Brno - Judikatura Ústavního soudu (ÚS) o soudcovských platech je podle dvou přehlasovaných členů soudu nejednotná a nepřesvědčivá, v některých aspektech jde "daleko nad rámec toho, co lze z Ústavy korektně dovodit". V odlišných stanoviscích ke dvěma dnešním nálezům to uvedl ústavní soudce Jan Wintr. Připojil se k němu také soudce Josef Fiala.
Většina patnáctičlenného pléna rozhodla, že platové restrikce v letech 2022 a 2024 byly neústavní. Za letošní rok také přiznala soudcům zpětné dorovnání platů, za rok 2022 nikoliv.
"Platy soudců rozhodně nejsou na úrovni, která by podstatně ztěžovala či dokonce znemožňovala fungování soudní moci," reagoval Wintr ve stanoviscích. "Neexistují přitom ani náznaky, že by se zákonodárná moc snažila posuzovaným opatřením soudní moc ochromit," pokračují stanoviska. Finanční problémy v soudní soustavě jsou podle Wintra jinde než u soudců, a to u ostatního personálu.
Wintr s Fialou poukazují také na mimořádně špatný stav státních financí na přelomu let 2021 a 2022, zejména rostoucí zadlužení a schodek státního rozpočtu. Snaha vlády hledat v takové situaci úspory na výdajové straně státního rozpočtu je podle přehlasovaných soudců pochopitelná.
Oba soudci nesouhlasí ani s výrokem ÚS, který zrušil trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny. "Žádný ekonomický rozbor nám neřekne, jestli má být koeficient 3, nebo 2,822, to je politické rozhodnutí. Opatření není zaměřené proti soudcům, protože na ostatní ústavní činitele dopadá stejně a úředníci mají v roce 2024 zmrazené platy," konstatovali Wintr s Fialou.
Ve věci zmrazení platů v roce 2022 uplatnili odlišná stanoviska také soudci Pavel Šámal a Jan Svatoň, ovšem jen k odůvodnění. Domnívají se, že soudci mají nárok na zpětné dorovnání, což většina pléna odmítla. "Jedině vědomí, že se protiústavně zavedené restrikce nemohou ekonomicky vyplatit, sníží riziko jejich budoucího opakování," napsal Šámal, k jehož odlišnému stanovisku se připojil i Svatoň.
Argumenty ÚS k platům soudcům do značné míry odpovídají názorům Soudcovské unie
Argumenty ÚS týkající se opakovaných zásahů státu do platů soudců do značné míry odpovídají postojům Soudcovské unie ČR. ČTK to dnes řekl její prezident Libor Vávra. Za důležité považuje nikoliv konkrétní výši platů, ale respektování principu, že platy soudců kopírují růst či pokles platů v celém národním hospodářství a tento automatický výpočet by neměl podléhat svévolným zásahům politiků. Připustil nicméně, že ne všichni soudci budou k rozhodnutí ÚS tak shovívaví. Unie státních zástupců rozhodnutí soudu přivítala.
U ústavních soudců obstálo zmrazení soudcovských platů v roce 2021, a to hlavně kvůli dopadům pandemie covidu. Zpětně se nebudou dorovnávat ani platy po neústavním zmrazení v roce 2022, zejména kvůli dopadům války na Ukrajině. Vávra připomněl, že v obou případech Soudcovská unie respektovala mimořádnou situaci a složitost doby, v níž se tehdejší vlády ocitly. Ocenil, že Ústavní soud dnes jasně řekl, že zmrazení soudcovských platů v předloňském roce bylo neústavní, i když se nebudou zpětně doplácet.
Letošní snížení platů prostřednictvím úpravy výpočtového koeficientu už ale u soudu neprošlo, soudci tak budou mít nárok na dorovnání. "Tady naše argumentace uspěla úplně. Uvidíme, jak s tím nyní naloží Parlament," uvedl Vávra. Zdůraznil, že zákon upravuje odměňování soudců tak, aby byli solidární s ostatními zaměstnanci. Politici by tento princip neměli svévolně měnit jen kvůli tomu, že na tom chtějí získat politické body, dodal šéf Soudcovské unie.
Rozhodnutí ústavních soudců přivítala Unie státních zástupců. "ÚS opět ozřejmil, kdy jsou takové restrikce v souladu s ústavním pořádkem a kdy jsou neústavní," uvedla dnes unie. Připomněla, že platů žalobců se nálezy ÚS dotýkají zprostředkovaně, protože výše platu státních zástupců je stanovena jako 90 procent platů soudců.
Předseda Ústavního soudu Josef Baxa dnes novinářům řekl, že platy soudců nejsou nedotknutelné. Soud při přezkoumávání platových restrikcí v letech 2021, 2022 a 2024 podle něj zohledňoval společenský i ekonomický kontext a deklarované důvody škrtů.
V minulosti se platy počítaly tak, že se průměrná mzda za předloňský rok vynásobila koeficientem tři, výsledná suma pak byla platovou základnou pro soudce. Od letoška se v rámci konsolidačního balíčku vlády Petra Fialy (ODS) koeficient snížil na 2,822. Platová základna tak zůstala pod hranicí 114.000 korun, jinak by byla vyšší asi o šest procent.
Ústavní soud v dnešním nálezu poukázal na to, že trvalé snížení koeficientu už v minulosti u soudu dvakrát neobstálo. Ani tentokrát podle něj vláda a Parlament neodůvodnily potřebnost a přiměřenost trvalého snížení soudcovských platů. Šlo tak o neústavní zásah do materiálního zabezpečení soudců, které je zároveň předpokladem nezávislosti justice, uvedl Ústavní soud.
