Před vstupem do roku plného zásadních výzev má před sebou Evropská unie řadu náročných úkolů – od globální diplomacie a obchodu až po obranu a rychlý technologický rozvoj.
S blížícím se koncem roku se Evropská unie a jejích 27 členských států ohlíží za bouřlivými dvanácti měsíci (geo)politiky a politického rozhodování. Válka na Ukrajině, napjaté transatlantické vztahy a další klíčové výzvy zůstávají trvalými tématy evropských debat.
V roce 2026 půjde o mnoho: ruská útočná válka nepolevuje, EU čelí bezprecedentnímu vývoji ve vztazích se Spojenými státy, snaží se udržet svou ekonomiku nad vodou a zároveň držet krok s rychlým technologickým pokrokem.
Hrozba války s Ruskem zesílila tlak na přezbrojení evropských zemí a posunula politické priority od zelené transformace k vyšším výdajům na obranu.
EU chce pokračovat ve zjednodušování regulace s cílem posílit konkurenceschopnost. Podle pozorovatelů a kritiků však hrozí, že klíčové regulační rámce, například průkopnická klimatická opatření a digitální regulace, budou pod tlakem členských států i ze zámoří odsunuty do pozadí.
Ukrajina: EU odsouhlasila financování, mírové rozhovory se však protahují
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v polovině prosince uvedl, že Rusko se v roce 2026 chystá vést proti jeho zemi další „rok války“. Reagoval tak na prohlášení svého protějšku Vladimira Putina, podle něhož Moskva své cíle „jistě“ splní.
Ruské jednotky v posledních měsících na východní frontě soustavně postupují. Putin v pátek vyzdvihl územní zisky ruské armády a zároveň pohrozil, že v nadcházejících týdnech může dojít k dalším.
Lídři EU se ve čtvrtek (18. prosince) dohodli, že Ukrajině poskytnou 90 miliard eur na období let 2026 a 2027, které mají sloužit k financování její obrany proti Rusku. Bez nového financování by Ukrajině v příštím roce hrozil rozpočtový schodek ve výši 45 až 50 miliard eur a byla by nucena omezit vojenskou výrobu, uvedl předseda Evropské rady António Costa.
Koordinaci snah o jednání mezi Kyjevem a Moskvou převzal americký prezident Donald Trump a Evropská unie byla v jednáních s Ruskem o ukončení války dlouhodobě odsouvána na vedlejší kolej, Washington minulý měsíc šokoval Ukrajinu i její evropské spojence předložením 28bodového plánu na ukončení války, který byl široce vnímán jako ústupek klíčovým požadavkům Kremlu. Po zapojení Ukrajiny a Evropy byl nicméně přepracován.
Vyhlídka na přímá jednání mezi Evropou a Ruskem se však již začíná rýsovat.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Putin v rozhovoru, který v neděli zveřejnila státní tisková agentura RIA Novosti, „vyjádřil připravenost vést dialog“ se svým francouzským protějškem, prezidentem Emmanuelem Macronem.
Francouzská prezidentská kancelář následně Putinovu ochotu jednat s Macronem přivítala. Francouzský prezident ještě předtím uvedl, že Evropa by se v otázce ukončení války měla znovu obrátit na Rusko a neponechávat iniciativu výhradně Spojeným státům.
Kreml v neděli nicméně popřel, že by třístranná jednání Ukrajiny, Ruska a Spojených států byla na pořadu dne. Ruští, ukrajinští i evropští diplomaté se přitom ve stejnou dobu nacházeli v Miami, kde vedli oddělené rozhovory s americkými představiteli.
Evropská unie, především pak státy na jejím východním křídle včetně Polska, rovněž očekává další zkoušky své odolnosti vůči hybridním hrozbám, jako jsou dezinformace, kybernetické útoky a možné sabotážní akce.
Západní bezpečnostní služby viní Rusko z řady incidentů s lety dronů, sabotážních činů, kybernetických útoků a online dezinformačních kampaní v Evropě, které se od roku 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, výrazně vystupňovaly.
