Praha - Dnes večer nastane třetí ze čtyř úplňků astronomického léta. Bývá označovaný jako modrý, přestože Měsíc při něm své zbarvení nijak nemění. Přívlastek modrý pochází z anglické fráze "once in a blue moon," doslova "jednou za modrý měsíc." Anglické označení, jemuž v češtině odpovídá obrat "jednou za uherský rok", upozorňuje na fakt, že čtyři úplňky v jednom astronomickém období nastávají vzácně, obvykle bývají tři, uvedl astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Astronomické léto letos začalo slunovratem 20. června a skončí podzimní rovnodenností 22. září. V tomto období nastaly úplňky 22. června a 21. července. Třetí úplněk připadá na dnešek a čtvrtý bude 18. září. Při posledním z nich letos shodou okolností nastane i částečné zatmění Měsíce, které bude viditelné v západní polovině Česka.
Jako modrý bývá někdy označovaný také druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci, což také není zcela obvyklé. Takové situace nastala v srpnu 2023 a znovu se jí dočkáme až v květnu 2026, uvedl Horálek.
Skutečně do modra zabarvený Měsíc se na obloze objevit může, ale nenazývá se modrý úplněk. Nesouvisí totiž s fází Měsíce nebo datem v kalendáři. "Do modra se Měsíc zabarví před zraky jeho pozorovatelů v těch vzácných případech, kdy je naše atmosféra nasycena či znečištěna specifickými částicemi o velikosti alespoň jednoho mikronu," vysvětluje Horálek. Nejčastěji za to může popel, který se do ovzduší dostane v důsledku velkého požáru nebo silné sopečné erupce. Mikroskopické částice rozptylují červenou část viditelného světla a k pozorovatelům doputuje jen modrá. Známý je případ z roku 1883, kdy indonéská sopka Krakatoa vyvolala tak silnou erupci, že lidé na mnoha místech byli svědky modře zabarveného Měsíce i několik dní.
