Veřejné mínění a nevládní organizace tlačí na to, aby EU zaujala zásadovější a rozhodnější postoj vůči situaci v Gaze. Skutečný vliv bloku však bude záviset na tom, zda dokáže překonat vnitřní rozpory a přetavit slova v konkrétní činy.
Po uzavření mírové dohody zprostředkované Spojenými státy čelí EU rostoucímu tlaku, aby nově vymezila svou roli na Blízkém východě. Evropská komise i Evropský parlament naznačily ochotu posunout se od role poskytovatele humanitární pomoci k aktivnějšímu politickému působení při obnově a správě Gazy po skončení konfliktu.
Členské státy EU, které byly od útoku militantního islamistického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023 hluboce rozdělené, nyní doufají, že opět převezmou vedoucí roli při naplňování mírového plánu pro Gazu. Zajištění míru v Gaze bude „mimořádně složité“, uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Mírový plán vyžaduje silnou mezinárodní podporu, aby mohl být úspěšný,“ zdůraznila s tím, že Evropa chce k tomuto úsilí plně přispět.
Podpora a ambice být součástí jednání
Na slavnostním ceremoniálu v Egyptě 13. října podepsali prezidenti Spojených států, Kataru, Egypta a Turecka dokument, jehož cílem je upevnit stávající příměří podle dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. V textu se uvádí: „Společně budeme tento dokument naplňovat způsobem, který zajistí mír, bezpečnost, stabilitu a příležitosti pro všechny národy regionu, včetně Palestinců i Izraelců.“ Konkrétní kroky k dosažení těchto cílů však dokument neupřesňuje.
Evropští lídři mírový plán obecně přivítali. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa ocenili dosavadní úsilí a zdůraznili význam trvalého příměří. Von der Leyenová uvedla, že EU bude i nadále podporovat rychlé a bezpečné doručování humanitární pomoci do Gazy. „A až nastane čas, budeme připraveni pomoci s obnovou a rekonstrukcí,“ dodala.
Obnova Gazy bude velmi nákladná: Podle odhadů je třeba z pobřežního pásma odstranit více než 55 milionů tun suti, uvedl Jaco Cilliers z Rozvojového programu OSN (UNDP) v Jeruzalémě. Jen během příštích tří let by náklady mohly dosáhnout zhruba 17 miliard eur.
EU dlouhodobě podporuje řešení v podobě dvou států, palestinského a izraelského, které považuje za jediný způsob, jak na Blízkém východě dosáhnout trvalého míru. Aby k tomu však mohlo dojít, musí palestinská samospráva, v současnosti velmi oslabená, znovu získat důvěryhodnost. EU se zavázala podílet se na její reformě.
Bulharský prezident Rumen Radev vnímá mírový plán jako příležitost pro EU: „Právě zde má Evropa šanci sehrát klíčovou roli a výrazně přispět k rychlé a úplné realizaci tohoto plánu. Jsme pevně přesvědčeni, že dvoustátní řešení je jedinou životaschopnou cestou k trvalému urovnání konfliktu a nastolení spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě.“
Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár uvedl, že bratislavská diplomacie bude „nadále posilovat humanitární úsilí a poskytovat politickou podporu pro zachování míru“.
Podle slovinské ministryně zahraničí Tanji Fajonové se první etapa amerického mírového plánu pro Gazu daří úspěšně naplňovat, avšak je třeba vnímat „křehkou situaci a dilemata“, která bude nutné řešit při jednáních o druhé fázi. Dodala, že množství humanitární pomoci, jež v současnosti proudí do zničeného Pásma Gazy, je stále nedostatečné.
Překážky na hranici
Opatrnost je na místě, jak ukazuje zpoždění při obnovení civilní mise EU, která má dohlížet na hraniční přechod Rafah mezi Gazou a Egyptem. Nasazení, původně plánované na středu, bylo pozastaveno, protože Izrael trvá na tom, aby Hamás vydal ostatky posledních mrtvých rukojmích.
