EU se snaží zapojit do rozbíhajících se mírových rozhovorů o Ukrajině, zatím však stále zůstává stranou. Uvnitř bloku sílí tlak na využití zmrazených ruských aktiv k financování Kyjeva, ačkoli Belgie dál zaujímá neústupný postoj.
Snahy Spojených států urychleně protlačit mírový plán pro Ukrajinu zesílily naléhání na to, aby Evropská unie co nejdříve rozhodla o použití zmrazených ruských aktiv k financování Kyjeva a našla cestu k jednacímu stolu. EU se snaží zapojit do rozbíhajících se mírových jednání o Ukrajině, ale zatím zůstává stranou. V rámci bloku zároveň roste tlak na využití zmrazených ruských aktiv k financování Kyjeva – přičemž Belgie dál drží svou linii.
Osmadvacetibodový návrh na zastavení války, který předložil Washington, by znamenal, že se Kyjev stáhne z území, která dosud kontroluje ve východní části Doněcké oblasti, a že Spojené státy fakticky uznají Doněck, Krym a Luhansk za ruská území.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý odmítl změny, které k původnímu osmadvacetibodovému mírovému plánu USA navrhl Kyjev a evropské státy. Zároveň dodal, že Rusko nemá v úmyslu válčit s Evropou. „Pokud Evropa chce válku, pak je na ní Rusko připraveno,“ prohlásil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hledal podporu evropských spojenců, kteří se obávají, že americký plán, vypracovaný bez konzultací s Kyjevem či Evropou, působí spíše jako seznam přání samotné Moskvy.
Diplomatický tlak přichází v situaci, kdy válka, která si už vyžádala desetitisíce obětí mezi civilisty i vojáky a donutila miliony Ukrajinců opustit domovy, ani v nejmenším nepolevuje.
Téměř čtyři roky od zahájení rozsáhlé ruské ofenzivy na Ukrajině vyplývá z analýzy francouzské agentury AFP, která využila data amerického Institutu pro studium války (ISW), že ruská armáda minulý měsíc dosáhla svého největšího postupu na Ukrajině od listopadu 2024.
Situaci Kyjeva dále zkomplikoval korupční skandál, který otřásl nejbližším okolím prezidenta Zelenského a minulý týden si vynutil odvolání jeho hlavního vyjednavače a šéfa kanceláře Andrije Jermaka.
Evropská unie se mezitím usilovně snaží získat místo u jednacího stolu a některé členské státy zároveň tlačí na to, aby blok sáhla na zablokovaná aktiva ruské centrální banky a poskytla z nich Kyjevu „reparační půjčku“.
Bez Ukrajiny a Evropy nebude mír
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové by po novém kole jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou, které proběhlo o víkendu, mohly mírové iniciativy směřující k ukončení ruské agrese na Ukrajině vstoupit do rozhodující fáze.
„Tento týden by mohl být pro diplomacii klíčový,“ řekla Kallasová novinářům v Bruselu při příchodu na pondělní zasedání ministrů obrany EU.
V úterý se v Moskvě setkali americký vyslanec Steve Witkoff a ruský prezident Vladimir Putin. Podle médií označil Putinův poradce jednání za „konstruktivní“, avšak k žádnému výraznému posunu směrem k mírové dohodě nedošlo.
V rámci úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit ruskou válku na Ukrajině zůstala Evropa do značné míry mimo hlavní dění.
„Přestože probíhají mírová jednání, nevidím žádné známky ochoty Ruska ukončit boje na Ukrajině. Je potřeba si to uvědomit, protože nechceme, aby Evropa zůstala stranou a působila naivně,“ řekl dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen, jehož země v současnosti předsedá Radě EU.
Zelenskyj v pondělí prohlásil, že „není spravedlivé“ vyřazovat evropské spojence z rozhovorů o poválečné obnově Ukrajiny, právě když úsilí o dosažení dohody Ruskem nabrala na obrátkách.
