Evropa varuje před eskalací drogové kriminality. Evropská komise proto představuje zpřísněnou strategii a akční plán 2026–2030 zaměřený na boj s výrobou, pašováním a užíváním drog.
Evropská komise ve čtvrtek uvedla, že Evropa čelí výrazným bezpečnostním, zdravotním, environmentálním a sociálním výzvám spojeným s pašováním a užíváním nelegálních drog. Aby zajistila ochranu občanů a řešila problém u kořenů, představila protidrogovou strategii a akční plán EU proti obchodování s drogami.
„Pokud jde o nelegální drogy, Evropa se blíží k bodu krize,“ prohlásil ve čtvrtek na tiskové konferenci v Bruselu evropský komisař pro vnitřní záležitosti a migraci Magnus Brunner.
„Dnes přistupujeme k urgentním opatřením, která mají změnit současný vývoj. Dnešní protidrogová strategie a akční plán EU vysílají drogovým bossům a jejich organizacím jasný signál, že Evropa se bude bránit,“ doplnil.
Podle Brunnera jsou nejvíce ohrožené mladší generace – jak pokud jde o samotné užívání drog, tak o riziko, že budou vtaženy do distribuce a kriminálních sítí. Komise proto navrhuje programy prevence a podporu reintegrace s cílem zvyšovat povědomí veřejnosti o zdravotních rizicích drog. Chce také členským státům poskytnout nový unijní soubor nástrojů určených pro práci s nezletilými a společný manuál zaměřený na odhalování nelegálních výroben syntetických drog.
Nová protidrogová strategie a akční plán EU proti obchodování s drogami představují klíčové pilíře evropské strategie vnitřní bezpečnosti ProtectEU, kterou představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Tato devatenáctibodová strategie a plán vytyčují priority pro období 2026–2030.
Za účelem zvýšení připravenosti a schopnosti reagovat vznikly nové systémy pro zlepšení varovných a výstražných mechanismů. Zároveň se budou provádět analýzy rizik vysoce účinných syntetických opioidů a v roce 2026 začne fungovat nový Kampus bezpečnosti a inovací.
Ústředním prvkem strategie Evropské komise zůstává bezpečnost. Počítá se spoluprací agentur, jako je unijní pohraniční agentura Frontex, s novou strategií pro přístavy a se zpřísněnými pravidly proti organizovanému zločinu, výrobě drog, obchodování s nimi a kriminální infiltraci.
Součástí tohoto rámce je i návrh na aktualizace pravidel pro sledování a kontrolu prekurzorů drog. Evropská agentura pro drogy (EUDA) zároveň zřídí novou celoevropskou databázi látek, jež má členským zemím usnadnit odhalování nových syntetických drog a jejich prekurzorů.
Prekurzory drog jsou chemikálie potřebné k nelegální výrobě drog; představují hlavní suroviny pro amfetamin a MDMA, známou jako extáze, ale široce se využívají také ve farmaceutickém či textilním průmyslu. Prudký nárůst takzvaných designérských prekurzorů, které nemají žádné známé legitimní využití, však ukázal nutnost vytvořit novou, cíleně zaměřenou legislativu.
Nové drogy, nové hrozby
Podle Evropské zprávy o drogách 2025, kterou EUDA zveřejnila v červnu, se evropský drogový trh rychle proměňuje, protože dodavatelé i uživatelé hledají způsoby, jak se přizpůsobit geopolitické nestabilitě, globalizaci i technologickému pokroku.
Zpráva rovněž upozorňuje na rostoucí pronikání nových stimulantů, například syntetických katinonů a vysoce účinných syntetických opioidů, na evropský černý trh s drogami, a současně na znepokojivý nárůst užívání běžně rozšířených nelegálních látek, jako je konopí a kokain.
Podle zprávy klade tato situace rostoucí nároky, jak z hlediska citlivosti stávajících monitorovacích systémů na nová rizika, tak z hlediska vhodnosti současných opatření na národní i evropské úrovni.
Navzdory řadě pozitivních kroků, které současný protidrogový rámec přinesl, vyhodnocení protidrogové strategie EU na období 2021–2025 ukázalo, že se drogová situace v unii uplynulých pěti letech v mnoha ohledech zhoršila.