Podle mluvčí Kallasové v Bruselu je mise EU stále připravena k nasazení a na přechod Rafah bude vyslána, jakmile to situace umožní.
Mise EU pro pomoc na hranicích v Rafahu (EUBAM Rafah) byla zřízena v roce 2005, aby pomáhala s dohledem nad hraničním přechodem na jihu Gazy. O dva roky později byla pozastavena poté, co kontrolu nad Gazou převzal Hamás.
Rafah je jediným hraničním přechodem z Pásma Gazy, který nevede přes izraelské území. V současnosti je však pro civilní dopravu uzavřen. Přímé dodávky pomoci z Egypta do Gazy proto nyní nejsou možné. Nákladní vozy s humanitární pomocí do oblasti přijíždějí z egyptské strany a následně jsou odkláněny na hraniční přechody v Izraeli.
Monitorovací mise EUBAM má zajistit neutrální přítomnost třetí strany na klíčovém hraničním přechodu a zapojují se do ní policisté z Itálie, Španělska a Francie. Na krátkou dobu byla znovu nasazena letos v lednu, avšak v březnu byla opět pozastavena.
Italský ministr obrany Guido Crosetto uvedl ve svém prohlášení, že povolil obnovení účasti Itálie v misi EU pro znovuotevření přechodu, a to za stejných podmínek jako v lednu.
Německá vláda mezitím připravuje podmínky pro možné zapojení do budoucí mise.
Rozšiřování evropské role
EU jako hlavní dárce pomoci pro Palestince se rovněž hodlá podílet na obnově Gazy. Brusel už od 7. října 2023 poskytl Palestincům více než 550 milionů eur. V dubnu komise oznámila víceletý program na podporu palestinské obnovy ve výši až 1,6 miliardy eur na období 2025 až 2027.
Evropská komise dala také najevo ochotu posunout se za rámec samotné pomoci a je připravena podílet se na přechodných mechanismech správy Gazy po uzavření příměří. Plánuje přitom využít stávajících misí EU zaměřených na ochranu hranic, výcvik policie a posilování rozvoje institucí.
„Jsme připraveni přispět k jeho úspěchu všemi prostředky, které máme k dispozici,“ uvedla von der Leyenová k mírovému plánu a dodala, že to zahrnuje i „podporu v oblasti správy a rekonstrukce palestinské samosprávy.“
EU rovněž oznámila záměr připojit se k Radě pro mír, která bude dohlížet na obnovu a rekonstrukci Gazy, což ukazuje její ambici hrát v regionu výraznější politickou roli. „Věříme, že Evropa má důležitou úlohu a že by měla být její součástí,“ uvedla minulý týden Kaja Kallasová. „Myslím, že Evropa by neměla být jen plátcem, ale i aktérem,“ dodala při návštěvě Kuvajtu.
Španělský předseda vlády Pedro Sánchez tento týden naznačil možnost, že Španělsko vyšle vojáky do Gazy, aby po příměří pomohli udržet mír. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Cadena SER podotkl, že zatím není rozhodnuto, jakým způsobem bude bezpečnost v Gaze zajištěna.
Pokud by však došlo k mezinárodnímu nasazení vojsk za účelem zajištění míru, Španělsko by se chtělo zapojit a mít „aktivní přítomnost“ – nejen při obnově Gazy, ale i při udržování míru.
Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Evropa „zvýší“ své úsilí o výcvik palestinských policistů v Gaze, zároveň však naznačil, že Francie se do plánovaných stabilizačních jednotek nezapojí.
Politické obavy
Zda dohoda skutečně přinese dlouhodobé ukončení konfliktu, zatím není jisté. O jejích konkrétních parametrech se bude vyjednávat ve druhé fázi. Mír je stále velmi křehký a už se začínají objevovat první známky napětí.
