Trumpův vliv v EU: Pravicové strany v celé EU se otevřeně ucházejí o přízeň amerického lídra. Odkud pocházejí největší evropští sympatizanti Donalda Trumpa a jak se přizpůsobují jeho hodnotám a politické linii americké administrativy?
Zákonodárci z německé pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) se minulý týden dostali na titulní stránky médií poté, co vyšlo najevo, že se zúčastnili galavečera pořádaného Republikánským klubem, významné networkingové akce Republikánské strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
A nejsou zdaleka jediní: obdivem k americkému prezidentovi a jeho politice se netají politici z řady evropských zemí. Vzhledem k tomu, že Trumpova vláda opakovaně útočí na Evropskou unii, se to může na první pohled jevit jako rozpor. Těmto pravicovým politikům jsou však Trumpovy autoritářské tendence často bližší než liberální či sociálnědemokratická hnutí v jejich vlastních zemích.
Od Trumpova znovuzvolení v roce 2024 vyjádřila americkému prezidentovi veřejně podporu nebo obdiv řada předních evropských politiků a hlavních pravicových stran, zejména z Maďarska, Itálie, Nizozemska, Francie, Německa, Španělska, Rakouska a Polska.
Trumpovi evropští příznivci spojili své síly také v Evropském parlamentu. V rámci parlamentního uskupení Patrioti pro Evropu se jako protrumpovská frakce vymezily mimo jiné maďarská strana Fidesz, francouzské Národní sdružení (RN), italská Liga, Svobodná strana Rakouska (FPÖ), belgický Vlaams Belang, české ANO, Dánská lidová strana, španělský VOX a nizozemská Strana pro svobodu (PVV).
Společnost vzájemného obdivu
Americké konzervativní hnutí nyní upřednostňuje kontakty s krajně pravicovými evropskými hnutími otevřeněji než během Trumpova prvního mandátu, uvedla Nina Jankowiczová, odbornice na dezinformace, která působila na ministerstvu vnitřní bezpečnosti (Department of Homeland Security) za bývalého prezidenta Joea Bidena.
„Něco z toho jsme vnímali pod povrchem už dříve,“ uvedla Jankowiczová, „ale teď se z toho stala oficiální politika.“
„Nepamatuji si dobu, kdy by byl americký prezident ochoten takto otevřeně deklarovat své preference v zahraničních volbách, alespoň v moderní historii,“ uvedl Thomas Carothers, ředitel programu pro demokracii, konflikty a správu při institutu Carnegie Endowment for International Peace.
Německo
Vysoce postavení členové AfD se pravidelně účastní konzervativních akcí ve Spojených státech. Sama předsedkyně strany Alice Weidelová návštěvu ani nepotvrdila, ani nevyvrátila. uvedla pouze, že z Washingtonu obdržela „mnoho pozvánek“, které strana nyní zvažuje.
Trumpovo hnutí spojené se sloganem „Make America Great Again“ (Učiňme Ameriku opět skvělou) a strana AfD uplatňují podobné přístupy v oblasti migrační a sociální politiky a považují se za aktéry bojující proti tomu, co vnímají jako levicovou hegemonii v západních demokraciích. Trumpův viceprezident JD Vance a bývalý prezidentův poradce, šéf Tesly Elon Musk, se během poslední kampaně před německými spolkovými volbami už otevřeně postavili na stranu AfD.
Vance se letos na okraj Mnichovské bezpečnostní konference setkal s Weidelovou a obvinil Německo i další evropské spojence z omezování svobody projevu a ze znevýhodňování stran, jako je AfD.
Francie
Trumpovo hnutí MAGA (Make America Great Again) se od Trumpova návratu do úřadu v rámci jeho ideologické ofenzívy v zahraničí stále těsněji sbližuje s francouzskou krajní pravicí. Francouzské úřady se vyjadřují obavy z jeho vlivu před klíčovými volbami.
Národní sdružení (RN) vnímá společné průsečíky s americkým konzervativním hnutím. „Můžeme se ztotožnit s tématy, jako je boj proti přistěhovalectví a ochrana hranic,“ stejně jako s kritikou „woke“ kultury, uvedl místopředseda RN Louis Aliot.
Podle průzkumu z konce listopadu by se lídr RN Jordan Bardella v roce 2027 stal prezidentem bez ohledu na to, kdo by proti němu postoupil do druhého kola. Ačkoli tento třicetiletý politik není oficiálním kandidátem strany, těší se značné popularitě.
Marine Le Penová, která se o prezidentský úřad ucházela už třikrát, má po svém odsouzení za korupci zakázáno kandidovat. Proti rozhodnutí však podala odvolání a začátkem příštího roku by se měl konat nový proces.
Itálie
Italská vláda vedená premiérkou Giorgií Meloniovou zaujímá vůči Trumpovi pragmatický a ideologicky sladěný postoj a využívá jejího osobního vztahu s ním k tomu, aby fungovala jako potenciální „tvůrce mostů“ mezi USA a EU.
Meloniová byla jedinou evropskou političkou, která se v lednu 2025 zúčastnila Trumpovy druhé inaugurace. Její pravicová strana Fratelli d’Italia sdílí s Trumpem řadu konzervativních postojů, včetně tvrdého přístupu k migraci, důrazu na tradiční rodinné hodnoty a odporu vůči „woke“ kultuře. Meloniová však zároveň kritizovala americká cla na vývoz z EU.
Maďarsko
Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi udělil Trump roční výjimku ze sankcí za nákup ruské ropy a plynu poté, co se tito blízcí pravicoví spojenci v listopadu setkali v přátelském duchu v Bílém domě.