Zpráva se zaměřuje zejména na rostoucí míru kriminální infiltrace. Uvádí, že v roce 2019 bylo zabaveno 419 tun kokainu, tedy šestkrát více než před deseti lety, a že výrazně vzrostlo riziko úmrtí způsobených užíváním drog i psychických problémů.
Dokument dále konstatuje, že drogové skupiny začínají ke zdokonalení svých pašeráckých aktivit využívat umělou inteligenci (AI), prohlubují propojení s mezinárodními kriminálními strukturami, především v Latinské Americe, a uplatňují korupci a násilí, které nabízejí jako službu.
Brunner považuje za zásadní prohlubovat partnerství se třetími zeměmi, zejména v Latinské Americe, a zmínil společné iniciativy s Kolumbií, kde probíhá předávání know-how z detekční strategie Evropské přístavní aliance. „Jsem přesvědčen, že boj proti pašování musí začít ještě dříve, než se dostane na naše území,“ dodal.
Členské státy bijí na poplach
Se zvyšujícím se objemem nelegálního obchodu s drogami a s ním spojené kriminality narůstá ve všech členských zemích pocit urgentní potřeby jednat.
Bulharsko zaznamenalo v prvních pěti měsících roku 2025 rekordní nárůst zajištěných drog, uvedl ministr vnitra Daniel Mitov. Podle Generálního ředitelství pro boj s organizovaným zločinem (GDCOC) už zabavené množství trojnásobně převyšuje objem zajištěný za celý rok 2024. Šetření navíc ukazují znepokojivý trend, kdy jsou do distribuce drog vtahovány děti a dospívající. Mitov rovněž upozornil, že celoživotní zkušenost s drogami u Bulharů ve věku 15–64 let vzrostla mezi lety 2020 a 2024 o 30 procent.
V sousedním Rumunsku zůstává užívání a pašování drog, zejména syntetických látek, otázkou národní bezpečnosti, jak z hlediska domácího vývoje, tak z hlediska vlivu přeshraničních zločineckých sítí. Listopadové jednání Nejvyšší rady národní obrany znovu zdůraznilo nutnost jednotného a koordinovaného postupu institucí.
Ve Slovinsku figuruje na seznamu zakázaných drog více než 500 látek. Podle nejnovějších údajů Národního institutu veřejného zdraví (NIJZ) roste dostupnost drog a navíc se u mladých lidí objevuje mírně odlišný vzorec užívání než v minulosti, částečně spojený se sociální úzkostí a izolací během pandemie covidu-19. Slovinská policie nicméně zároveň zaznamenala výrazný pokles trestných činů souvisejících s výrobou a pašováním nelegálních drog
Statistický úřad francouzského ministerstva vnitra (SSMSI) ve středu zveřejnil první hodnocení vývoje pašování a užívání drog, z něhož vyplývá, že od roku 2016 dochází k nárůstu. Za hlavní drogu prodávanou (78 procent obviněných z pašování) i užívanou (92 procent uživatelů) ve Francii v letech 2016–2024 bylo označeno konopí, přičemž výrazně roste i obchod s kokainem a extází.
Zatímco vraždy spojené s drogovou kriminalitou obvykle plní titulní stránky novin ve městech, která s drogami bojují, například v Marseille, nedávná vražda dvacetiletého bratra protidrogového aktivisty Amineho Kessaciho vyvolala celonárodní výzvy k rozhodnějšímu postupu proti drogové kriminalitě. Ministr vnitra Laurent Nuñez označil tento čin za „bod zvratu“ a prezident Emmanuel Macron vyzval Francii, aby zesílila své kroky a uplatnila stejný přístup jako v boji proti „terorismu“.
Macron navíc obvinil příslušníky městské střední třídy, že svým užíváním narkotik podporují nárůst drogově motivované kriminality, ačkoli si zároveň stěžují na její projevy.
Vyrobeno v Evropě — nebo propašováno?
