu nebo zadržování vody. Chybí podle asociace pokračování programů Nová zelená úsporám a kotlíkové dotace, které domácnostem šetří náklady na energie, a nejsou jasně definovány kroky k ochraně půdy, lesů a národních parků.
Prohlášení podle ekologů otevírá prostor pro zásahy do nejcennějších území, podporuje spalování odpadu před recyklací a nezohledňuje potřebu spravedlivé transformace energetiky.
"Vládní programové prohlášení přináší riziko pro nejcennější oázy přírody v naší zemi, ale i pro půdu a běžnou krajinu jako takovou, která pro lidi zajišťuje řadu funkcí," uvedl Jan Skalík z Hnutí Duha.
Kritika ekologů směřuje také na energetiku. Podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha vláda mlží ohledně postupu uhelných elektráren. Jaroslav Bican z Greenpeace upozornil, že dokument nejasně stanovuje roli uhlí v energetickém mixu.
Naopak Hospodářská komora ČR hodnotí programové prohlášení pozitivně, co se týče hospodářství, energetiky a průmyslu. Prezident Zdeněk Zajíček (ODS) uvedl, že vláda se zaměřuje na dostupné a stabilní ceny energií, snižování byrokracie, dopravu a rozvoj infrastruktury. Komora vítá i deklarovaný záměr prosazovat české zájmy v EU a otevření otázek emisních povolenek či zákazu spalovacích motorů v evropské debatě.
Shoda mezi vládními prioritami a požadavky podnikatelského sektoru se podle Hospodářské komory promítá i do dalších oblastí, které mají přímý dopad na konkurenceschopnost české ekonomiky, jako je podpora hospodářského růstu a investic, digitalizace veřejné správy, podpora vědy, výzkumu a inovací nebo reforma vzdělávacího systému v reakci na změny na trhu práce.
Zajíček zdůraznil, že klíčová bude realizace deklarovaných kroků a jejich dlouhodobá udržitelnost z pohledu veřejných financí. Podnikatelský sektor podle něj rovněž očekává, že vláda zohlední nedostatek pracovní síly a napjatý trh práce a je připraven s kabinetem spolupracovat.
"Vláda začala hned po svém jmenování aktivně pracovat, což je pozitivní signál. O skutečném výsledku ale rozhoduje až cílová rovina – tedy zda se deklarované priority promění v konkrétní kroky a legislativní změny," uvedl Zajíček.
Koalice ANO, SPD a Motoristů se na svých programových prioritách shodla koncem října, necelý měsíc od sněmovních voleb a ještě před podpisem koaliční smlouvy. Mezi hlavní strategické směry řadí vláda levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupnost zdravotnictví či bydlení jako veřejný zájem. Slibuje také změny důchodového a sociálního systému.
Politologové: Programové prohlášení vlády odráží křehký kompromis stran
Podle Lubomíra Kopečka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně je sám způsob vzniku programového prohlášení unikátní. "To programové prohlášení je neobvyklé v tom, že bylo představeno ve chvíli, kdy ještě nebyla vláda jmenovaná," uvedl. Vládní koalice se tak podle něj zachovala jinak než všechny předchozí, které nejprve uzavíraly stručnou koaliční smlouvu a až po jmenování vlády připravovaly programové prohlášení.
Skutečnost, že vláda do dokumentu následně nezasahovala, podle Kopečka odráží její priority. Zároveň upozornil na to, že připomínky prezidenta nejsou pro vládu závazné a programové prohlášení má odrážet především představy vítěze voleb a koaličních partnerů. Prezident Petr Pavel žádal, aby kabinet do dokumentu doplnil svůj postoj k ruské válce proti Ukrajině či plnění spojeneckých povinností v NATO. Koalice se ale shodla, že prohlášení měnit v souladu s těmito požadavky nebude.
Podobně jako Kopeček situaci hodnotí Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu, podle něhož je programové prohlášení výsledkem velmi křehkého kompromisu mezi stranami s odlišnými východisky. "Asi tam nebyla žádná velká vůle do toho znovu zasahovat, aby se některé ty věci neotevíraly a nepřinášely spíš další problémy než nějaký posun," řekl.
Michal Pink z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně považuje zachování původní verze dokumentu za logické zejména s ohledem na styl vládnutí premiéra. "U Andreje Babiše to není překvapivé, že po reakcích odborníků přesto do návrhu nezasahoval. Protože podle něj tady neexistuje žádný větší odborník než on," uvedl. Podle něj se současná vláda zároveň vymezuje vůči prezidentovi a vůči jakýmkoli vnějším připomínkám.
Podle Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy není neochota zapracovat připomínky zvenčí ničím výjimečným. "Je věcí vlády, co si dá do programového prohlášení. Nevzpomínám si, že by v minulosti vlády do svých prohlášení zapracovávaly připomínky někoho zvenčí," řekl.
Vláda představila návrh programového prohlášení loni v listopadu. Dnes text vláda schválila v původním znění. S ním bude příští týden žádat Sněmovnu o vyslovení důvěry. Mezi hlavní strategické směry řadí vláda levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupnost zdravotnictví či bydlení jako veřejný zájem. Slibuje také změny důchodového a sociálního systému, což zahrnuje plán stanovit věk odchodu do důchodu na 65 letech. Mezi hlavní priority řadí vláda také bezpečnost a ochranu občanů.