Tito dva pravicoví populisté mají v politice mnoho společného. Zaujímají podobné postoje zejména k válce na Ukrajině. Orbán opakovaně označoval Trumpa za „prezidenta míru“ a spoléhá na to, že konflikt ukončí.
Trump na oplátku jednoznačně podpořil Orbána v otázce migrace a prohlásil, že by mu jeho partneři v EU měli projevovat větší respekt.
Orbán loni třikrát navštívil svého „drahého přítele“ Trumpa v jeho rezidenci Mar-a-Lago na Floridě, ale návrat amerického prezidenta k moci měl na Maďarsko smíšený dopad. Na jedné straně Washington zrušil sankce vůči klíčovému Orbánovu spolupracovníkovi Antalu Rogánovi a obnovil zemi status v programu bezvízového styku. Na straně druhé však Trumpova cla vůči EU tvrdě zasáhla maďarský na vývoz orientovaný automobilový průmysl a dále oslabila už tak slabou ekonomiku.
Před volbami, které se uskuteční na jaře příštího roku, a uprostřed hospodářské stagnace stojí Orbán po patnácti letech u moci před bezprecedentní výzvou. Velmi vysoké procento evropských lídrů by si přálo, aby Viktor Orbán příští volby prohrál, ale neřeknou to nahlas," uvedl Carothers.
Polsko
Trumpova ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová během návštěvy Polska otevřeně podpořila konzervativního kandidáta Karola Nawrockého. Ten vystupoval se sloganem, který lze přeložit jako „Polsko na prvním místě! Poláci na prvním místě! a následně v červnových volbách skutečně zvítězil. Také Trump projevil Nawrockému podporu.
Když Nawrocki v září navštívil Bílý dům, vyjádřil Trump hrdost nad svou podporou a poblahopřál mu k volebnímu vítězství. „Byl to docela tvrdý, dost nepříjemný souboj a on je všechny porazil.“
Česká republika
Nastupující český premiér Andrej Babiš se v poslední době označuje za „trumpistu a šiřitele míru“ a odmítá vojenskou pomoc Ukrajině. Babiš sympatizuje s Trumpovou politikou, avšak tarifní politiku americké administrativy označil za „šílenou“.
Lídr hnutí ANO byl premiérem v letech 2017 až 2021 a v říjnových parlamentních volbách se vrátil k moci. Babišův volební slogan „Silné Česko“ přímo odkazuje na Trumpovo heslo „Make America Great Again“ (MAGA).
Zahraniční média často líčí staronového premiéra a miliardáře jako „českého Trumpa“ a uvádějí, že nabízí podobný recept na záchranu Evropy – postavit se proti migraci a proti zeleným politikám.
Rakousko
Také rakouská pravicová strana FPÖ sdílí s Trumpem řadu ideových východisek, zejména v otázkách migrace, suverenity a skepticismu vůči EU. Předseda strany Herbert Kickl byl jedním z mála evropských politiků pozvaných na Trumpovu druhou inauguraci, ale nakonec se jí nezúčastnil. Kickl považuje Trumpa za vzor.
Podle zprávy z médií chce americká vláda dostat Rakousko a další tři země pryč z EU. Platforma „Defense One“ s odkazem na údajnou nepublikovanou pracovní verzi nové bezpečnostní strategie USA informovala, že Rakousko, Maďarsko, Itálie a Polsko figurují v dokumentu jako státy, s nimiž by Spojené státy „měly více spolupracovat (…) s cílem odtáhnout je pryč od (Evropské unie)“.
Nizozemsko
Geert Wilders, lídr populistické Strany pro svobodu (PVV), bývá označován za „nizozemského Trumpa“ a sdílí s americkým prezidentem protimigrační i protiestablishmentové postoje.
Španělsko
Španělská pravicová strana VOX se s Trumpem shoduje v celé řadě témat: v ochraně hranic, euroskepticismu i konzervativních společenských hodnotách. Předseda strany Santiago Abascal společně s dalšími evropskými pravicovými lídry uspořádal v Madridu akci „Make Europe Great Again“.
Trumpův vliv však zasahuje dál než jen k pravicovému okraji Evropy:
Bulharsko
Bulharsko se v prosinci stalo prvním členským státem EU, který vedl se Spojenými státy strategický dialog za nové americké administrativy.
Koncem listopadu se několik politických představitelů veřejně vyjádřilo k úsilí prezidenta Trumpa o ukončení války na Ukrajině. Bývalý premiér Bojko Borisov uvítal mírovou iniciativu USA a označil ji za základ pro další práci, přičemž zdůraznil význam koordinace v rámci EU a NATO a pokračující podpory Ukrajiny.
Prezident Rumen Radev označil Trumpův mírový plán za „racionální“ a varoval, že Evropa prodlužováním jednání riskuje prodloužení konfliktu. Kritizoval rovněž pokračující finanční a vojenskou podporu Ukrajiny.
Slovinsko
Ve Slovinsku, vlasti první dámy USA Melanie Trumpové, neexistuje strana, která by otevřeně a přímo napodobovala Trumpovu politiku.
Největší podobnost lze pozorovat u největší opoziční strany SDS. Její předseda a bývalý premiér Janez Janša, který doufá, že se po volbách na jaře 2026 vrátí k moci, patří do okruhu názorově spřízněných politiků kolem Orbána. SDS prosazuje tvrdší migrační politiku, ochranu státních hranic a pravidelně útočí na média, justici a práva LGBTQ+.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, APA, BTA, ČTK, dpa, STA
