Praha - V kampani před volbami do Evropského parlamentu, které v Česku odstartují dnes ve 14:00, rezonovala podle politologů oslovených ČTK mezinárodní témata s dopadem na Českou republiku. Byly jimi Zelená dohoda pro Evropu (tzv. Green Deal), migrace či válka na Ukrajině. Podle některých odborníků byla kampaň ofenzivní, jiní ji naopak mají za klidnější než obvykle.
Zelená dohoda pro Evropu podle politologa Petra Justa intenzitou v kampani porazila i migraci. "Je to téma, které je pro politiky výhodné. Díky složitosti Green Dealu a mnoha mýtům, kterými je opředen, nabízí zejména kritikům palivo pro jejich vymezování se vůči němu, často i za cenu ohýbání pravdy," míní. Složitost legislativního aktu Green Dealu, který se skládá z mnoha dílčích norem, znamená, že je pro voliče téměř nemožné si to ověřit, řekl dnes ČTK Just.
Zejména kritici dohody si tak podle něj nemohli přát lepší téma. "Ale zase je třeba uznat, že to po dlouhé době bylo téma, které přímo souvisí s evropskounijní agendou. Věcné téma, které je samozřejmě z pohledu těchto konkrétních voleb relevantní," dodal. Vedle toho byla ale kampaň podle Justa plná i témat se spíše vnitropolitickým kontextem, včetně tradičního narativu o volbách jako referendu o vládě.
Stanislav Balík se naopak domnívá, že téma referenda o vládnoucí koalici tentokrát opozice příliš nevyužívala. Kampaň podle něj byla klidnější a míň viditelná, než očekával. V televizních předvolebních debatách se podle politologa neodehrálo nic překvapivého. Vládní představitelé se snažili konsolidovat svůj voličský tábor, předseda opozičního ANO Andrej Babiš neudělal jasný úkrok k voličským skupinám, na které dříve nemířil, dodal.
Největší záhadou tak podle Balíka zůstává, zda se do Evropského parlamentu dostanou zástupci neparlamentních koalic Stačilo! či Přísaha a Motoristé. Před čtvrt rokem nikdo netušil, jak vážným uchazečem bude druhé zmíněné uskupení. Lídr kandidátky Filip Turek podle Balíka využil své dovednosti "z dráhy youtubera a influencera" a stal se zajímavým pro nerozhodnuté voliče.
Turka ale v posledních dnech podle politologa začala dohánět jeho minulost. Jeho stažení z voleb kvůli jeho odkazům na fašistické hnutí a nacistické symboly požadují Zelení. Snímky, z nichž na jednom je zachycen se zdviženou pravicí, se podle serveru Deník N zabývá policie. Je ale složité říci, zda významná část voličů záležitost zaznamenala, míní Balík.
Podle Lubomíra Kopečka bylo v kampani vidět, že zdánlivě dlouho předem jasný vítěz - hnutí ANO - narážel na problém, když pro některé jeho voliče nejde o atraktivní volby. "Andrej Babiš v těchto volbách nekandidoval, navíc ani složení kandidátky ANO nebylo personálně příliš zajímavé," míní. Navíc sázka hnutí na euroskepticismus a kritiku vlády vedla k přetahování o voliče nejen s SPD, ale také "s řadou malých radikálních stran, jako jsou Přísaha a Motoristé či PRO Jindřicha Rajchla."
Většina malých euroskeptických stran sice podle Kopečka nepřekročí pětiprocentní hranici, ale pro ANO jde o konkurenci, která ho připraví o některé hlasy. Podobný problém pro hnutí podle politologa představovala i komunisty vedená koalice Stačilo! "Při málo atraktivním složení kandidátky ANO tak na sebe strhli mediální pozornost takoví lidé, jako je Filip Turek nebo Kateřina Konečná, kteří byli v kampani mnohonásobně viditelnější než první na kandidátce ANO Klára Dostálová," míní Kopeček. SPD podle něj má částečně podobný problém jako ANO.
Rozhodnutí Spolu kandidovat společně přes rozdíly stran v postoji k evropské integraci vedlo k obecnosti programu, občasným komunikačním problémům v kampani a nenasazení některých zajímavých jmen na kandidátku v obavě, že by mohla díky preferenčním hlasům zamíchat s dohodnutým pořadím, řekl Kopeček. Důležité podle něj je, že se Spolu přes určité spory nerozhádalo. Koalice zároveň podle něj odstranila hrozbu propadnutí hlasů pro KDU-ČSL a TOP 09, u nichž by úspěch při samostatné kandidatuře byl nejistý.
"Z průzkumů podpory Spolu před evropskými volbami se spíš zdá, že výhoda jednotného postupu v eurovolbách převažuje, protože procentní rozdíl oproti ANO bude asi malý a evropské volby tak nevyzní jako referendum proti současné vládě. V situaci po energetické krizi a s teprve pomalu se oživující ekonomikou to může být bráno jako úspěch Spolu," uzavřel Kopeček.
V kampani podle Petra Kanioka rezonovala témata, která mají souměrně národní a evropský význam, jako jsou válka na Ukrajině, Green Deal či migrace. "Velkou roli v ní hráli straničtí lídři – třeba v případě ANO to místy vypadalo, že kandidátku do voleb vede Andrej Babiš, a ne Klára Dostálová, hodně vidět byl ale také premiér Petr Fiala (ODS)," uvedl. Celkově se podle něj velmi dobře a kompaktně prezentovala koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), ač u ní byly obavy z nesourodosti zejména právě v evropské agendě. "Naopak opozici celkově ke konci docházel dech a nedokázala zvednout žádné velké a atraktivní téma," dodal Kaniok.
Podle Josefa Mlejnka byla kampaň docela fádní a opakovaly se v ní postoje, které aktéři prezentují už dlouho. "Převažujícím tónem byla kritika EU, migrační politiky, Green Dealu, a to i ve vládním táboře, zejména v rámci koalice Spolu," míní. Souboj o voliče se konal na dvou hřištích - pětikoaličním a opozičním, které bylo rozšířené o mimoparlamentní subjekty.
Mezi těmito bloky se nedá očekávat přeliv voličů, jednalo se tedy o případné přesýpání v jejich rámci, míní. "Z čehož se též – trochu paradoxně – zrodila asi nejvýraznější kampaňová záležitost, souboj (Danuše) Nerudová versus Turek, na sociálních sítích i v debatě na CNN Prima News," podotkl. "Nešlo v něm o přetahování voličů mezi STAN a Motoristy, ale o to, kdo se ukáže jako větší 'silák' ve svém vlastním táboře," uvedl Mlejnek.
Zmíněný střet podle něj svědčí o programové vyprázdněnosti politických stran, kdy hodně z nich hledá především svého nepřítele, vůči němuž se může vymezovat spíše pomocí personálních, nikoli programových prvků.
Také podle Miroslava Mareše byla kampaň všech důležitých stran silně zaměřena na mezinárodní témata s dopadem na Česko. "Kampaň byla ofenzivní. Zajímavé bylo, že menší protestní subjekty se musely vymezovat nejen proti vládě, ale i silně proti sobě. Směřovaly totiž kampaň na stejnou voličskou skupinu," poznamenal politolog.
