Výroční zpráva o pokroku kandidátských zemí hodnotí přípravy na další vlnu rozšíření Evropské unie. Brusel konstatuje, že impulz k větší unii existuje, ačkoli ne všechny kandidátské země se k cíli přibližují stejnou rychlostí.
Evropská komise zveřejnila každoroční zprávu o rozšiřování, v níž vyhodnocuje pokrok států, které se ucházejí o členství v Evropské unii: Ukrajiny, Moldavska, Gruzie, Srbska, Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie, Bosny a Hercegoviny, Kosova a Turecka.
Mezi desítku kandidátů na vstup do EU patří i země, u nichž se přístupový proces prakticky zastavil, konkrétně Turecko a Gruzie.
Nejdále se v přístupovém procesu dostaly dvě balkánské země, Černá Hora a Albánie. Významného pokroku dosáhly také Ukrajina a Moldavsko, které podaly žádosti v roce 2022. Černá Hora chce přístupová jednání uzavřít do konce roku 2026, Albánie cílí na rok 2027 a Ukrajina s Moldavskem směřují k roku 2028.
Komisařka pro rozšíření Evropské unie Marta Kosová uvedla, že rok 2026 bude „okamžikem pravdy pro všechny kandidátské země“ a zdůraznila, že „sjednocený kontinent je nejsilnější odpovědí těm, kdo se snaží Evropu rozdělit a destabilizovat“.
Jaké jsou tedy vyhlídky jednotlivých kandidátů a jakým tempem kdo postupuje? Zde je přehled:
Černá Hora a Albánie: nejdále na cestě do EU
Podle výroční zprávy o rozšiřování dosáhly Černá Hora a Albánie ve svých přístupových rozhovorech výrazného pokroku.
Černá Hora, která zahájila přístupová jednání v roce 2012, je považována za lídra mezi šesti kandidáty západního Balkánu. Pokud bude v reformách pokračovat, mohla by jednání uzavřít do konce roku 2026. Podle zprávy země prokazuje „trvalé politické odhodlání“ a dosáhla „konkrétních výsledků při prosazování požadovaných reforem a pokroku na cestě k členství v EU“.
Dokument však upozorňuje, že demokratické instituce země zůstávají křehké a náchylné k politickým krizím či možnému ochromení chodu. Podle hodnocení komise musí Černá Hora zlepšit výsledky v oblasti trestního stíhání a odsuzování za korupci, zejména ve vyšších patrech veřejné správy, a zvýšit celkovou efektivitu soudnictví, včetně snižování počtu nevyřízených případů.
Evropská komise dále vyhodnotila, že v oblasti svobody projevu je Černá Hora na střední úrovni připravenosti a při provádění reforem dosáhla určitého pokroku. Zvláštní důraz komise klade na nutnost důsledně pokračovat v uplatňování všech zákonů týkajících se médií a dále je slaďovat s acquis EU, tedy se souborem společných práv a povinností tvořících právní rámec unie, a zároveň zajistit včasné jmenování členů Rady Agentury pro audiovizuální mediální služby (AMU).
Dokument rovněž upozorňuje, že vízová politika Černé Hory dosud není plně sladěna s politikou Evropské unie. Země by proto měla ukončit dohody o bezvízovém režimu se zeměmi, jejichž občané potřebují vízum pro vstup do EU.
Albánie, která je kandidátskou zemí na členství v EU od roku 2014, by mohla přístupová jednání završit do konce roku 2027. Zpráva o Albánii vyzdvihuje výrazný pokrok země v několika oblastech, mimo jiné v reformě soudnictví, boji proti organizovanému zločinu a v závazku albánské vlády pokračovat na cestě k integraci do Evropské unie.
Komise však zároveň zdůrazňuje, že klíčovou podmínkou zůstává důsledné provádění reforem a upevnění demokratického systému Albánie, zejména v oblasti justice a boje proti korupci a organizovanému zločinu, ale také při překonávání politické polarizace a posilování dialogu mezi institucemi.
Ukrajina a Moldavsko: rychlý postup, náročné reformy
Ukrajina podle zprávy Evropské komise musí zrychlit reformy, pokud chce splnit svůj cíl dokončit přístupový proces do konce roku 2028. Komise ocenila, že země „i přes eskalaci pokračující ruské útočné války nadále prokazuje mimořádnou odolnost a pevné odhodlání setrvat na své evropské cestě“.
