V Česku zvítězili populisté – co to znamená pro Brusel?

foto Andrej Babiš, bývalý český premiér a předseda strany ANO, hovoří s médii v volebním štábu strany ANO po volbách do českého parlamentu.

Odmítnutí Zelené dohody nebo dodávek zbraní Ukrajině – volební výsledek v Česku může unijním politikům přidělat starosti.

Po víkendovém drtivém vítězství v parlamentních volbách v Česku se pravicově populistický miliardář Andrej Babiš přihlásil k proevropskému směřování země. Některé jeho politické kroky i parlamentní spojenci však mohou znamenat problém pro unijní průmyslovou politiku a podporu Ukrajiny.

Babišovo opoziční hnutí ANO se podle konečných výsledků, které v neděli zveřejnila volební komise, stalo nejsilnější politickou silou se ziskem něco málo přes 34,5 procenta hlasů. Babiš nyní usiluje o vytvoření menšinové vlády. Uvedl, že bude hledat podporu pro svůj kabinet u krajně pravicového hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), které získalo 7,8 procenta a 15 křesel, a u pravicových nováčků Motoristé sobě (AUTO), kteří obdrželi 6,8 procenta a 13 mandátů.

Prezident Petr Pavel, který s Babišem jednal v neděli ráno, uvedl, že novou vládu jmenuje nejdříve v listopadu, aby dal politikům prostor k vyjednávání.

Hnutí ANO ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně obsadí 80 křesel. Středopravicová koalice Spolu vedená liberálně-konzervativním premiérem Petrem Fialou klesla na 23,4 procenta hlasů (v roce 2021 získala 27,8 procenta). Volební účast dosáhla 69 procent, což je více než při parlamentních volbách v roce 2021.

Čeká Brusel další bolehlav?

Po svém volebním vítězství Babiš zdůraznil svůj pro-evropský postoj a dodal, že mu záleží na tom, „aby Evropa fungovala.“

Babiš, který se po svém předchozím působení ve funkci premiéra v letech 2017 až 2021 zřejmě vrátí do čela české vlády, však pro Evropu nebude snadným partnerem. V předvolební kampani slíbil zastavit dodávky zbraní na Ukrajinu, „zničit“ Zelenou dohodu (Green Deal) – program směřující k uhlíkově neutrální EU – a ukončit evropský migrační a azylový pakt.

Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček uvedl, že nová vláda po svém nástupu okamžitě pošle do Bruselu dopis, v němž sdělí, že Česko nezavede emisní kvóty pro domácnosti a odmítne migrační pakt.

Podle politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze se však Babiš bude muset vypořádat s tlakem SPD na vyhlášení referenda o vystoupení z Evropské unie.

Jak uvedl Just, je zřejmé, že toto téma se objeví na stole a bude předmětem určitého vyjednávání. Podle Justa tím SPD získává určitý „vyděračský potenciál“, protože Babiš nebude moci vládnout bez její podpory, sdělil Just. Zároveň dodal, že Babiš zjevně nebude mít zájem podnikat vůči EU unáhlené kroky, a upozornil na jeho podnikatelské zájmy v západní Evropě.

Také další potenciální Babišovi spojenci představují pro EU problém. Hnutí Motoristé na sebe poprvé výrazně upozornilo při volbách do Evropského parlamentu v roce 2024, kdy získalo dvě křesla. Motoristé ostře kritizují Green Deal a prosazují nižší daně a omezování byrokracie v podnikání, školství, bydlení, ochraně životního prostředí, zemědělství i dalších oblastech. Strana požaduje výjimku ze závazku České republiky vstoupit v budoucnu do eurozóny a volá po větší autonomii uvnitř EU, i když zachování členství podporuje.

Přátelé na zajímavých místech

Babiš je považován za spojence maďarského premiéra Viktora Orbána, který je znám svým kritickým postojem vůči EU, a také se netají obdivem k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Společně s Orbánem založil Babiš v Evropském parlamentu politickou frakci Patrioti pro Evropu (PfE) a bývá s Orbánem často srovnáván. Není však ideologem ani silně euroskeptickým stratégem, ale spíše pragmatickým politikem. Podle Martina Vokálka z bruselské pobočky českého institutu Europeum a belgického analytika Jeana-Michela De Waeleho z Université Libre de Bruxelles (ULB) proto v české zahraniční politice nemusí nastat radikální obrat.

Podle Vokálka dokázalo hnutí ANO využít nespokojenosti společnosti k mobilizaci svých voličů a přetáhnout část příznivců extremistických a protestních stran. Česká veřejnost však podle něj „nechce úplný odklon od demokratického rámce a evropské orientace země.“

„V zahraniční politice pod taktovkou pravděpodobně budoucího premiéra Babiše neočekávám zásadní či radikální obrat, ačkoliv i zde bude do určité míry záležet na konečné podobě jeho vlády,“ dodal Vokálek s tím, že každopádně ale dojde ke změně tónu a priorit. 

V každém případě dojde ke změně tónu, stylu a priorit.

Martin Vokálek, bruselská pobočka českého institutu Europeum

Pokud jde o dopad na Evropskou unii, rozhodně to není dobrá zpráva, uvedl De Waele. Podle něj může Babiš v čele české vlády zkomplikovat budování silnější a jednotnější v ekonomické, sociální a vojenské rovině.

Slovenský politolog Radoslav Štefančík z Ekonomické univerzity v Bratislavě však uvedl, že Babiš neprojevuje tak výrazně proruské postoje jako Orbán nebo slovenský premiér Robert Fico. Jelikož se Česká republika zbavila závislosti na dovozu ruských energií, Babiš nebude muset podnikat zbytečně vstřícné kroky vůči Rusku, jak to činí Orbán a Fico, dodal.