Šéf německé zpravodajské služby na začátku prosince varoval, že Rusko může v příštím roce zintenzivnit sabotáže, kybernetické útoky a dezinformační kampaně v souvislosti s tím, že Německo, které představuje největší ekonomiku Evropské unie a je výrazným podporovatelem Ukrajiny, bude pořádat několik regionálních voleb.
V příštím roce se v Německu uskuteční pět regionálních voleb, mimo jiné i ve východních spolkových zemích s komunistickou minulostí, kde o posílení své podpory usiluje krajně pravicová a proruská Alternativa pro Německo (AfD).
Bez obchodu není růst
Také obchodní vztahy EU s hlavními partnery letos doznaly změn. K nejcitlivějším tématům nadále patří vztahy se Spojenými státy a Čínou i otázka možné obchodní dohody se zeměmi Jižní Ameriky.
Výhled na rok 2026: Současné projekce naznačují, že objem globálního obchodu by mohl v roce 2025 překročit 35 bilionů dolarů, uvedla OSN ve své poslední letošní aktualizaci. Oproti roku 2024 by to představovalo zvýšení zhruba o 2,2 bilionu dolarů, což odpovídá přibližně sedmiprocentnímu růstu.
Výhled na rok 2026 je však podle OSN střízlivější, uvedla organizace na začátku prosince. Evropská komise v listopadu oznámila, že ekonomika eurozóny poroste v příštím roce pomaleji, než se původně očekávalo, a to kvůli rizikům spojeným s mezinárodním obchodem a geopolitickým napětím, která na oblast jednotné měny doléhají.
Po svém lednovém návratu do Bílého domu uvalil americký prezident Donald Trump opakovaně nová cla na dovoz do Spojených států. Od dubna jeho administrativa uplatňuje plošné desetiprocentní clo vůči všem zemím, přičemž vybrané ekonomiky jsou zatíženy výrazně vyššími celními sazbami.
Ve snaze zabránit otevřené obchodní válce se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a Trump v červenci dohodli na zavedení patnáctiprocentních cel na většinu vývozu z EU, mimo jiné na automobily, polovodiče, farmaceutické výrobky či dřevo.
Podle předpovědi Evropské komise by měla eurozóna v roce 2026 růst tempem 1,2 procenta oproti dříve očekávanému růstu 1,4 procenta. U celé sedmadvacítky EU Brusel počítá s růstem 1,4 procenta, což je nepatrně méně než květnový odhad 1,5 procenta.
Údaje EU vycházejí z předpokladu, že cla budou realizována v dohodnuté podobě. Evropská komise zároveň konstatovala, že hospodářství eurozóny letos navzdory otřesům vyvolaným celní politikou Donalda Trumpa prokázalo vyšší odolnost.
Rodina eurozóny se rozšiřuje: Eurozóna přivítá nového člena. Od 1. ledna se její součástí stane Bulharsko. Vstup do oblasti jednotné měny je pro zemi zásadním krokem v rámci integrace do EU, přestože se doma setkává s odporem části veřejnosti.
Strana Vazrazhdane, která se označuje za „jedinou vlasteneckou stranu v Bulharsku“, organizovala protesty proti zavedení eura a varovala, že by mohlo podkopat národní suverenitu a poškodit životní úroveň obyvatel. Podle mluvčího Evropské komise jsou však rozhodnutí o vstupu Bulharska do eurozóny definitivní a do 1. ledna je již nelze zvrátit.
Bulharská vláda premiéra Rossena Jeliazkova v polovině prosince podala demisi pod tlakem veřejné nespokojenosti s ekonomickou politikou a vnímaného selhání vlády v boji proti široce rozšířené korupci. Země se tak jen několik dní před zavedením nové měny ocitla v období vleklé politické nestability.
Obchod mezi EU a Čínou: Obchodní napětí mezi Čínou a EU již několik let roste.
V roce 2023 Brusel zahájil vyšetřování elektromobilů vyráběných v Číně a obvinil Peking, že tomuto odvětví pomáhá nadměrnými státními dotacemi. Peking následně reagoval vlastním šetřením a zavedením cel na dovoz z EU, včetně lihovin, vepřového masa a mléčných výrobků.
Obchodní střet se vyostřil v pondělí, když Čína podle prohlášení čínského ministerstva obchodu uvalila na některé evropské mléčné výrobky prozatímní dovozní cla ve výši 21,9 % až 42,7 %.