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Tento útok znovu oživil dlouho stagnující úsilí o přijetí nových členů do bloku současné sedmadvacítky. V reakci na agresi Kremlu Brusel nyní považuje rozšíření unie za strategickou prioritu. Eurokomisařka pro rozšíření Kosová uvedla, že přistoupení dalších zemí je „v nadcházejících letech reálnou možností“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby přestal blokovat snahu Kyjeva o vstup do EU. Stalo se tak poté, co Brusel navzdory obavám z korupce podpořil posun válkou zpustošené země do další fáze přístupových jednání.
Brusel varoval před „polevováním“ v boji proti korupci poté, co byl prezident Zelenskyj pod tlakem evropských spojenců nucen ustoupit od opatření, která by oslabila nezávislost orgánů pro boj s korupcí.
Pokud jde o Moldavsko, komise uvedla, že země „nadále čelí bezprecedentním výzvám v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině, pokusů Ruska a jeho spojenců o destabilizaci země a hrozeb vůči jejím dodávkám energie a bezpečnosti“. Dodala, že „navzdory tomu Moldavsko prokázalo odolnost a odhodlání pokračovat v reformách“.
„Moldavsko zaznamenalo největší pokrok během jednoho roku ze všech kandidátských zemí,“ uvedla komisařka Kosová.
Ministerstvo zahraničních věcí sousedního Rumunska oznámilo, že vítá podporu Evropské komise pro záměr Moldavska dokončit přístupová jednání do začátku roku 2028.
Srbsko: protesty a protiunijní rétorika brzdí pokrok
V Srbsku došlo podle zprávy Evropské komise k „výraznému zpomalení“ reformního úsilí, což komise přičítá rostoucí polarizaci společnosti a pokračujícím protestům, které v zemi trvají už rok.
Komise upozornila na „protiunijní rétoriku, která se objevuje nejen v médiích, ale i u politických představitelů na nejvyšší úrovni“. Vyzývá proto srbské úřady, aby „převzaly větší odpovědnost za aktivnější a objektivnější komunikaci o přístupovém procesu Srbska a o samotné Evropské unii a účinněji bojovaly proti dezinformacím a manipulaci s informacemi“.
Ministr zahraničních věcí Marko Đurić a předsedkyně Národního shromáždění Srbska Ana Brnabićová označili za hlavní sdělení zprávy skutečnost, že Srbsko je připraveno otevřít třetí klastr přístupového procesu („Konkurenceschopnost a inkluzivní růst“) a že země dosáhla pokroku v řadě oblastí.
Brnabićová se ztotožnila s hodnocením komise, že tempo reforem v Srbsku se zpomalilo. „Plně s tím souhlasím – jde o skutečně oprávněnou kritiku –, že jsme v reformách zvolnili. Prezident [Aleksandar] Vučić to včera také zdůraznil a vyzval všechny příslušné instituce, aby udělaly vše pro jejich zrychlení,“ sdělila.
Na dotaz novinářů ohledně potřeby změnit v Srbsku častou negativní rétoriku vůči Evropské unii – což byla rovněž jedna z výtek Evropské komise – Brnabićová odpověděla, že s tím také souhlasí. „Musíme se snažit změnit způsob, jakým o EU mluvíme, a nastavit mnohem pozitivnější, nebo alespoň méně kritický tón, o tom není pochyb,“ uvedla.
Zpráva se věnuje také Kosovu, které je potenciálním kandidátem na vstup do EU. Uvádí, že přestože země „jasně deklaruje svůj závazek k hodnotám Evropské unie“, tempo reforem se kvůli politické patové situaci po únorových volbách zpomalilo.
Bosna a Hercegovina: cesta ke stabilitě
Navzdory politickým krizím a zpomalení reforem v Bosně a Hercegovině zpráva komise zdůrazňuje příležitosti, které by mohly urychlit přístupový proces.
Komise upozorňuje, že politické neshody měly nepříznivý dopad na průběh reforem, které se v důsledku toho zpozdily. Přesto bylo dosaženo konkrétního pokroku, především při sbližování právních předpisů v oblasti ochrany osobních údajů a kontroly hranic a také v podobě podpisu dohody o statusu s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex.