Podle výroční zprávy EUDA patří Nizozemsko v Evropě k předním zemím nejen jako dovozce kokainu, ale také jako producent řady dalších drog. Jak potvrzují údaje z odhalených výrobních zařízení, je například centrem evropského obchodu s MDMA a významným výrobcem speedu (amfetaminu) i heroinu.
EUDA však zároveň uvedla, že množství zadržených drog i počet zatčených osob zapojených do pašování se v roce 2024 výrazně snížily, a to téměř o polovinu.
Výrazný pokles byl podle agentury EUDA zaznamenán také v antverpském přístavu. Belgická celní správa zde například během první poloviny letošního roku zajistila 16,7 tuny kokainu, tedy o 5 tun méně než ve stejném období roku 2024. Současně však výrazně vzrostlo množství kokainu určeného pro Belgii, který byl zajištěn v Jižní Americe.
„To však neznamená, že bestie zmizela,“ uvedl Kristian Vanderwaeren, generální ředitel belgické celní správy při ministerstvu financí. Podle belgických úředníků zločinci rozmělňují riziko tím, že snižují velikost zásilek, což je trend, který lze sledovat již delší dobu.
Celní orgány se domnívají, že pašování drog se částečně přesunulo z Beneluxu do Francie a Španělska, protože objem zabavených drog se loni ve Francii zdvojnásobil.
Španělsko je díky své geografické poloze, přístavní a letecké kapacitě a vazbám na Latinskou Ameriku, severní Afriku a Evropu logistickým uzlem pro legální i nelegální obchod, především s kokainem a konopím. Podle Národní strategie proti organizovanému a závažnému zločinu 2025 došlo v posledních letech k „výraznému nárůstu“ zajištěného kokainu ve španělských i dalších evropských přístavech a i na letištích jsou záchyty drog v příručních zavazadlech, kontejnerech a leteckém nákladu „čím dál častější“ a objevují se „v dosud nevídaných objemech“.
Španělská strategie si klade za cíl předcházet organizovanému zločinu v této oblasti, odhalovat jej, stíhat a zmírňovat jeho dopady. Tento středomořský stát však není jedinou zemí, která aktivně čelí rizikům spojeným s pašováním a užíváním drog.
Jak státy reagují protiútokem
Albánie, která usiluje o vstup do EU, zavedla v boji proti drogám několik kroků: posílila kontroly na hranicích, ničí konopné plantáže a prohlubuje spolupráci s mezinárodními agenturami, jako je Europol a Interpol. V platnost vstoupily i přísnější zákony zakazující výrobu a šíření drog a zároveň vláda klade důraz na osvětu mladých lidí o následcích užívání drog.
Chorvatské ministerstvo zdravotnictví a Chorvatský institut veřejného zdraví společně řídí realizaci Národní akční strategie v oblasti závislostí do roku 2030. Prioritou jsou investice do prevence, které mají narušit začarovaný kruh závislosti, chudoby a organizovaného zločinu. Ministerstvo vnitra zároveň informovalo, že země chystá vznik národního víceagenturního centra pro boj proti pašování v reálném čase.
Rumunsko vyjadřuje svůj závazek chránit obyvatelstvo, zejména děti a mladistvé, přísnější kontrolou chemických prekurzorů, rozšířením národního monitorovacího a oznamovacího systému a zlepšením dostupnosti léčby. Úřadům se rovněž podařilo rozbít již několik přeshraničních pašeráckých skupin.
Ve stejném duchu zahájila bulharská pohraniční policie počátkem listopadu rozsáhlou mezinárodní operaci proti pašování na státních hranicích. Mise se zaměřila na sledování a potlačování nelegálního převádění osob, pašování drog a nezdaněného zboží přes bulharské území.
Francouzský ministr Nuñez ve středu informoval, že platforma Pharos, určená k oznamování nelegálního online obsahu, bude zapojena i do boje proti drogovému pašování, především k identifikaci webů, které volně prodávají syntetické drogy. „Před pár dny bylo v balících přicházejících z Nizozemska zabaveno několik desítek kilogramů syntetických drog,“ uvedl.
Francouzské Národní shromáždění se bude 17. prosince věnovat debatě o opatřeních proti pašování drog.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANP, ATA, Agerpres, Belga, BTA, dpa, EFE, HINA, STA