Potenciální problém pro Kyjev

Babiš však na rozdíl od dosavadní středopravicové vlády, která od počátku ruské invaze v roce 2022 stojí na straně Ukrajiny, zpochybnil pokračování pomoci Kyjevu.

„Do Evropské unie platíme z rozpočtu 60 miliard korun ročně. Brusel Ukrajině významně pomáhá. Nový návrh evropského rozpočtu na roky 2028 až 2034 zahrnuje pro Ukrajinu velkou částku, takže pomáháme,“ uvedl Babiš krátce před volbami. 

V rozhovoru pro ukrajinská média pak Babiš uvedl, že Ukrajina zatím není připravená na členství v Evropské unii a že nejdřív je třeba ukončit válku.

Babiš slíbil přezkoumat mezinárodní iniciativu vedenou Českem, kterou zahájila Fialova vláda a která od loňska dodala Ukrajině 3,5 milionu dělostřeleckých granátů. Babiš uvedl, že je připraven o její budoucnosti jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Babiš nicméně zdůraznil svou podporu polským sousedům a prohlásil, že Polsko vždy bylo nejbližším partnerem České republiky. 

Uvedl také, že ujištění, že Česko bude stát na straně Polska, kdyby se „něco“ stalo, se týká i východní hranice Polska.

Babiš také kritizoval odcházející vládu za to, že „pohřbila“ Visegrádskou skupinu, platformu regionální spolupráce mezi Českou republikou, Polskem, Maďarskem a Slovenskem.

Slovenský premiér Robert Fico v neděli uvedl, že s Babišem v čele české vlády očekává posílení Visegrádské skupiny. „Jak znám pravděpodobně nového premiéra České republiky pana Babiše, bude mít zájem o regionální spolupráci. Bude velmi záležet na tom, zda trojice Babiš, Orbán a Fico bude schopna ve stejném duchu přesvědčovat i polského premiéra Donalda Tuska. Pokud se tak stane, máme opět v Evropě mimořádně silného hráče,“ řekl Fico a dodal, že to velmi vítá.

Fico vidí ve Visegrádu silného regionálního partnera pro prosazování národních zájmů a chce posílit jeho vliv vůči Bruselu. Slovensko se přitom s Evropskou komisí rozchází mimo jiné v postoji k dovozu ruských energií.

Babiš rovněž oznámil, že se chce sejít s Tuskem a projednat s ním unijní systém obchodování s emisními povolenkami (ETS2), který zahrnuje povolenky pro emise oxidu uhličitého z domácností a dopravy. Poláci zavrhli ETS2 a my musíme udělat totéž," prohlásil. 

Gratulace z Budapešti, Bratislavy i od Patriotů pro Evropu 

Na úrovni Evropské unie přešlo hnutí ANO v roce 2024 z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) do pravicové skupiny PfE. Tam zasedá po boku maďarského Fideszu, rakouské FPÖ a francouzského Národního sdružení (Rassemblement National, RN) vedeného Marine Le Penovou.

Archiv: Andrej Babiš, předseda české liberálně-populistické strany ANO, Herbert Kickl, předseda rakouské pravicové strany FPÖ, a Viktor Orbán, maďarský premiér a předseda strany Fidesz. Vedoucí populistické strany z Maďarska, Rakouska a České republiky vytvořily na úrovni EU alianci s názvem „Patrioti pro Evropu“.

„Pravda zvítězila,“ napsal Orbán na síti X a označil to za velký krok pro Česko. Fico, kterého kritici obviňují z příliš vstřícného postoje vůči Rusku, pogratuloval Babišovi k volebnímu vítězství telefonicky.

Podle Fica by se díky Babišovu nástupu měly vztahy mezi Českou republikou a Slovenskem uklidnit. „Skončila éra, kdy nám odcházející čeští politici příliš často dávali najevo, že jsou takoví tátové, kteří mají potřebu nás poučovat,,“ prohlásil.

„Jsem si jistý, že po úspěšném sestavení české vlády se vztahy mezi Čechy a Slováky výrazně zlepší,“ napsal na sociální síti slovenský ministr financí a místopředseda strany Směr-SD Ladislav Kamenický.

Babišovi pogratulovali také jeho kolegové z frakce PfE – Francouz Jordan Bardella a Ital Matteo Salvini. Podle Bardelly se v České republice zvedla vlna podpory „pro svobodné podnikání, konec represivní ekologie a proti nekontrolované migraci“.

Italský vicepremiér Salvini uvedl, že skupina Patrioti pro Evropu získává po celé Evropě další podporu. „Náš přítel Andrej Babiš vyhrál volby v České republice, porazil levici a chystá se vést vládu, která se zaměří na boj proti nelegální migraci, odmítnutí války a zastavení šílené politiky Bruselu,“ napsal Salvini na síti X.

Pokud se k hnutí ANO přidají Motoristé, mohla by se Praha stát problémem pro Ursulu von der Leyenovou. Babiš by mohl stát v cestě některým klíčovým otázkám, například půjčkám pro Kyjev financovaným ze zmrazených ruských aktiv nebo otevření prvního vyjednávacího okruhu pro přístupová jednání Ukrajiny. Obecněji by pak Praha, vedená snahou o větší suverenitu, mohla rozšířit svůj odpor vůči některým pilířům programu von der Leyenové, zejména v oblasti průmyslové politiky a Zelené dohody pro Evropu. Největší obavy unie se však týkají postoje k Ukrajině.

Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, ČTK, dpa, PAP, TASR

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 10.10.2025 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je pátek 10. října 2025

Očekáváme v 17:00 13°C

Celá předpověď