Po 25 letech jednání byla dohoda mezi EU a sdružením Mercosur opět odložena, tentokrát na leden, poté co se Itálie jen několik dní před jejím plánovaným podpisem rozhodla požadovat záruky na ochranu evropského zemědělského sektoru. Toto rozhodnutí odhalilo rozpory v rámci EU: Německo dohodu podporuje, Francie je proti a zemědělci v celé Evropě protestují.
Evropská unie odkládá podpis dohody o volném obchodu se čtyřmi zeměmi Mercosuru – Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí – na leden, uvedl ve čtvrtek jeden z představitelů EU. Nový termín podpisu dohody má být nyní stanoven na první polovinu ledna, oznámili zástupci EU na okraj vrcholné schůzky hlav států a vlád v Bruselu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová doufala, že smlouvu podepíše na sobotním summitu Mercosuru v brazilském městě Foz do Iguaçu. K tomu však potřebovala souhlas kvalifikované většiny členských států v Bruselu.
Ačkoli Evropskou komisi podpořilo Německo, největší ekonomika EU, a také Španělsko, Dánsko, Švédsko a Finsko, tvrdý odpor ze strany Francie a výhrady Itálie a dalších členských států nakonec vedly k odložení dohody.
Vyjednavači Evropského parlamentu a Rady EU se ve středu neformálně dohodli na „ochranných“ opatřeních, která mají uklidnit zemědělce v celé unii. Tato opatření mají být zavedena, jakmile dohoda vstoupí v platnost.
Navzdory snahám Bruselu se však evropští zemědělci dále bouří. Ve čtvrtek se jen pár kroků od budovy Europa Building, kde zasedali vedoucí představitelé EU, sjelo do Bruselu asi tisíc vozidel a až 10.000 zemědělců z celé unie, aby proti dohodě o volném obchodu protestovali.
Před Evropským parlamentem vypukly bouřlivé scény, při nichž demonstranti zapalovali ohně, odpalovali zábavní pyrotechniku a házeli po policistech brambory, lahve a další předměty. Policie na to reagovala použitím slzného plynu a vodních děl.
Podobné demonstrace se konaly také během plenárního zasedání Evropského parlamentu ve francouzském Štrasburku, na letišti v belgickém Lutychu a také v některých dalších členských státech, například ve Španělsku, Polsku a Bulharsku.
Co však dohoda zahrnuje a proč se setkává s tak silným odporem?
Dohoda o volném obchodu mezi EU a Mercosurem
Mercosur, známý také jako Jihoamerický společný trh, je jihoamerické obchodní uskupení založené v roce 1991. Jednání o dohodě o volném obchodu s EU byla zahájena už v roce 1999, ale teprve v roce 2019 se EU s Mercosurem dohodla na podobě smlouvy. Kvůli environmentálním, sociálním a ekonomickým obavám však dohoda nebyla dosud ratifikována.
V prosinci 2024 nicméně došlo k průlomu, neboť EU a blok Mercosur, který tvoří Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay, se konečně dohodly na tom, že největší obchodní dohodu v historii EU uzavřou. K jejímu schválení je nyní zapotřebí kvalifikovaná většina vlád členských zemí EU, tedy alespoň 15 z 27 zemí zastupujících 65 procent obyvatelstva EU
V září přijala Evropská komise návrhy rozhodnutí Rady EU o podpisu a uzavření dvou paralelních právních nástrojů: dohody o partnerství mezi EU a Mercosurem (EMPA) a prozatímní obchodní dohody (iTA). Dohoda iTA bude zrušena a nahrazena dohodou EMPA, jakmile bude tato plně ratifikována a vstoupí v platnost.
Nakonec musí dohodu definitivně schválit Evropský parlament.
Po 25 letech příprav má dohoda o volném obchodu mezi EU a Mercosurem vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Podle Generálního ředitelství Evropské komise pro obchod (DG TRADE) je EU druhým největším obchodním partnerem Mercosuru v oblasti obchodu se zbožím. V roce 2024 dosáhl vývoz zboží z EU do zemí Mercosuru hodnoty 57 miliard eur. EU se zároveň podílí zhruba čtvrtinou na celkovém obchodu Mercosuru se službami, přičemž v roce 2023 činil vývoz služeb z EU do tohoto regionu 29 miliard eur.
Po podpisu dohody bude moci EU vyvážet do Latinské Ameriky více vozidel, strojů, vína a lihovin a zároveň usnadní dovoz jihoamerického hovězího masa, cukru, rýže, medu a sójových bobů do Evropy. V posledních dnech Brusel opakovaně zdůrazňoval, že podpis dohody ještě do konce roku je nezbytný pro „důvěryhodnost“ Evropské unie a pro uklidnění latinskoamerických partnerů. K napětí přispěl i brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který již dříve varoval, že „pokud se dohoda neuzavře nyní, pak ji už za mého prezidenství nepodepíšeme“.