Dvě největší ekonomiky EU, Francie a Německo, stojí v čele snahy zajistit, aby na těchto jednáních byla zastoupena i Evropa.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou o ukončení bojů lze uzavřít pouze za účasti Kyjeva a evropských mocností. Jeho německý protějšek, kancléř Friedrich Merz, k tomu dodal, že Ukrajina nesmí být nucena přijmout „diktovaný mír“ a že Kyjev i jeho evropští spojenci musí být součástí jakékoli dohody o ukončení války.
Polský premiér Donald Tusk zopakoval, že evropští lídři usilují o spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu. „O tom není pochyb. Podporu Ukrajině budeme poskytovat i nadále. Její pád by představoval přímou hrozbu pro Polsko. Doufám, že už to konečně všichni chápou, především u nás v Polsku.“
V EU zaznívají návrhy pověřit mírovými jednáními za Evropskou unii předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, šéfku unijní diplomacie Kaju Kallasovou, případně obě. Ne všichni však zastávají názor, že by se EU měla v této fázi rozhovorů zapojovat.
Slovenský prezident Peter Pellegrini je přesvědčen, že dříve než do procesu vstoupí Evropská unie, musejí se na postupu dohodnout ostatní světové mocnosti. Podle něj totiž unie v současném stavu a za současného politického vedení není vnímána jako dostatečně silný a relevantní hráč.
Nizozemský ministr zahraničí David van Weel rovněž uvedl, že nepovažuje za nutné, aby Evropskou unii při jednáních o míru na Ukrajině zastupovala jedna nebo dvě vybrané osoby. Van Weel již dříve zdůraznil, že „pro nás je důležité, aby za jakýkoli mírovým plánem, který se octne na stole, stála Ukrajina“.
Debatám v EU vévodí zmrazená ruská aktiva
Americký osmadvacetibodový mírový plán pro Ukrajinu rovněž navrhoval uvolnit zhruba 200 miliard eur z aktiv ruské centrální banky držených v EU a část těchto prostředků předat Spojeným státům a Kremlu.
Pro řadu evropských lídrů to byla už zcela nepřijatelná představa a okamžitě naléhali na Trumpa, aby tento požadavek stáhl. „O tom, co uděláme se zmrazenými ruskými aktivy drženými v Evropě, rozhodují pouze Evropané,“ zdůraznil v úterý francouzský prezident Macron.
K rostoucím obavám přispěla i skutečnost, že americký návrh přišel právě ve chvíli, kdy EU zvažovala plán využít zmrazená aktiva uložená v Belgii k financování půjčky ve výši 140 miliard eur pro Ukrajinu.
Šéfka unijní diplomacie Kallasová zopakovala postoj EU: blok musí zvýšit tlak na Rusko prostřednictvím sankcí vůči Moskvě a zároveň se dohodnout na tom, že zmrazená ruská státní aktiva zatížená unijními sankcemi budou poskytnuta Kyjevu jako půjčka.
Podle údajů Evropské unie EU zablokovala přibližně 210 miliard eur ruských státních aktiv a většinu z nich spravuje finanční společnost Euroclear se sídlem v Belgii. Ve své výroční zprávě za rok 2024 Euroclear uvádí, že drží 183 miliard eur těchto aktiv.
Návrh „reparační půjčky“ od EU počítá s tím, že Ukrajina začne prostředky splácet teprve poté, co Rusko uhradí škody způsobené svou invazí.
Evropská centrální banka (ECB) v úterý oznámila, že tento unijní plán nemůže podpořit, což dále oslabilo snahy dospět k dohodě o tomto kroku ještě během tohoto měsíce. Jak s odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním uvedl list Financial Times, Evropská komise se obrátila na ECB s žádostí, aby pro společnost Euroclear fungovala jako věřitel poslední instance a předešla tak případné krizi likvidity. Centrální banka dvacetičlenné eurozóny však odpověděla, že to není možné, protože by to „pravděpodobně porušovalo smlouvy, které zakazují měnové financování“.
Belgie upozorňuje na finanční a právní rizika spojená s využitím imobilizovaných aktiv, z nichž většina je uložena u společnosti Euroclear v Bruselu.
