Brno - Ústavní soud (ÚS) vyhověl spolku Šalamoun a Obvodní soud pro Prahu 5 mu musí poskytnout informace ze skončeného trestního řízení včetně protokolu o výslechu. Spolek se dožadoval od roku 2018 devíti dokumentů, přičemž soudy mu poskytly plně pouze dva, šest v anonymizované podobě a jeden vůbec. Šlo přitom o dokumenty z veřejného líčení. Zatímco obecné soudy uvedly, že poskytnutí protokolu o výslechu by představovalo nepřípustně extenzivní, široký výklad stěžovatelova práva na informace, ÚS shledal, že neposkytnutí informací je možné pouze v nezbytných případech. Uvedl to dnes soudce zpravodaj Milan Hulmák. Nález je dostupný na webu soudu.
Jde o takové případy, kdy by soud na základě poměřování shledal pro neposkytnutí informací důvod v demokratické společnosti nezbytný k ochraně jiných konkurujících práv či hodnot. "Ústavní soud neshledal v odůvodnění napadených rozhodnutí legitimní důvod pro tak zásadní omezení práva na informace," vysvětlil Hulmák. Doplnil, že pro aplikaci výjimky ze zákona o svobodném přístupu k informacím je potřeba podrobnějšího zkoumání a posouzení a výklad správních soudů neobstojí. Výjimka se vztahuje na rozhodovací činnost soudů. "Tento pojem by měl být chápán úžeji. Je nepřiměřené, aby protokoly z přípravného řízení byly vydávány a protokoly ze soudního řízení, které je veřejně přístupné, nikoliv. Takhle extenzivní výklad je v rozporu se smyslem a účelem výjimky," doplnil Hulmák. Zároveň uvedl, že Ústavní soud navazoval na dřívější judikaturu, a kdyby ji podle něj správní soudy respektovaly, tak by samy měly zaujmout názor, že jejich výklad výjimky neobstojí.
Spolek usiloval o protokol výslechu obviněného před soudem, při kterém se měl doznat ke skutku kvalifikovanému jako trestný čin podplácení a vyslovit souhlas s podmíněným zastavením trestního stíhání. Spolek měl v daném případě podezření, že se justice snažila chránit identitu mediálně známé osoby zadržené pod vlivem alkoholu, která se pokusila uplatit policisty penězi a vstupenkami na Matějskou pouť. Advokát spolku Šimon Mach dnes ČTK řekl, že šlo o Jana Kočku mladšího. Policisté ho opilého za volantem zastavili v roce 2009. O devět let později se zabil na dálnici při nehodě, kterou způsobil pod vlivem alkoholu i drog.
Mach je s výrokem Ústavního soudu spokojen. "Mám za to, že precizně vymezil podmínky, za kterých má být právo na informace omezeno. Je to velmi významný přelom v získávání informací ze skončených řízení," řekl Mach. Podle něj celé soudní řízení s obviněným vykazovalo některé nestandardní prvky, proto se spolek pídil po informacích, přičemž boj o ně se soudy trval několik let.
ÚS se dnešním nálezem vypořádává se špatnou praxí správních soudů, míní Kužílek
Nález ÚS se podle Oldřicha Kužílka z Otevřené společnosti vypořádává s nesprávnou praxí správních soudů. Rozhodnutí potvrzuje názor, který ÚS dlouhodobě zastává, že i ze soudních procesů je potřeba veřejnosti informace poskytovat. Kužílek to dnes uvedl na dotaz ČTK. Nelze však podle něj s jistotou říct, zda se nález stane přelomovým a soudy názor ÚS uposlechnou.
Spolek Šalamoun se od roku 2018 dožadoval devíti dokumentů, přičemž soudy mu poskytly plně pouze dva, šest v anonymizované podobě a jeden vůbec. Šlo přitom o dokumenty z veřejného líčení. Zatímco obecné soudy uvedly, že poskytnutí protokolu o výslechu by představovalo nepřípustně extenzivní, široký výklad stěžovatelova práva na informace, ÚS ve dnes zveřejněném nálezu shledal, že neposkytnutí informací je možné pouze v nezbytných případech.
"Nález zároveň potvrzuje dlouhodobý názor Ústavního soudu, že i ze soudních procesů je třeba poskytovat veřejnosti informace, zároveň se vypořádává s nesprávnou praxí správních soudů, kdy tomuto názoru často v jednotlivých rozsudcích vzdorují," napsal ČTK Kužílek. "Dá se říci, že Ústavní soud důrazněji praštil pěstí do stolu se zvoláním 'a teď už opravdu!'. Jestli se však nález stane přelomovým, tedy zda běžné soudy konečně uposlechnou nejvyšší autoritu, se teprve uvidí," doplnil Kužílek, který se v minulosti podílel na přípravě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Podle Kužílka rozhodnutí zdůrazňuje, že důvěryhodnost soudů závisí na transparentnosti jejich rozhodování. Důvěru veřejnosti v rozhodování soudů podle něj ÚS označil za podmínku výkonu demokratické veřejné moci. Důvěru v akty veřejné moci je proto třeba podle Ústavního soudu chránit. "V době, kdy kdejaký politik zpochybňuje soudy, řeční o účelovkách a zpolitizování, je to zvlášť významné," podotkl Kužílek.
Nález podle něj také upřesnil pojem "rozhodovací činnost soudu" z informačního zákona. Na tu se v zákoně o přístupu k informacím vztahuje výjimka. ÚS podle Kužílka rozhodovací činnost odlišil od jiných informací, které soud v případu shromažďuje, ale nesměřují přímo k vydání rozsudku či jiného rozhodnutí.
Pod rozhodovací činnost tak nelze automaticky podřadit výpovědi obviněných, výslechy svědků či znalecké posudky. "Ty by se v zásadě měly veřejnosti poskytovat, a úkolem soudu má být vyhodnotit je, zda přeci jen existuje závažný zájem na jejich ochraně. Ten však podle Ústavního soudu musí převážit nad generálním zájmem na důvěryhodném, transparentním rozhodování celé soudní soustavy," doplnil Kužílek.
Soudce zpravodaj Milan Hulmák dnes k nálezu ÚS uvedl, že pro aplikaci výjimky ze zákona o svobodném přístupu k informacím je potřeba podrobnějšího zkoumání a posouzení a výklad správních soudů neobstojí. Je podle něj nepřiměřené, aby protokoly z přípravného řízení byly vydávány a protokoly ze soudního řízení, které je veřejně přístupné, nikoliv. Zároveň uvedl, že Ústavní soud navazoval na dřívější judikaturu, a kdyby ji podle něj správní soudy respektovaly, tak by samy měly zaujmout názor, že jejich výklad výjimky neobstojí.
