Praha - Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně, aby v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Schválený schodek se má proti letošku snížit o 43 miliard na 252 miliard korun. Plánované příjmy se zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. První čtení rozpočtu na plénu Sněmovny se má uskutečnit ve středu 25. října. Poslanci v něm schvalují příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Poté už tyto parametry měnit nemůžou, můžou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dotaz předsedkyně klubu ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové upřesnil složení dodatečných 19 miliard korun na straně příjmů, které se v rozpočtu objevily mezi předložením návrhu do vlády na konci srpna a jeho schválením na konci září. Stanjura uvedl, že mezi tyto příjmy ministerstvo zařadilo dodatečných deset miliard korun z dividend státních podniků.

Celkem tak chce na této položce získat 30 miliard místo původních 20. Dalších 1,8 miliardy je dividenda od těžařské firmy OKD a jedna miliarda je z EU. V této souvislosti také informoval, že vláda dnes podpořila záměr otevřít přístup na trh práce až 20.000 cizinců ze zemí mimo EU a že také očekává zapojení dalších 20.000 uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce. Státnímu rozpočtu by to mělo přinést na odvodech a daních dalších asi šest miliard korun.

Ministr uvedl mimo jiné, že povinné výdaje státního rozpočtu představují 1721 miliard korun, což je 95 procent příjmů státního rozpočtu. "Kdybychom chtěli hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, tak na nemandatorní výdaje by zůstalo pět procent příjmů," poznamenal. Připomněl, že rozpočet na výdajové straně počítá i se zákonnou valorizací důchodů. Průměrná penze by od ledna měla vzrůst na 20.635 korun. Výdaje kapitoly Státní dluh se v příštím roce zvýší o 25 miliard korun na 95 miliard korun. Stanjura připomněl, že ještě v roce 2022 činily 50 miliard a letos očekává 70 miliard korun.

Stanjura po jednání řekl novinářům, že v prvním čtení předpokládá spíše obecnou politickou debatu o celkových parametrech rozpočtu. Očekává, že debata v prvním čtení příští týden vyplní celý jednací den. Ohledně případných přesunů v rozpočtu byl zdrženlivý. "Budeme posuzovat jednotlivé pozměňovací návrhy, ale určitě to nebudou přesuny desítek miliard, to určitě ne," řekl.

Vláda musí navrhnout v rozpočtu také vládní rozpočtovou rezervu v povinné minimální výši. Podle zákona je to nejméně 0,3 procenta plánovaných výdajů. Vláda však navrhla rezervu 0,55 procenta, což v absolutním čísle představuje 12 miliard korun. Přebytek nad povinnou minimální výší v minulosti poslanci často navrhovali přesunout na jiné účely.

Stanjura pokládá za pravděpodobné, že by při schvalování rozpočtu mohla Sněmovna část peněz z rezervy odebrat. "Nějaké menší částky mohou být i v rámci druhého čtení navrženy a v třetím čtení schváleny," řekl novinářům. "My jsme navrhli (rezervu) o něco vyšší, protože je zase spousta neznámých. A když potřebuje vláda rychle zareagovat na nějakou neznámou skutečnost, tak nejrychlejší je to z vládní rozpočtové rezervy," popsal. Nepředpokládá, že by se objem rezervy dramaticky snížil. Pokládá za realistické, že Sněmovna schválí rozpočet do konce listopadu.

Na dotaz novinářů se vyjádřil i k vládnímu konsolidačnímu balíčku, který v pátek schválila Sněmovna a Senát ho bude schvalovat 8. listopadu. "Já pevně věřím, že projde beze změny," řekl Stanjura. Pokud by Senát přijal pozměňovací návrh, vrátil by se balíček do Sněmovny.

Návrh rozpočtu počítá s růstem ekonomiky o 2,3 procenta a růstem spotřeby domácností o 3,9 procenta. Na růstu spotřeby domácností by se měl podílet obnovený nárůst reálných příjmů. Na růstu spotřeby by se také měly projevit útraty uprchlíků z Ukrajiny. Objem mezd a platů by se měl zvýšit o 6,1 procenta.

Průměrná míra inflace by měla klesnout z letošních 10,9 na 2,8 procenta. Vláda také očekává, že Česká národní banka začne v prvním čtvrtletí příštího roku snižovat úrokové sazby. Kabinet také uvádí, že budoucí vývoj je zatížen množstvím rizik, která považuje v úhrnu za vychýlená směrem dolů. Hlavní riziko podle ní souvisí se schopností nahradit výpadek dodávek zemního plynu z Ruska do EU. "Příliv uprchlíků z Ukrajiny zmírňuje nerovnováhy na trhu práce a oslabuje tlak na růst mezd, potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla představovat významný sociální problém," upozorňuje také vláda.

Základní parametry státních rozpočtů od roku 2018

údaje v mld. Kč (zaokrouhleno)

ČR Sněmovna hospodářství výbory rozpočet 2024 TABULKA

Reklama