Brno - Digitální technologie jsou pro většinu českých dospělých nepostradatelné a přinášejí jim inspiraci i zábavu, zároveň však u části populace vyvolávají stres a rozptylují pozornost. První reprezentativní data o takzvaném digitálním well-beingu dospělých přinesl nový report vědců z Masarykovy univerzity. Asi 17 procent dospělých je ve stresu z pocitu, že musí být neustále on-line, asi 22 procent přiznává, že jim technologie snižují produktivitu doma i v práci.
Digitální well-being je jednou ze součástí celkové osobní pohody. "Lidé ho dosahují, když dokáží technologie naplno využívat ve svém životě a omezit jejich negativní dopady," uvedla hlavní autorka výzkumu Michaela Šaradín Lebedíková.
Čeští dospělí nejčastěji používají počítač a telefon. Počítač hraje hlavní roli v práci, kde ho 49 procent dospělých používá pět až osm hodin denně. Ve volném čase zase dominuje mobil. Až 45 procent dospělých ho používá dvě až pět hodin denně.
Výzkum ukázal, že technologie většina lidí vnímá jako nepostradatelnou součást života. Většině také přináší inspiraci a téměř třem čtvrtinám pomáhají organizovat každodenní praktické záležitosti. Stejně tak většina lidí oceňuje zábavnou funkci. Pouze sedm procent dospělých uvedlo, že je nebaví používat technologie. Na druhou stranu přibližně 40 procent lidí uvedlo, že je technologie rozptylují více, než by si přáli, a že se kvůli nim cítí méně přítomní v daném okamžiku.
Protichůdné zkušenosti, tedy dobré i špatné, nejčastěji reportují mladí dospělí. „Právě mladí lidé vnímají technologie jako zábavnější a smysluplnější než starší generace, ale zároveň častěji zažívají pocity ztráty času s technologiemi. To souvisí patrně s tím, že na nich tráví více času,“ popsal další z autorů David Šmahel. Mezi muži a ženami zásadní rozdíly ve vnímání technologií vědci nenašli.
Většina lidí se snaží digitální technologie alespoň někdy vědomě regulovat. Přibližně 90 procent dospělých využilo některou ze strategií digitálního odpojení. Nejčastější jsou ty jednoduché – polovina dospělých si pravidelně nastavuje na telefonu tichý režim, pokládá ho displejem dolů nebo ho během důležitých činností jednoduše ignoruje.
Cílovou populací výzkumu byli lidé ve věku 18 až 59 let, kteří ke své práci využívají informační technologie. Finální vzorek čítal 2000 účastníků vybraných podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště, kraje a čistého příjmu domácnosti.
