Brasília - Brazilský Kongres v noci na dnešek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara, který si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce. Návrh by umožnil Bolsonarovi opustit vězení výrazně dříve než za současných pravidel a to za dva roky a čtyři měsíce od začátku výkonu trestu. Normu ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva, informovala agentura AFP, podle které však parlament může prezidentské veto přehlasovat.
Bolsonarovi stoupenci v Kongresu, kde mají převahu konzervativci, již měsíce zvažovali možnosti pomoci exprezidentovi, a to včetně amnestie, kterou však kvůli masovým protestům po celé zemi neprosadili. V neděli večer místního času například vyšly do ulic velkých měst desetitisíce převážně levicově smýšlejících Brazilců, aby vyjádřily svůj nesouhlas.
Poslanci však minulou středu schválili návrh, který by podle brazilských médií mohl 70letému exprezidentovi snížit celkový trest, který dostal za pět bodů obžaloby. Návrh zákona totiž mění pravidla pro sčítání trestů udělených v jednotlivých bodech obžaloby, když se týkají jednoho činu. Tím by se původní výše trestu snížila o několik let, píší brazilská média. V noci na dnešek návrh schválilo i 48 z 81 brazilských senátorů.
Vedle toho návrh snižuje také parametry, které určují, jak dlouho dobu musí odsouzený strávit ve vězení, než si může požádat o alternativní trest či podmíněné propuštění. "Podle předkladatele v Poslanecké sněmovně poslance Paulinha da Força by se trest ve vězeňském režimu mohl snížit ze sedmi let na něco málo přes dva roky," uvedl Senát k Bolsonarově situaci v textu ohledně návrhu zákona. O podmíněném propuštění však rozhodují soudci.
Návrhu zákona, pokud začne platit, budou moci využít i další lidé odsouzení za snahy znemožnit předání moci po prezidentských volbách z roku 2022, které Bolsonaro prohrál.
Bolsonaro, který stál v čele Brazílie od ledna 2019 do konce roku 2022, se před třemi lety spolu s dalšími snažil zabránit v nástupu do prezidentského úřadu levicovému Lulovi, který jej ve volbách porazil. Tehdejší prezident odmítal výsledky uznat a přiživoval protesty v ulicích, které vyvrcholily tím, že několik tisíc demonstrantů 8. ledna 2023 vtrhlo do budov parlamentu, prezidentského úřadu a nejvyššího soudu v brazilské metropoli. Plán však selhal, protože Bolsonarovi spojenci nedokázali získat podporu od armádních špiček. Bolsonaro opakovaně popřel jakékoliv pochybení a tvrdí, že je politicky pronásledován.
Brazilský federální volební soud v červnu 2023 rozhodl, že Bolsonaro zneužil své pravomoci, když zpochybňoval důvěryhodnost elektronického volebního systému pro prezidentské volby. Letos v září pak nejvyšší soud shledal Bolsonara vinným z pokusu o státní převrat a rozvrácení demokracie v zemi po porážce ve volbách a uložil mu trest 27 let a tři měsíce odnětí svobody, který si začal odpykávat na konci listopadu. Trestu čelí kupříkladu i jeho bývalý ministr spravedlnosti Anderson Torres, který byl odsouzen k 24 letům vězení.