Belgický premiér Bart De Wever minulý týden ve svém dopise předsedkyni Evropské komise znovu zopakoval své výhrady a označil navrhovanou půjčku za „zásadně chybnou“. Podle něj by použití těchto aktiv porušilo „jeden ze základních principů mezinárodního práva“ a narušilo stabilitu globálních finančních trhů.
Země, které mají v Evropě významné devizové rezervy, by podle De Wevera mohly přistoupit k jejich stažení, i když EU tvrdí, že plán nepředstavuje protiprávní zabavení majetku.
De Wever v dopise rovněž uvedl, že existuje reálné riziko, že by nakonec musela prostředky splácet samotná Evropská unie. To by si vyžádalo garance ze strany členských států. De Wever zároveň namítá, že na plánu by se měly podílet všechny země, v nichž jsou uložena zmrazená aktiva, nikoli pouze Belgie.
Bulharský premiér Rosen Željazkov například uvedl, že ruská aktiva zmrazená v Bulharsku nejsou součástí záruk pro ukrajinskou půjčku. „Pokud jde o takzvaná ruská aktiva, jde o finanční prostředky uložené v Evropské centrální bance a zablokované Euroclearem. V Bulharsku, pokud existují aktiva patřící sankcionovaným osobám či firmám, nejsou součástí tohoto finančního balíku. Jsou zmrazená v Bulharsku a nelze s nimi provádět žádné transakce,“ uvedl premiér.
De Wever rovněž varoval před možnou ruskou odvetou, která by mohla mířit zejména na Euroclear a na Belgii. Poznamenal také, že zmrazená aktiva mohou sehrát roli v budoucích mírových jednáních a jejich využití už nyní by tato jednání mohlo zkomplikovat.
Slovinský premiér Robert Golob zdůraznil, že Slovinsko chápe postoj Belgie i její požadavek na záruky, pokud by tato aktiva měla být využita. „Na druhé straně však platí, že zmrazená aktiva představují nejsilnější nástroj, jaký má Evropa k dispozici, a měl být použit s jediným cílem: dosáhnout míru na Ukrajině.“
Polsko unijní plán rovněž podporuje, uvedl po pondělním zasedání ministrů obrany EU v Bruselu náměstek polského ministra obrany Paweł Zalewski.
Portugalský ministr financí Joaquim Miranda Sarmento rovněž potvrdil, že vláda jeho země „v zásadě podporuje“ vznik půjčky založené na zmrazených ruských aktivech. Zároveň však upozornil, že „jde o složitou záležitost“ a že stále zbývá „vyřešit některé technické aspekty“, mimo jiné proto, že Belgie požaduje od ostatních evropských zemí jasné záruky a závazky.
Během návštěvy ukrajinského prezidenta Zelenského v Madridu dne 18. listopadu španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že podporuje využití zmrazených ruských aktiv na obnovu Ukrajiny. Současně oznámil, že Španělsko příští měsíc uvolní 615 milionů eur z jedné miliardy eur slíbené letos na vojenskou pomoc Ukrajině a dalších 202 milionů eur vyčlení na obnovu země.
Vzhledem k belgickému odporu vůči plánu nastínila von der Leyenová další možnosti, jak pokračovat ve financování Kyjeva. První spočívá ve využití rezerv v centrálním rozpočtu EU k získání prostředků na kapitálových trzích, druhá pak v tom, že by si členské státy půjčily prostředky společně.
Podle představitelů a diplomatů EU by obě možnosti znamenaly pro jednotlivé země vyšší finanční zátěž, zvlášť když jsou jejich národní rozpočty už nyní napjaté.
Na summitu 18. prosince mají unijní lídři jednat o tom, zda využít tato aktiva k financování půjčky Ukrajině, či zvolit jinou cestu, která zemi pomůže udržet se nad vodou.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANP, ANSA, Belga, BTA ,dpa, EFE, Lusa, PAP, Ritzau, STA, TASR