Brazilský prezident nicméně ve čtvrtek připustil možnost odložit podpis dohody s cílem přesvědčit váhající země. Lula telefonicky hovořil s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, která jej požádala o „trpělivost“ a naznačila, že Řím bude nakonec připraven dohodu podepsat.
„Mluvil jsem s Meloniovou a vysvětlila mi, že není proti dohodě, ale že Itálie prochází obtížným politickým obdobím kvůli italským zemědělcům. Je přesvědčena, že se jí podaří je přesvědčit, aby dohodu přijali,“ uvedl Lula. „(Meloniová) mě požádala o trpělivost na týden, deset dní nebo nanejvýš měsíc s tím, že se Itálie připojí,“ dodal brazilský prezident.
Evropský parlament a Rada EU se ve středu dohodly na dvoustranných „ochranných“ opatřeních, aby uklidnily nejsilnější odpůrce dohody, tedy zemědělce napříč celou unií a také Francii, Itálii, Polsko a další země. Opatření zahrnují možnost pozastavit celní preference pro citlivé zemědělské produkty, jako je drůbež, hovězí maso, vejce, citrusové plody a cukr, stanovit přísnější prahové hodnoty pro spuštění ochranných mechanismů a pověřit Evropskou komisi, aby pečlivě a průběžně sledovala trh, vyhodnocovala dopady a podle toho jednala.
Zpravodaj Evropského parlamentu k této dohodě, europoslanec Gabriel Mato, následně na tiskovém briefingu uvedl: „Dnes vysíláme jasný signál: můžeme pokračovat v dohodě s Mercosurem, aniž bychom nechali naše zemědělce bez ochrany. Shodli jsme se na efektivním, rychlém a právně ukotveném ochranném mechanismu, který nám umožní včas reagovat na narušení trhu a poskytne sektoru jistotu, po níž dlouhodobě volá."
V sázce je důvěryhodnost EU
Dohoda o partnerství mezi EU a Mercosurem by vyslala světu jasný signál, že dvě z jeho největších ekonomik odmítají protekcionismus a jsou otevřeny podnikání a obchodu na základě spravedlivých pravidel a vysokých standardů.
Hospodářská velmoc Německo je silným zastáncem dohody a mluvčí německé vlády označil její uzavření ještě v tomto týdnu za „naléhavě potřebné“. „Chce-li si Evropská unie zachovat důvěryhodnost v globální obchodní politice, je třeba rozhodnout nyní, a toto rozhodnutí může vypadat pouze tak, že Evropa dohodu schválí,“ uvedl ve čtvrtek německý kancléř Friedrich Merz v krátkém vyjádření před zasedáním Evropské rady.
Na rychlé uzavření dohody tlačí také německý průmysl. Z pohledu Svazu německých průmyslových a obchodních komor (DIHK) „EU nesmí promarnit příležitost navázat užší vztahy s důležitými obchodními a surovinovými partnery v Jižní Americe a snížit stávající obchodní bariéry“, uvedl jeho šéf zahraničního obchodu Volker Treier.
Vedle Německa dohodu silně podporují také Španělsko, Dánsko, Švédsko a Finsko, které chtějí podpořit vývoz v době, kdy se Evropa potýká s rostoucí čínskou konkurencí a americkými cly.
K nejvýraznějším zastáncům obchodní dohody mezi EU a Mercosurem patří Španělsko, které se odvolává na historické vazby s Latinskou Amerikou a silné obchodní propojení klíčovými odvětvími španělské ekonomiky a čtyřmi zeměmi jihoamerického bloku.
Španělský premiér Pedro Sánchez před novináři po příjezdu na zasedání vedoucích představitelů EU v Bruselu rovněž uvedl, že by bylo „frustrující“, kdyby dohoda nebyla uzavřena ještě tento týden. Argumentoval tím, že by mohla EU pomoci získat „geopolitickou a ekonomickou váhu“ v době globální nejistoty, která se týká jak tradičních spojenců, tak protivníků.
Španělský zemědělský sektor však v souladu s odporem zemědělců napříč Evropskou unií dohodu ostře kritizuje a připojil se k protestům v belgickém hlavním městě, kde odsoudil „nekalou konkurenci“, kterou by dohoda přinesla na evropské trhy.
Dvojí standardy, dvojí výzvy
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který čelí tlaku na domácí scéně, vyhrál ve čtvrtek v Bruselu bitvu o odložení hlasování o obchodní dohodě s Mercosurem, a to díky klíčové podpoře ze strany Itálie.
Francie žádala o „odložení“ jakéhokoli rozhodnutí pod tlakem protestujících zemědělců ve své zemi i v belgickém hlavním městě, stejně jako pod tlakem téměř jednomyslného odporu francouzské politické reprezentace vůči textu dohody.
