Ochrana lesů by měla být v zájmu všech. Avšak pravidla EU týkající se odlesňování proti sobě staví členské státy, environmentalisty a zájmové skupiny. Prozatím zvítězili zastánci zjednodušení a mírnějších opatření.
Zákonodárci Evropské unie hlasovali pro další odklad a oslabení plánovaných předpisů bloku v boji proti odlesňování. Řada členských států i průmyslových skupin požadovala toto odložení s odkazem na nadměrnou byrokracii. Pro evropské environmentalisty jde o další neúspěch poté, co třicátá Konference OSN o změně klimatu (COP30) skončila v sobotu rovněž bez vytvoření konkrétního akčního plánu k omezení ničení lesů.
Ve středu Evropský parlament hlasoval pro zjednodušení nařízení EU o odlesňování (EUDR) s podporou Evropské lidové strany (EPP) a krajně pravicových skupin. Tento vývoj pravděpodobně bude mít dlouhodobé politické následky. Hlasování prošlo 402 hlasy pro, 250 proti a 8 se zdrželo.
Europoslanci se dohodli na odložení účinnosti pravidel o jeden rok, tedy do 30. prosince 2026, s dodatečnou šestiměsíční lhůtou pro malé a mikro podniky, která končí 30. června 2027. Na žádost Německa a Rakouska, které dříve EUDR silně kritizovaly, byla rovněž schválena revizní klauzule, která bude provedena do 30. dubna 2026 a umožní další zjednodušení.
Kromě odkladu účinnosti zákona mají být uvolněny i povinnosti firem při vykazování. To zahrnuje zmírnění povinnosti společností předkládat prohlášení o náležité péči při prvním uvedení produktu na trh EU.
Po středečním hlasování začne Evropský parlament jednat s členskými státy o podrobnostech změn, které musí být následně schváleny Evropským parlamentem a Radou a zveřejněny v Úředním věstníku EU do konce roku 2025, aby odklad o jeden rok vstoupil v platnost.
Odloženo poprvé, odloženo podruhé
Nařízení EUDR přijaté v roce 2023 bylo ekologickými skupinami oslavováno jako významný průlom v boji za ochranu přírody a proti změně klimatu. Zákon zakazuje zboží vyrobené z odlesněné půdy po prosinci 2020, přičemž mezi rizikové produkty patří například káva, kakao, sója, dřevo, palmový olej, tiskový papír, kaučuk a také dobytek.
Kromě toho by společnosti dovážející takové zboží do 27 států Evropské unie musely předložit prohlášení spolu s geolokačními a satelitními daty, aby prokázaly, že zboží nepochází z odlesněných oblastí.
Podle původního plánu by musely takové dokumenty předkládat také společnosti, které tyto produkty následně nakupují, zpracovávají a prodávají. Mezi nimi by byli například průmysloví giganti jako italský výrobce čokolády Ferrero a švýcarský potravinářský gigant Nestlé, kteří nakupují kakao pro výrobu čokolády.
Evropská komise později zjistila, že kvůli těmto dodatečným kontrolám hrozí přetížením IT systému určeného k podpoře pravidel, a doporučila, aby byla tato povinnost odstraněna pro všechny kromě prvních dovozců.
Nařízení EUDR mělo původně vstoupit v platnost na konci loňského roku, ale tento termín byl koncem roku 2024 odložen o jeden rok na prosinec 2025. Přehodnocení zákona bylo nutné kvůli závadě v IT systémech Evropské komise.
To vedlo k tomu, že byla k projednání předložena řada dalších změn: v září 2025 komise navrhla další roční odklad, ale koncem října od tohoto návrhu ustoupila a setrvala u plánu zahrnující prosinec 2025 s dodatečnými přechodnými lhůtami až 12 měsíců.
Nakonec Německo navrhlo zjednodušení a další roční odklad nařízení, který byl velkou většinou schválen ambasadory 27 členských států EU, přičemž pouze Nizozemsko a Belgie se zdržely a Španělsko hlasovalo proti. Následně změnu v polovině listopadu schválila Rada EU a o několik týdnů později Evropský parlament.
Ale jsou všichni zúčastnění přesvědčeni? Přijímají evropské firmy a podniky toto nové uvolnění byrokracie, nebo je kvůli této regulační nejistotě nejasné, jakou cestou se vydat?
Ano lesům, ne byrokracii
I když členské státy EU chtějí chránit lesy, některé se obávají, že EUDR by mohl brzdit jejich průmyslový a ekonomický rozvoj, což by mělo okamžitý dopad na občany.
Například v evropském maloobchodním a velkoobchodním sektoru, zastoupeném organizací EuroCommerce, bylo hlasování označeno za krok k praktičtější regulaci. „Náš sektor plně podporuje boj proti odlesňování,“ uvedla v prohlášení Els Bedert, ředitelka pro produktovou politiku a udržitelnost. „Nicméně podniky potřebují čas na přípravu implementace pravidel, aniž by došlo k narušení obchodních toků nebo dodavatelských řetězců,“ dodala Bedert.
