Tel Aviv - Izrael odmítl výzvu 14 zemí, aby zastavil rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, a označil ji za morálně chybnou. Mimo jiné Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada ve středu odsoudily rozhodnutí Izraele schválit dalších 19 osad na Západním břehu a požádaly vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby tento krok z konce minulého týdne zrušila.
"Zahraniční vlády nebudou omezovat právo Židů žít v Zemi izraelské, jakékoli takové výzvy jsou morálně chybné a diskriminační vůči Židům," napsal ve středu večer izraelský ministr zahraničí Gideon Saar na síti X. "Rozhodnutí vlády o založení 11 nových osad a formální schválení dalších osmi osad má mimo jiné pomoci řešit bezpečnostní hrozby, jimž Izrael čelí," dodal.
Izrael v neděli schválil dalších 19 židovských osad na okupovaném Západním břehu, čímž se počet jím uznaných osad na tomto území za poslední tři roky zvýšil na 69. "V praxi blokujeme vznik teroristického palestinského státu. Budeme nadále rozvíjet, stavět a osidlovat zemi našich předků," komentoval toto rozhodnutí krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič.
Německo, Belgie, Kanada, Dánsko, Španělsko, Francie, Itálie, Irsko, Island, Japonsko, Malta, Nizozemsko, Norsko a Británie ve středu vyjádřily nesouhlas s jakoukoli formou anexe a s rozvojem kolonizace na Západním břehu. Současně připomněly, že výstavba židovských osad na Západním břehu je z hlediska mezinárodního práva nelegální a může narušit další fázi mírového plánu pro Pásmo Gazy. Signatáři výzvy také potvrdili své "neochvějné odhodlání usilovat o komplexní, spravedlivý a trvalý mír založený na dvoustátním řešení".
Izrael obsadil Západní břeh Jordánu spolu s východním Jeruzalémem a Pásmem Gazy za šestidenní války v roce 1967. Podle dřívějších návrhů z mírových jednání, která jsou od roku 2014 na mrtvém bodě, měl Západní břeh a Pásmo Gazy tvořit součást budoucího palestinského státu. Na Západním břehu nyní žijí skoro tři miliony Palestinců a zhruba půl milionu Židů.
Situace na Západním břehu se zhoršila s nástupem poslední Netanjahuovy vlády v prosinci 2022, v níž jsou i krajně pravicoví ministři, kteří otevřeně hovoří o anexi Západního břehu. Razie izraelské armády a násilnosti židovských radikálních osadníků na tomto území výrazně zesílily po 7. říjnu 2023, kdy palestinského teroristické hnutí Hamás z Pásma Gazy napadlo Izrael, který v odvetě zahájil rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze.