Macron po skončení summitu ve čtvrtek pozdě večer uvedl, že je „příliš brzy“ na to, aby řekl, zda by mohl dohodu v lednu přijmout, nebo aby to vyloučil. „Doufám, že ano, protože by to znamenalo, že jsme dosáhli (...) historického pokroku,“ vysvětlil. Jak však shrnul hlavní francouzský zemědělský svaz FNSEA, pro farmáře „je Mercosur stále nepřijatelný“.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve středu uvedla, že Řím není připraven obchodní dohodu mezi EU a Mercosurem podepsat. „Bylo by předčasné podepsat dohodu v nejbližších dnech,“ protože některé záruky, které Itálie požaduje na ochranu svých zemědělců, zatím nejsou definitivně dojednány,“ uvedla v projevu v parlamentu.
Polsko bude i nadále vystupovat proti obchodní dohodě, uvedl premiér Donald Tusk po nedávném odkladu podpisu dohody. Prezident Karol Nawrocki prohlásil, že vynaloží veškeré úsilí, aby jejímu uzavření zabránil, a že vláda aktivně pracuje na vytvoření „blokující menšiny“ v EU. Proti dohodě s Mercosurem v její současné podobě se vyslovila i polská vládnoucí koalice.
Rovněž bulharský ministr zemědělství a potravinářství Georgi Tahov zdůraznil, že jeho země podporuje zavedení ochranných mechanismů do právních předpisů EU s cílem chránit zájmy zemědělců a zmírnit možná rizika pro zemědělský sektor.
Obavy zaznívají i ze strany bulharských zemědělců. Bulharské národní sdružení producentů obilí (NGPA) upozornilo na možné důsledky dohody. „Uplatňování dvojích standardů na levnější dovozy, které splňují nižší ekologické a etické požadavky, podkopává úsilí zemědělců v EU o dodržování vyšších standardů, zejména v souvislosti s evropskou Zelenou dohodou,“ zdůraznili.
Také NGPA se připojila k protestu, který ve čtvrtek v Bruselu uspořádala agropotravinářská platforma EU COPA-COGECA a který volal po silné a dobře financované společné zemědělské politice.
V Belgii se jednotlivým vládám nepodařilo dosáhnout shody na společném postoji, a země se proto zdrží hlasování. Proti dohodě s Mercosurem se postavila i valonská vláda. Federální ministr zemědělství David Clarinval uvedl, že i když pro některá zemědělská odvětví, například mlékárenství a bramborářství, by dohoda mohla být výhodná, „jsme si vědomi toho, že jiná odvětví, jako je produkce cukru a hovězího masa, mohou být navzdory ochranným doložkám zasažena výrazněji“.
Princip reciprocity
Citlivým bodem na ose Řím-Paříž jsou záruky reciprocity a ochranné a zrcadlové doložky, které mají zajistit, aby jihoamerické výrobky splňovaly rovněž evropské standardy – od používání pesticidů až po bezpečnost potravin. „Pokud to bude trvat ještě několik týdnů, jsme ochotni na ně počkat,“ sdělila Meloniová s tím, že příznivé podmínky očekává na začátku roku 2026.
Již během plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku na začátku týdne byl přijat návrh nařízení o ochranných doložkách k dohodě mezi EU a Mercosurem, jehož cílem je zmírnit napětí.
„Polští zemědělci si zajistili rozšířené ochranné doložky, včetně té nejdůležitější – zásady reciprocity, o kterou usilovaly všechny zemědělské odbory i jednotliví zemědělci,“ uvedl k návrhu Evropského parlamentu polský ministr zemědělství Stefan Krajewski. To by znamenalo, že zboží dovážené ze zemí Mercosuru by muselo splňovat stejné standardy kvality a bezpečnosti, pokud jde o používání pesticidů a antibiotik, které již platí pro zemědělce v celé EU. Přesto se tento návrh do konečné podoby dohody nedostal.
Italská premiérka Meloniová uvedla, že Itálie na svých požadavcích „intenzivně spolupracovala s Evropskou komisí“. Patřily mezi ně ochranné mechanismy, záložní kompenzační fond a přísnější předpisy týkající se škůdců a chorob. Itálie spolu s Francií, Polskem, Irskem, Rakouskem a Maďarskem využila příležitosti a vytvořila v rámci sedmadvacítky blokující menšinu, která nyní brání projednání dohody až do ledna.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nakonec šéfům států a vlád, kteří se ve čtvrtek sešli na summitu v Bruselu, sdělila, že k podpisu dohody o volném obchodu mezi EU a Mercosurem tuto sobotu nedojde.
Odložení dohody na leden je prozatímním řešením a šéfka EU Ursula von der Leyenová si je „jistá“, že unie dohodu příští měsíc schválí. „Dnes večer jsme dosáhli průlomu, který připravil půdu pro úspěšné dokončení dohody s Mercosurem v lednu,“ sdělila šéfka Evropské komise.
Vzhledem k tomu, že konkrétní datum nebylo stanoveno, jiné zdroje z EU zdůraznily, že Evropané chtějí, aby k podpisu došlo „co nejdříve“, ideálně na začátku ledna.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, Belga, BTA, dpa, EFE, Europapress, PAP
