Volby v Moldavsku zasadily ránu Moskvě a posílily Brusel. Proevropské síly si udržely moc.
Moldavská vládní strana podporující vstup do EU obhájila v nedělních volbách parlamentní většinu a uhájila tak pozici vůči proruským opozičním stranám.
Podle evropských představitelů jde o výsledek, který říká jasné ne ruskému vlivu a posiluje snahy EU o rozšíření.
Moldavsko má sice jen 2,4 milionu obyvatel, ale výsledek voleb bedlivě sledovala celá Evropa. Brusel si uvědomoval, že nejde jen o budoucnost tohoto malého státu ležícího mezi Ukrajinou a Rumunskem, ale také o klíčový prvek bezpečnosti na východním křídle unie.
Den voleb provázely falešná bombová varování, kyberútoky napojené na Moskvu a neobvyklé přesuny voličů.
Konečná volební účast dosáhla 52,21 procenta, což je nejvyšší hodnota v historii země. Proevropská Strana akce a solidarity (PAS) vedená moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou získala 50,2 procenta hlasů a obsadí tak většinu křesel ve 101členném parlamentu.
Jak vyplývá z výsledků zveřejněných ústřední volební komisí, proruský Vlastenecký blok obdržel jen 24,17 procenta hlasů.
Evropští lídři reagují s nadšením (a úlevou)
„Budoucnost Moldavska je v Evropě!“ napsala na síti X předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.
„Tímto historickým krokem vpřed si obyvatelé Moldavska zvolili cestu demokracie, naděje a příležitostí. Zvolili si Evropu,“ dodala.
„Moldavsko, opět jsi to dokázalo,“ napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Loni se v zemi konaly prezidentské volby, v nichž současná prezidentka Sanduová těsně porazila proruského kandidáta.
„Žádný pokus zasít strach či rozdělení nedokázal zlomit vaše odhodlání. Jasně jste dali najevo svou volbu: Evropu. Demokracii. Svobodu,“ dodala von der Leyenová.
„Naše dveře jsou otevřené. A budeme na každém kroku stát při vás. Budoucnost je ve vašich rukou.“
Strana PAS se zavázala zajistit vstup Moldavska do Evropské unie do roku 2030.
„Navzdory obrovskému úsilí Ruska šířit dezinformace a kupovat hlasy nemůže žádná síla zastavit národ odhodlaný ke svobodě,“ napsala vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová.
Prezidentka Sanduová obvinila Rusko z rozsáhlého vměšování, včetně uplácení „stovek lidí“ s cílem destabilizovat zemi před nedělními volbami.
Moskva tato obvinění odmítla.
Polský premiér Donald Tusk ocenil reakci Moldavska i výsledek voleb. „Nejenže jste zachránili demokracii a udrželi evropský směr, ale zároveň jste zastavili Rusko v jeho snaze ovládnout celý region. Cenné ponaučení pro nás všechny,“ napsal v pondělí na síti X.
Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil výsledek voleb za vítězství pro celý evropský kontinent
„Rusku se nepodařilo Moldavsko destabilizovat, přestože vynaložilo obrovské prostředky na jeho podkopání a na korumpování všech, koho mohlo,“ uvedl ukrajinský prezident.
Také Rumunsko, které s Moldavskem sousedí, přivítalo výsledek voleb a skutečnost, že země se rozhodla pro evropskou cestu. Premiér Ilie Bolojan uvedl, že Moldavsko patří „do velké evropské rodiny“.
„Jak osobně, tak jménem rumunské vlády budu Moldavskou republiku na této cestě podporovat. Blahopřeji, Moldavsko!“ dodal.
Optimisticky se vyjádřil také španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. „Pracujeme na tom, aby se suverénní vůle Moldavanů, kterou projevili ve volbách, promítla do jejich začlenění do Evropské unie,“ uvedl.
Co bude dál?
Někteří analytici však stále vyzývají k opatrnosti.
„Statisticky vzato má PAS zajištěnou jen křehkou většinu,“ uvedl v neděli analytik Andrei Curararu z kišiněvského think-tanku WatchDog.md, když se strana dostala do čela v průběhu sčítání hlasů.
Zároveň varoval, že „nebezpečí ještě nepominulo“, protože „bude obtížné sestavit funkční vládu“.