Navzdory přetrvávajícím problémům komise pochválila Bosnu a Hercegovinu za předložení Reformní agendy, která potvrzuje připravenost země pokračovat v reformách. Hlavním úkolem nicméně zůstává provedení justičních reforem, jež musí být plně sladěny s unijními standardy, aby země mohla v přístupovém procesu dál postupovat.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že EU je nadále odhodlána podporovat stabilitu Bosny a Hercegoviny a že klíčem k dalšímu pokroku země jsou justiční reformy spolu s jmenováním hlavního vyjednavače pro jednání s EU.
Severní Makedonie: pevné sladění se zahraniční politikou EU
Ve vztahu k Severní Makedonii komise uvedla, že klíčové je pokročit a dokončit všechny přípravné kroky k zahájení jednání v rámci klastru „Základy“. Zároveň vyzdvihla, že země udržuje dobré vztahy s ostatními kandidáty a aktivně se zapojuje do regionálních iniciativ.
Evropská komise rovněž vyzvala zemi k „přijetí příslušných ústavních změn“, které jsou podmínkou dalšího pokroku, mimo jiné aby „do své ústavy zahrnula občany jiných národností žijících na území státu, jako jsou například Bulhaři“.
Po říjnovém setkání se svým německým protějškem Johannem Wadephulem bulharský ministr zahraničí Georg Georgiev uvedl, že Sofie i Berlín se shodují v tom, že nezbytným prvním krokem k zahájení přístupových jednání s EU je v případě Severní Makedonie změna ústavy.
Komise uvedla, že země se aktivně zapojila do nového Plánu růstu pro západní Balkán a začala uskutečňovat jeho čtyři pilíře, tedy postupné začlenění do jednotného trhu EU, regionální ekonomickou integraci, provádění klíčových reforem a navýšení finanční podpory.
Podle zprávy „si Severní Makedonie udržuje plné sladění se zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně postoje k ruské agresi proti Ukrajině. Tím vysílá silný signál o svém strategickém rozhodnutí vstoupit do EU a prokazuje se jako důvěryhodný partner.“
Gruzie a Turecko: černé ovce?
Zatímco některé země si ve výroční zprávě vysloužily pozitivní hodnocení, obraz Gruzie je mnohem pochmurnější. Vláda této kavkazské země potlačuje opozici a přiklání se k Moskvě. „Pokud nedojde k zásadní změně, Gruzie v této fázi není na reálné cestě do EU. Momentálně je kandidátskou zemí pouze na papíře,“ uvedla komisařka Kosová.
U Turecka zpráva zaznamenává další ústup od základních práv a zásad právního státu. Země se však zároveň snaží zapojit do unijního programu Security Action for Europe (SAFE) v objemu 150 miliard eur, jehož cílem je posílení obranných schopností EU. Přestože Ankara splňuje technické podmínky účasti, její přijetí vyžaduje jednomyslný souhlas všech 27 členských států, přičemž Řecko už pohrozilo jeho zablokováním.
Co nadějné kandidáty čeká dál?
Vstup do Evropské unie obnáší roky náročných jednání a rozsáhlých reforem. Na cestě k členství může zemi zbrzdit celá řada překážek. A i když kandidátský stát splní všechny podmínky, ke vstupu je stále zapotřebí jednomyslného souhlasu všech stávajících členů EU.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski to shrnul slovy: „Členství v EU není povinnost, nýbrž svobodné rozhodnutí země a jejích občanů.“ Polsko zároveň upozorňuje, že rozšiřování musí být doprovázeno přísným dodržováním demokratických principů, zásad právního státu a strategické soudržnosti, přičemž bilaterální spory by neměly by neměly přístupový proces blokovat.
Komise poprvé výslovně uvedla, že budoucí přístupové smlouvy by měly obsahovat „silnější záruky“ proti nedodržování závazků přijatých během přístupových jednání, aby bylo „zajištěno, že bude zachován pozitivní vývoj v oblasti právního státu, demokracie a základních práv“.
Podle mnoha pozorovatelů se Evropská unie poučila z hořké zkušenosti se státy, jako je Maďarsko, které brzdí činnost bloku a zároveň ustupují od zásad právního státu.
Jak uvedla francouzská tisková agentura AFP, Brusel zvažuje, zda by novým členům unie neměl po určitou dobu po přistoupení odebrat v některých oblastech právo veta, například v otázkách zahraniční politiky.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, Agerpres, ATA, ANSA, BTA, dpa, FENA, MIA, MINA, PAP, STA, Tanjug