V Evropském parlamentu byly stranami podporujícími změnu konzervativní EPP, části liberální skupiny Renew, krajně pravicoví Patrioti pro Evropu a stejně krajně pravicová skupina Evropa suverénních národů, která zahrnuje zákonodárce z krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD).
Jak švédská vláda, tak hlavní opoziční strana podporují odklad. „Tento zákon byl původně obestřen mnoha otázkami a nejasnostmi, takže je dobře, že budou vyjasněny. To je prospěšné pro švédské vlastníky lesů,“ uvedla švédská europoslankyně EPP Jessica Polfjärd. Někteří švédští sociální demokraté patřili také mezi menšinu ve skupině Socialistů a demokratů (S&D), která hlasovala pro změnu.
Slovinsko je dalším členským státem EU, který prosazuje zjednodušení EUDR a odložení jeho implementace. Ministryně zemědělství Mateja Čalušić vyjádřila podporu cílům EU zabránit globálnímu odlesňování a zachovat biodiverzitu, zároveň však varovala před nepřiměřenou zátěží pro zemědělce, vlastníky lesů a podniky.
V Bulharsku si hráči z dřevozpracujícího průmyslu také stěžovali na další obtíže vyplývající z regulačních povinností včetně implementace EUDR a požadovali 12měsíční odklad základních povinností a snížení administrativního tlaku na malé a mikro podniky. Ministerstvo životního prostředí a vod však uvedlo, že bulharské pozice ohledně přizpůsobení, financování a spravedlivé transformace byly sladěny s plánem komise setrvat u harmonogramu účinnosti na rok 2025.
Také české firmy požadovaly okamžitý odklad EUDR alespoň o 12 měsíců a využití tohoto ročního přerušení ke snížení nadměrné byrokracie, uvedla Hospodářská komora ČR (HK). Tomáš Prouza, prezident HK a Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR), označil současný zákon za „špatně připravený návrh“.
Tommaso Foti, italský ministr pro evropské záležitosti, ve svém prohlášení uvedl, že „[schválená verze] je důležitým vítězstvím pro Itálii a naše výrobní řetězce (…) a poskytuje podnikům realistické časové rámce pro přizpůsobení se, chrání konkurenceschopnost, zaměstnanost a kontinuitu výroby“. Foti také zdůraznil, že toto je směr, který chce vláda premiérky Giorgie Meloni prosazovat, a chrání „ty, kdo vytvářejí hodnotu, pracovní místa a rozvoj“.
Členské státy, jako je Rakousko, které nejsou odlesňováním výrazně zasaženy, se vůči zákonu jako celku staví obzvlášť odmítavě. Konzervativní Rakouská lidová strana (ÖVP) a krajně pravicová Strana svobody Rakouska (FPÖ) odklad jednoznačně přivítaly a podpořily, přičemž europoslanec FPÖ Roman Haider označil EUDR za „nové byrokratické monstrum“.
Odměna za nečinnost?
Kolísání ohledně pravidel rozčiluje nejen zastánce ochrany životního prostředí, ale také firmy, které již investovaly velké částky, aby pravidlům vyhověly.
Ferrero a Nestlé patří mezi dvě desítky firem, které tento týden varovaly, že další roční odklad „prodlouží právní a tržní nejistotu, penalizuje první, kdo jednají, a odmění nečinnost“.
Pierre-Jean Sol Brasier z environmentální skupiny Fern uvedl, že tento krok vysílá „katastrofální signál na všech úrovních“ a označil kolísání ohledně zákona za „karikaturu neschopného politického rozhodování EU“. Varoval také, že „vytváříme nestabilitu pro firmy, které investovaly miliony“ na dodržení předpisů, a dodal, že nyní je otevřena „cesta pro zákonodárce EU text rozebrat“.
Jedním z nejhlasitějších hlasů opozice je výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci, Španělka Teresa Ribera, která kritizovala odklad a revizi EUDR „ještě před jejím zavedením“.
Kromě tlaku vyvíjeného Riberou na co nejrychlejší zavedení nařízení Španělsko požaduje, aby legislativa byla uplatňována bez odkladu. Země se navíc nedávno připojila k iniciativě vedené Německem a Evropskou komisí na podporu hodnotových řetězců bez odlesňování.
V rámci tohoto úsilí Španělsko přispěje k vytvoření Portálu pro obchod bez odlesňování, který má pomoci provozovatelům splnit požadavky na sledovatelnost a náležitou péči stanovené v evropském zákoně proti odlesňování.
Dokonce i v zemích, jako je Rakousko, které jednoznačně podporují odklad, se objevily odlišné názory.
Rakouský europoslanec za Zelené Thomas Waitz ostře kritizoval odpor vládní středopravicové strany ÖVP vůči plánům na ochranu lesů s tím, že „motto ÖVP je: odložit, zředit a učinit nemožným“. Waitz také vyjádřil obavy, kdy si vládní konzervativci uvědomí, že legislativa EU má dopad daleko za hranice jejich vlastního státu.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, APA, BTA, ČTK, dpa, EFE, STA, TT