„Kreml investoval do celé operace příliš mnoho, než aby se nyní stáhl, a mohl by se uchýlit k protestům, uplácení poslanců PAS či dalším krokům, které by narušily vytvoření stabilní proevropské vlády,“ dodal.
Doktorka Teona Lavrelašviliová, výzkumná pracovnice Centra pro evropská studia Wilfrieda Martense, uvedla, že volební výsledek „představuje v moldavské politice mimořádný úspěch a ukazuje, že voliči jsou ochotni podpořit reformní směr“.
„Zároveň však rozsah potřebných reforem v oblasti právního státu, veřejné správy, zemědělství a boje proti korupci zůstává mimořádně náročný a jakékoli prodlení by mohlo zpomalit pokrok,“ varovala.
Domnívá se nicméně, že pokud si země udrží současné tempo, její cesta k členství v EU do konce desetiletí „vypadá reálněji než kdy dřív“.
Kromě problémů spojených s reformami se však mohou objevit i další překážky. Přihlášky Moldavska a Ukrajiny jsou totiž provázané, což znamená, že obě země jsou v přístupových jednáních posuzovány společně. Status kandidátských zemí jim byl udělen v roce 2022.
Členské státy však mají při přijímání nových členů právo veta a Maďarsko v současnosti blokuje postup v přístupovém procesu Ukrajiny.
Dánsko se drží dosavadního postoje EU k rozšiřování, podle něhož jsou Ukrajina a Moldavsko vnímány jako součást jednoho regionu.
Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerreová neplánuje od tohoto postoje ustoupit, přestože Maďarsko zablokovalo zahájení jednání s Ukrajinou. Jasně to dala najevo na ministerském zasedání v Kodani na začátku září.
„Obě země získaly status kandidáta ve stejnou dobu a jednání jsme zahájili současně. Bylo by vůči Ukrajincům nespravedlivé, kdybychom je nechali samotné, když jsou obě země ve stejné fázi a provedly stejné reformy,“ uvedla Bjerreová 2. září.
Rumunský europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Victor Negrescu to však vidí jinak. Uvedl, že volební vítězství je silným signálem pro přistoupení k Evropské unii a že Rada EU musí okamžitě schválit zahájení jednání o jednotlivých kapitolách.
„Jako místopředseda Evropského parlamentu odpovědný za vztahy s Moldavskou republikou ujišťuji (Moldavany) o plné podpoře Evropského parlamentu. Evropa a Rumunsko vítězí a Moldavská republika směřuje ke společné budoucnosti s Evropskou unií. Přístupová jednání s EU mohou být dokončena už do konce roku 2028,“ uvedl Negrescu.
Volby v Moldavsku podle pozorovatelů ukazují, že ruské dezinformační kampani lze úspěšně čelit. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová označila hlasování v Moldavsku za vítězství svobody, demokracie a evropské cesty. „V Moldavsku zvítězila svoboda, demokracie a evropská cesta a jasně prohrál svět Vladimira Putina. Srdečně gratuluji prezidentce Sanduové. Stojíme po boku Moldavska na jeho cestě do EU! Věřím, že to bude inspirací i pro nás a že si Kreml o víkendu připíše další porážku,“ napsala na sociální síti X.
V České republice se parlamentní volby uskuteční 3. a 4. října a podle průzkumů má náskok pravicově populistické hnutí ANO.
Podle Lavrelašiliové si z moldavského přístupu mohou ostatní země vzít ponaučení. „Politika založená na principech je vůči cizím zásahům odolnější než populistické zkratky,“ uvedla.
Moldavsko prokázalo význam strategické komunikace tím, že vytvářelo vlastní proti-narativy a dokázalo předvídat dezinformace, uvedla Lavrelašviliová. Zároveň se mu podařilo narušit kupování hlasů, zasáhnout proti nelegálním ruským finančním sítím a posílit odpovědnost zpřísněním pravidel pro financování volebních kampaní.
„Myslím, že se tím ukázalo, že důsledné vymáhání pravidel může oslabit schopnost zahraničních aktérů narušovat volební proces,“ dodala.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, Agerpres, ANSA, BTA, ČTK, dpa, EFE, Europa Press, PAP, Ritzau.
