Jihlava - Málo se mluví o strachu, kterému museli čelit studenti a stávkující v podnicích, kteří se v roce 1989 zapojili do sametové revoluce proti komunistickému režimu, zejména na periferiích, řekl dnes v Jihlavě ČTK divadelník Vladimír Mátl, který se jako devatenáctiletý zapojil do organizování protestů. Dnes byl jedním z řečníků, kteří si u památníku Klíčů připomněli sametovou revoluci a Mezinárodní den studentstva. Setkání u památníku se konalo podesáté, letos se ho účastnila asi stovka lidí.
"V Praze to bylo možná víc živelné, lidí tam bylo víc, ale na periferiích i v továrnách přežíval strach. Lidé se báli, když revoluce prostě nedopadne. Báli se, zda nebudou čelit něčemu podobnému jako jejich tátové v roce 1968. Spousta z nich to měla i v paměti - když hrozili ruským tankům, vyhazovali je za to z práce nebo nemohli svobodně pracovat," řekl Mátl.
Strach podle něj vycházel i z nedostatku informací. Sám 17. listopad 1989 prožil na kamarádově vojenské přísaze, o rozprášení studentského pochodu v Praze nevěděl. Do Jihlavy zprávy doputovaly až s několikadenním zpožděním. "Dnes tady všichni mluvili o dezinformacích, tehdy informace nebyly vůbec. Telefonovalo se do Prahy, ale bylo pořád obsazeno. Nikdo nevěděl, co je pravda a ověřovalo se to všechno hrozně složitě," zavzpomínal Mátl.
O přetlaku informací v dnešní době, které mohou unavovat a mást dnes u památníku promluvil student jihlavského gymnázia Filip Svoboda. V projevu varoval před jednoduchými řešeními, která mohou působit sympaticky, ale skutečnou svobodu podrývají.
"Musíme si připomenout, že demokracie nezačíná v Parlamentu, nýbrž tady mezi námi v tom, že dokážeme naslouchat a přemýšlet," řekl Svoboda.
Památník v podobě svazku klíčů, který vytvořil sochař Radomír Dvořák, byl u řeky Jihlavy osazen před deseti lety. Zvoněním klíči lidé na demonstracích v roce 1989 vybízeli k odchodu komunistické vůdce. Setkání u Klíčů pravidelně pořádá Spolek pro navrácení sochy TGM do Jihlavy.

