Čína obviňuje EU, že výrazně dotuje její mlékárenský průmysl. Dovoz z Evropy podle ministerstva znatelně poškodil čínské výrobce. Šetření týkající se mléčných výrobků má pokračovat až do přijetí konečného rozhodnutí, uvedlo ministerstvo.
Regulace malých zásilek: EU se rovněž snaží bojovat proti záplavě malých zásilek z Číny, které si lidé objednávají například prostřednictvím platforem Shein a Temu. V loňském roce vstoupilo do Evropské unie 4,6 miliardy drobných maloobchodních zásilek, což je více než 145 za sekundu, přičemž 91 % z nich pochází z Číny a očekává se, že jejich počet bude nadále stoupat.
Evropští maloobchodníci tvrdí, že čelí nekalé konkurenci ze strany zahraničních platforem, jako jsou AliExpress, Shein a Temu, které podle nich ne vždy dodržují přísná pravidla EU týkající se výrobků.
Začátkem tohoto měsíce se ministři financí EU dohodli na uvalení cla ve výši tří eur na dovoz zboží s nízkou hodnotou do unie. Tato daň bude zavedena dočasně od 1. července příštího roku a zůstane v platnosti, dokud se blok nedohodne na trvalém řešení zdanění těchto dovozů.
Evropská komise v květnu rovněž navrhla poplatek za manipulaci s malými balíčky v hodnotě dvou eur. Členské státy se dosud neshodly na přesné částce, očekávají ale, že by opatření mohlo vstoupit v platnost na konci roku 2026.
EU-Mercosur, 25 let a stále bez podpisu: EU minulý týden oznámila, že podpis obchodní dohody mezi EU a čtyřmi zeměmi Mercosuru – Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí – se posouvá na leden poté, co zemědělci uspořádali výrazný protest proti této dohodě před summitem vedoucích představitelů EU v Bruselu.
Zároveň dohodu zbrzdil rozhodný odpor Francie a komplikace ze strany Itálie a dalších členských států.
Dohoda mezi EU a Mercosurem má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě a v době celosvětového obchodního napětí by sedmadvacítce pomohla vyvážet do Latinské Ameriky více vozidel, strojů, vína a lihovin.
AI na vzestupu, střet s technologickými giganty pokračuje
V rámci úsilí Evropské unie o snižování administrativní zátěže ve prospěch konkurenceschopnosti vyvstává pro příští rok zásadní otázka, zda deregulace přispěje k tomu, aby blok dokázal držet krok s technologickými lídry, zejména v oblasti rychle se rozvíjejících technologií s umělou inteligencí v čele.
Po třech letech prudkého růstu a strmě rostoucích valuací vstupuje sektor umělé inteligence do roku 2026 s vystřízlivěním části trhu a s narůstajícími otázkami ohledně dalšího vývoje. Investice do AI však dál masivně rostou. Podle společnosti Gartner mají celosvětové výdaje v roce 2026 překročit hranici dvou bilionů dolarů, tedy zhruba 1,7 bilionu eur.
EU loni ve spěchu přijala ambiciózní zákon o umělé inteligenci, který již vstoupil v platnost. Řada největších evropských podniků, mimo jiné Airbus a Mercedes-Benz, ale požádala o odklad některých ustanovení, jež podle nich mohou brzdit inovace.
Střet EU s technologickými giganty mezitím pokračuje, protože Brusel přehodnocuje své průkopnické digitální předpisy. Klíčová technologická pravidla EU čelí silnému odporu nejen ze strany americké administrativy pod vedením prezidenta Trumpa, ale také ze strany podniků a dalších vlád.
Brusel popírá, že by se podřizoval tlaku zvenčí, zároveň ale slibuje firmám v sedmadvacítce snazší podnikání. Představil proto návrhy na změny v oblasti ochrany dat a na odklad vybraných ustanovení zákona o umělé inteligenci.
Zatímco ještě nedávno EU vyzdvihovala „bruselský efekt“, tedy globální vliv svých zákonů, obránci práv se stále častěji obávají, že se unie stahuje z pozice dohlížitele nad velkými technologickými společnostmi.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, ATA, BTA, dpa, PAP
