Granada - Migrace je výzva, které musí evropské země čelit společně, řekl dnes na začátku summitu Evropského politického společenství (EPC) v Granadě to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Je podle něj třeba více spolupracovat a rozbít zločinecké sítě pašeráků lidí.
Podle Michela, který předsedá unijním summitům, je důležitá spolupráce nejen v rámci EU a Evropy, ale také se se třetími zeměmi. V této souvislosti uvítal návrh britského premiéra Rishiho Sunaka, který podpořil blízkou spolupráci mezi EU a Británií. "Pašeráci lidí nesmí být těmi, kdo rozhoduje, kdo přijde do Evropy, musíme rozbít jejich zločinecké sítě," řekl předseda Evropské rady. Uvítal také středeční shodu velvyslanců zemí EU na poslední části dlouhou dobu vznikajícího migračního balíčku.
Velké problémy s velkými počty migrantů vyplouvajících z Afriky má letos zejména Itálie, kam od začátku roku přes Středozemní moře připlulo přes 130.000 běženců, což je dvojnásobek oproti témuž období loni. Růst příchodů ale řeší i další země, které jsou "v první linii", tedy Řecko a Španělsko.
Česko ve středu kvůli migraci zavedlo namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem. Podobné opatření spustily na hranicích se Slovenskem také Rakousko a Polsko. Slovensko ode dneška posílilo kontroly na hranicích s Maďarskem, které leží na takzvané západobalkánské migrační trase.
Charles Michel rovněž řekl, že platforma EPC "může a měla by hrát roli při zklidňování konfliktů a měla by pomoci při jejich řešení". Konkrétně zmínil konflikt mezi Srbskem a Kosovem a mezi Arménií a Ázerbájdžánem. "Tyto konflikty se netýkají jen těchto zemí, ale týkají se i regionu a celého kontinentu," dodal předseda Evropské rady.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se nicméně rozhodl nezúčastnit se dnešního summitu, na kterém mohl jednat s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. A rovněž se nečeká ani průlom v jednáních mezi Srbskem a Kosovem. Jak napsal server Politico, v Granadě sice budou prezidenti obou zemí, Aleksandar Vučić za Srbsko a Vjosa Osmaniová za Kosovo, jednání ale probíhají s kosovským premiérem Albinem Kurtim, protože role prezidenta v Kosovu je spíše ceremoniální.
Po Charlesi Michelovi vystoupila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která hovořila o dalších výzvách, jimž Evropa čelí. "Můžeme být na sebe hrdí, jak jsme překonali loňskou energetickou krizi. Energii nyní nakupujeme společně a to nejen jako členské státy EU , ale v rámci širší komunity společně s Ukrajinou, Moldavskem, Norskem a Srbskem. To srazilo ceny energií," řekla šéfka unijní exekutivy s tím, že zásobníky v EU jsou nyní plné.
Druhou oblastí, kterou von der Leyenová zmínila, jsou moderní technologie a umělá inteligence (AI). Evropa byla podle ní vždy kontinentem průkopníků a inovátorů a je třeba v tom pokračovat. "Potenciál umělé inteligence je obrovský, ve všem od zdravotnictví až po zemědělství. Musíme však Evropany rovněž chránit před riziky neregulované umělé inteligence," dodala s tím, že je třeba jednat s technologickými společnostmi, aby se zavázaly k etickému využívání AI.
