Tbilisi - Gruzínská prokuratura obvinila devět lidí kvůli údajné přípravě a organizaci skupinového násilí a kvůli přípravě výbuchů, uvedl dnes server Gruzija online a dodal, že dotyčným hrozí až devět let vězení. V zemi druhým týdnem pokračují demonstrace proti rozhodnutí vládnoucí strany pozastavit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Policie se snaží protesty potlačit čím dál větší silou, uvedla agentura AP a připomněla středeční zbití a zatčení jednoho z opozičních předáků.
"Je jasné, že (policisté) úmyslně napadají zástupce médií," řekl AP po propuštění z nemocnice novinář Guram Rogova. Toho v době přímého přenosu z protestů napadl policista, udeřil ho do hlavy a zlomil lícní kosti. "Vláda je v takovém stavu, že ji pud přežití diktuje potřebu zastrašit média," prohlásil žurnalista.
Vládnoucí strana Gruzínský sen si ve sporných parlamentních volbách na konci října opět zajistila většinu v parlamentu, zatímco opozice a prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová ji obviňují ze zfalšování volebních výsledků za pomoci sousedního Ruska a bojkotují jednání parlamentu. Protesty nabraly na síle po rozhodnutí Gruzínského snu ze čtvrtka minulého týdne pozastavit jednání s EU.
Za poslední týden policie zadržela asi 300 demonstrantů, desítky z nich utrpěly zranění. Při středečních raziích v kancelářích opozičních stran policie podle gruzínských médií do bezvědomí zbila a zadržela lídra jednoho ze čtyř hlavních opozičních uskupení Niku Gvaramiu. Tomu podle Reuters uložil soud 12denní vězení za drobné výtržnictví.
V nemocnici je opoziční politik Aleko Elisašvili, který má poraněný obličej a možná zlomené žebro. Původně ho policie podle gruzínských médií ve středu zadržela, aby ho umístila do dvouměsíční preventivní vazby. Prokuratura ho totiž obvinila z útoku na politika vládního Gruzínského snu, což ale Elisašvili popřel.
Z vazby policie Elisašviliho převezla do nemocnice, protože byl podle médií zbit. Agentura Reuters poznamenala, že nemohla nezávisle ověřit, zda je tato informace pravdivá.
Spojené státy i Evropská unie postup gruzínské policie odsoudily.
Jeden z představitelů gruzínské pravoslavné církve, metropolita Zenon veřejně vyzval úřady, aby okamžitě skoncovaly s "nelidským zacházením a mučením".
Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v Evropské unii. Vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily. EU kvůli kontroverznímu zákonu o zahraničním vlivu, prosazeném Gruzínským snem navzdory protestům, pozastavila přístupová jednání s kavkazskou zemí. Po říjnových parlamentních volbách pak sedmadvacítka a Spojené státy vyzvaly k prošetření nesrovnalostí. Evropský parlament minulý čtvrtek přijal usnesení, ve kterém uvedl, že gruzínské parlamentní volby nebyly svobodné a nebyly čestné.
