Evropská federace novinářů (EFJ) vyzvala k okamžité akci na ochranu svobody médií v celé Evropě. Upozornila na trvalé hrozby v podobě politického vměšování, právního natlaku prostřednictvím šikanózní žalob (SLAPP) i přímých útoků na novináře.
Navzdory tomu, že vstoupil v platnost Evropský akt o svobodě médií (EMFA) a byla přijata směrnice EU proti zastrašujícím žalobám (směrnice anti-SLAPP), přetrvávají v implementaci značné mezery a legislativní nedostatky, které nadále vystavují novináře ohrožení, zejména ty, kteří působí na volné noze nebo ve vysoce rizikových podmínkách, uvedla předsedkyně EFJ Maja Severová.
„Evropský akt o svobodě médií (EMFA) vítáme, ale zkušenosti našich členských organizací v Evropě ukazují, že jeho zavádění naráží na vážné překážky. Z našich zjištění vyplývá, že regulační orgány často postrádají skutečnou nezávislost i dostatečné financování a že na veřejnoprávní média stále působí politické tlaky,“ uvedla Severová pro European Newsroom (enr). Dodala, že EFJ na tyto problémy upozornila i při nedávném setkání s komisařem EU pro demokracii, spravedlnost a právní stát Michaelem McGrathem.
Evropský akt o svobodě médií, který vstoupil v platnost v srpnu 2025, se označuje za přelomový legislativní krok k ochraně mediální plurality, redakční nezávislosti a transparentnosti v celé EU. Organizace hájící práva novinářů, jako například Reportéři bez hranic, však upozorňují, že jeho uplatňování v praxi vázne. Některé členské státy odkládají sladění vnitrostátních zákonů v souladu s požadavky EMFA nebo se mu brání, a to zejména v otázkách nezávislosti veřejnoprávních médií a ochrany novinářských zdrojů.
V některých případech státy dokonce upravují svou národní legislativu tak, aby politický vliv nad médii ještě posílily. Maďarsko například zpochybnilo právní základ EMFA u Soudního dvora EU.
Podle Severové spočívají hlavní problémy na národní úrovni v nedostatku politické vůle, slabé regulační kapacitě, nejasném sankčním mechanismu a také v digitálních hrozbách a praktikách dohledu.
„Domníváme se, že Evropská komise musí stanovit jasné důsledky pro členské státy, které nezajistí plnou a účinnou implementaci EMFA, včetně finančních a procesních sankcí. Rovněž by měla vypracovat akční plán s časovým harmonogramem, měřitelnými ukazateli a postupně se zpřísňujícím systémem opatření,“ sdělila Severová.
Takzvané strategické žaloby proti účasti veřejnosti (SLAPP) se po celé Evropě stále častěji stávají nástrojem k zastrašování a umlčování novinářů, obhájců lidských práv a organizací dohlížejících na výkon veřejné moci.
K významným případům zastrašujících žalob typu SLAPP v posledních letech patří žaloba společnosti Gaz System proti polským novinářům za údajnou pomluvu, vysoce sledovaný případ Realtid ve Švédsku a nátlak na novináře na Maltě po zavraždění Daphne Caruanaové Galiziové.
EFJ a Evropská konfederace odborových svazů (ETUC) vyzývají k tomu, aby se ochrana před žalobami typu SLAPP vztahovala na všechny případy, nejen ty přeshraniční. Požadují také zavedení účinných mechanismů pro včasné zamítnutí šikanózních žalob, přísnější sankce pro žalobce, kteeří takové žaloby podávají, a zřízení zvláštních právních a finančních podpůrných fondů pro novináře, především těch na volné noze. „Přijetí unijní směrnice proti žalobám typu SLAPP vítáme, avšak domníváme se, že stávající mechanismy jsou stále nedostatečné. V současnosti se ochrana vztahuje hlavně na přeshraniční případy, zatímco většina šikanózních žalob má čistě vnitrostátní charakter a zůstává mimo působnost směrnice,“ uvedly organizace.
Severová dodala, že je důležité školit soudce a právníky, aby dokázali rozpoznat žaloby typu SLAPP a ve veřejném zájmu chránili novinářskou práci. Bez pevnějšího legislativního rámce a praktických mechanismů podpory však novináři zůstávají vystaveni riziku, varovala Chorvatka. „Proto vyzýváme EU a členské státy, aby učinily z boje proti žalobám typu SLAPP prioritu a zajistily, že právní nátlak směřující k umlčení investigativní žurnalistiky bude jednou provždy zastaven.“
Současné proměnlivé prostředí vyžaduje posílení podpory novinářů.
„Naše zkušenosti jasně ukazují, že nejzranitelnější jsou novináři na volné noze a ti, kteří pracují ve vysoce rizikových podmínkách,“ uvedla Severová. Zatímco některá média a odborové organizace mají dostatečné prostředky na poskytování podpory, v jiných oblastech, například při přeshraničním zpravodajství nebo práci novinářů v konfliktních zónách, přetrvávají výrazné mezery, které přesahují možnosti národních odborů.
„EFJ a ETUC zdůrazňují, že kvalitní žurnalistika nemůže existovat bez důstojných pracovních podmínek, průběžného vzdělávání a systémové podpory bezpečnosti. Proto vyzýváme k vytvoření dlouhodobých finančních mechanismů pro bezpečnost a odolnost médií, k zavedení národních bezpečnostních programů zahrnujících mediální subjekty a k posílení opatření v oblasti digitální bezpečnosti a psychologické pomoci.“
Zdroj: enr
