Praha - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) by považoval za dobré vytvoření koalice věrných a zásadových, Česko by mělo být jejím základem. Taková koalice je podle něj více než koalice ochotných nebo odpovědných. Vystrčil to dnes řekl na pietním aktu v Praze u příležitosti 175 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Na vzniku koalice ochotných, která bude bránit Ukrajinu a zajistí mír v zemi, se v neděli shodly bezmála dvě desítky lídrů západních států a institucí na summitu o Ukrajině v Londýně.
Fotogalerie
Předseda Senátu a prezident Petr Pavel už dnes ráno uctili Masarykovu památku u jeho hrobu v Lánech na Kladensku. "Zamýšlím se, jak by asi reagoval na současný složitý vývoj. A i po tak dlouhé době je pro mě stále inspirací jeho úsilí o nezávislý, sebevědomý stát prosazující principy svobody, solidarity, úcty k člověku a k mezinárodnímu právu," uvedl následně Pavel na síti X.
Masarykův odkaz je podle Vystrčila stále aktuální mimo jiné v tom, jak vnímal konec první světové války. "Kdy říkal, že po první světové válce to bylo tak, že právo zvítězilo nad násilím, že zvítězila pravda nad chytráctvím a nad obchodem, kalkulem," řekl. Dnešní dobu je podle něj potřeba brát podobně.
Masaryk byl podle Vystrčila bytostným demokratem a velkým prosazovatelem mírového soužití. Uznával ale i to, že někdy je proti zlu potřeba použít sílu. "Myslím, že to, že dnes někdo používá sílu proti zlu a že brání svou suverenitu, svébytnost a nezávislost, by určitě obhajoval. A předpokládám, že všechny, co v tom pomáhají, by podporoval," dodal šéf Senátu.
Masarykovu památku uctili u jeho sochy na Hradčanském náměstí spolu s Vystrčilem také další senátoři, ministr dopravy Martin Kupka (ODS) nebo vedoucí prezidentské kanceláře Milan Vašina. S Vystrčilem budou dnes u příležitosti 175. výročí Masarykova narození debatovat také studenti dvou gymnázií, jednoho z Prahy a jednoho z Hodonína, kde se první československý prezident 7. března 1850 narodil. Zemřel 14. září 1937 v Lánech.
