Praha - Příjmy letošního státního rozpočtu pravděpodobně překročí naplánovanou úroveň. Zároveň se ale naplňují rizika spojená s nedostatkem peněz na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) a na platy nepedagogických pracovníků ve školství. V pravidelném čtvrtletním stanovisku k vývoji veřejných financí to dnes uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Kritizovala také způsob navržení obranných výdajů v rozpočtu na příští rok, když podle ní v kapitole ministerstva dopravy není jasné, jak tyto výdaje přispějí obraně státu. Ministerstvo financí kritiku odmítlo.
Celkově české veřejné finance v letošním roce směřují k tomu, že skončí nejlépe od roku 2019, uvedla NRR. Ve strukturálním vyjádření, tedy po očištění o vliv hospodářského cyklu a o mimořádné výdaje, ale stále veřejné finance nebudou podle rady na udržitelné úrovni a další konsolidace bude nutná nejpozději při přípravě rozpočtu na rok 2027.
"Příjmová strana rozpočtu je pozitivně ovlivňována oživující ekonomikou, což se projevuje relativně vysokou dynamikou daňových a pojistných příjmů," uvedla rada. Zároveň ale upozornila na to, že menší než očekávaný bude výnos z prodeje emisních povolenek. Dosud do rozpočtu přinesl 7,9 miliardy korun, na celý rok bylo plánováno 30 miliard korun. Na nadhodnocení těchto příjmů NRR upozorňovala i v minulosti.
Problém vidí rada na výdajové straně rozpočtu u rizik, na která také dříve upozorňovala. "Dodatečná výdajová potřeba na krytí platů nepedagogických pracovníků se pohybuje kolem deseti miliard korun, přičemž zatím bylo nalezeno krytí ve výši 4,2 miliardy korun," uvedla NRR.
Za problematické považuje i krytí nákladů na OZE, ke kterému stát využil většinu rozpočtové rezervy a v srpnu také 900 milionů korun z peněz rozpočtovaných na odstranění následků loňských povodní. "Bohužel, využívání výdajů na odstraňování povodňových škod na jiné účely se neomezuje pouze na letošní rozpočet, neboť i v rozpočtu roku 2024 použila vláda 14,1 miliardy korun z alokovaných 30 miliard korun na jiné než povodňové účely," konstatovala rada.
Podle ministerstva financí byl přesun peněz v souladu s rozpočtovými pravidly. "Z deseti miliard korun vyčleněných v rozpočtu roku 2025 na povodně je už nyní, tedy po osmi uplynulých měsících, zřejmé, že v letošním roce bude na povodňové programy potřeba méně než devět miliard korun. Proto bylo rozhodnuto o přesunu části prostředků, které se nevyužijí, na jiné nezabezpečené výdaje tak, jak to ministrovi financí umožňují rozpočtová pravidla," uvedlo ministerstvo.
Rada se vyjádřila kriticky i k návrhu rozpočtu na příští rok, kde se pozastavila nad rozdělením výdajů na obranu, a to zejména k vyčlenění 20,1 miliardy korun na tento účel v kapitole ministerstva dopravy. Letos bylo u tohoto ministerstva pro obranné výdaje určeno 100 milionů korun. "Vzhledem k výraznému meziročnímu nárůstu výdajů na obranu v rámci této kapitoly by ministerstvo financí či celá vláda měly ozřejmit, které konkrétní výdaje ministerstva dopravy jsou nově označeny jako výdaje na obranu země, a čím se rozpočet tohoto resortu z hlediska obrany země tak náhle a významně změnil ve srovnání s minulými lety," uvedla NRR.
Podle ministerstva financí je ale zahrnutí výdajů na dopravní infrastrukturu do obraných výdajů v souladu s pravidly Severoatlantické aliance. "Zde je potřeba uvést, že výdaje, které s obranou a bezpečností souvisejí, jsou i například náklady na výstavbu infrastruktury, která může vedle civilního využití sloužit k vojenským účelům," uvedlo ministerstvo.
Upozornilo také, že návrh státního rozpočtu se ještě může měnit při projednávání ve vládě. "Materiál tedy standardně projde četnými politickými jednáními, které se v rámci kabinetu povedou v nadcházejících dnech a týdnech. Z tohoto pohledu by za ministerstvo financí dávalo mnohem větší logiku, pokud by NRR posuzovala až vládou schválený finální návrh rozpočtu, a nikoliv jen jeho pracovní verzi," uvedlo ministerstvo.