Znepokojení vyvolává skutečnost, že Hamás opakovaně zdůrazňuje své odhodlání pokračovat v boji proti Izraeli. „Prohlášení Hamásu, že nehodlá složit zbraně, jsou alarmující,“ řekl slovenský šéf diplomacie Blanár.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul zdůraznil, že Hamás musí být odzbrojen a nesmí mu být nadále umožněno ovlivňovat politické dění. „Bude na samotných Palestincích, aby se od této organizace distancovali,“ uvedl v rozhovoru pro německou televizi.
Otázka, kdo bude spravovat Pásmo Gazy, je považována za jeden z klíčových faktorů, které rozhodnou o tom, zda se situace v blokovaném pobřežním území po dvouleté válce dokáže stabilizovat. Mocenské vakuum by mohlo Gazu uvrhnout do dalšího chaosu, nebo dokonce do občanské války.
Izrael a USA jsou zajedno v tom, že Hamás nesmí být součástí budoucí vlády v Gaze.
Macron ujistil, že Francie sehraje „velmi zvláštní roli“ při zajištění začleňování palestinské samosprávy do budoucí správy Gazy a zdůrazni, že je nezbytné, aby se na tomto procesu Palestinci aktivně podíleli.
Podle mluvčí Kallasové v Bruselu EU vyzývá všechny strany, aby jednaly s maximální zdrženlivostí a vyhnuly se krokům, které by mohly příměří narušit. „Znovu potvrzujeme, že Hamás nesmí hrát žádnou roli v budoucí správě Pásma Gazy,“ uvedla.
Evropskou unii znepokojují i nedávné zprávy o střetech mezi členy Hamásu a ozbrojenými klany v Pásmu Gazy. „Evropská unie je znepokojena zprávami, podle nichž si střety mezi Hamásem a členy gangů v Gaze vyžádaly několik obětí,“ uvedla mluvčí Kallasové.
Objevují se rovněž zprávy naznačující, že Hamás brutálně postihuje osoby, které obviňuje ze spolupráce s Izraelem.
Co s Bibim?
EU je zároveň rozdělena v pohledu na roli izraelské vlády a premiéra Benjamina Netanjahua v konfliktu. Kvůli těmto neshodám unie často vystupuje prostřednictvím prohlášení vysokého představitele nebo jednotlivých států namísto jednotného stanoviska, což oslabuje její váhu politického aktéra na mezinárodní scéně.
Německo například dlouhodobě projevovalo Izraeli neochvějnou podporu, avšak postupně se posunulo ke zdrženlivějšímu postoji, když začalo zdůrazňovat obavy ze strádání civilního obyvatelstva v Gaze. V srpnu 2025 německá vláda výrazně změnila kurz, když oznámila, že již nebude schvalovat vývoz vojenského materiálu, který by mohl být použit ve válce v Gaze.
Španělsko si vůči izraelské vládě udržuje větší odstup. Premiér Sánchez zdůraznil, že zatím bylo dosaženo příměří, které je nyní nutné upevnit, aby mohlo vést k trvalému míru.
Vzhledem k tomu, že zatím existuje pouze příměří, kroky přijaté španělskou vládou proti Izraeli, včetně zbrojního embarga, zůstávají nadále v platnosti, zdůraznil Sánchez.
„Toto embargo budeme udržovat, dokud se celý proces neustálí a jednoznačně nevydá na cestu k trvalému míru,“ uvedl Sánchez. Zároveň varoval, že mír nesmí znamenat zapomenutí ani beztrestnost pro ty, kteří čelí mezinárodnímu soudnímu řízení, například pro Netanjahua.
Jiné země, jako Maďarsko a Česká republika, brzdily nebo oslabovaly unijní postoje kritické k Izraeli, čímž se přiblížily americké a izraelské politice, a projevují neochotu uznat palestinský stát.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, AMNA, BTA, dpa, EFE, STA, TASR
