Štrasburk (Francie)/Praha - Romové v České republice nadále čelí diskriminaci, a to prakticky ve všech oblastech života. Ve své zprávě, která byla dnes zveřejněna, to uvedla komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová. Ocenila nicméně zřízení památníku v Letech u Písku na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy. Pochvalu si Česko ve zprávě vysloužilo za dobře zavedený systém ochrany lidských práv, kritiku za rozdrobení odpovědnosti za prosazování lidských práv na mnoho úrovní státní správy. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková ČTK sdělila, že na odstranění vytýkaných nedostatků se již pracuje.
Komisařka Mijatovičová, která se svým týmem Česko navštívila na konci února, ocenila také úsilí, které ČR a její občané vyvinuli v reakci na příchod ukrajinských uprchlíků, či souhlas české vlády s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy.
Šimáčková Laurenčíková uvedla, že spolu se zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny Lucií Fukovou a několika resorty připravuje návrh opatření k odstranění segregace romských školáků i dalších vytýkaných nedostatků.
"Romové jsou nadále diskriminováni prakticky ve všech oblastech života. Je potřeba zdvojnásobit úsilí v klíčových oblastech, v nichž Romové čelí diskriminaci, včetně vytvoření jasného rámce pro sociální bydlení, zlepšení ochrany proti diskriminaci na trhu práce a řešení diskriminace a násilí ze strany policie. Naléhavým problémem zůstávají nenávistné projevy a šíření předsudků veřejnými činiteli," uvádí Mijatovičová ve své 37stránkové zprávě.
Úspěch strategie k prosazení rovnosti Romů závisí na politické prioritě, která jí je dána, na financování, koordinaci a konkrétních aktivitách, uvádí komisařka. Za zásadní pokrok považuje zavedení mechanismu odškodnění pro oběti nucené sterilizace z řad romských žen. Poukazuje ale na to, že prokazování podstoupení lékařského zákroku neúměrně zatěžuje oběti a důkazní břemeno by nemělo být na jejich straně. Za "přetrvávající problém" považuje diskriminaci romských dětí a jejich časté umísťování do speciálních škol místo do škol běžných. "Dobré příklady inkluzivního vzdělávání", které fungují na některých českých školách, by se měly dál šířit, vyzvala Mijatovičová.
"České úřady a čeští občané vyvinuli v reakci na příchod ukrajinských uprchlíků mimořádné úsilí. Znepokojivé je však zacházení s ukrajinskými Romy, kteří od začátku války uprchli do České republiky," uvádí zpráva a odkazuje na "důvěryhodné informace o neoprávněném rozdílném zacházení s ukrajinskými Romy při poskytování pomoci a registraci".
Pro naplnění práv osob se zdravotním postižením na nezávislý život ve společnosti by měla být institucionální péče nahrazena komunitní péčí, upozorňuje komisařka. Pokračující investice do výstavby a rekonstrukce ústavů jsou v rozporu s takovým směřováním a měly by být zastaveny, dodává. Vyzdvihuje dobře fungující komunitní služby, které ale podle ní pramení z osobních iniciativ, a nikoliv ze systémových změn, které by byly žádoucí. Rozvoj systému brzdí i schvalování rozpočtů pro jednotlivé roky, což neumožňuje dlouhodobé strategické plánování. Mezery jsou podle zprávy též v přístupu hendikepovaných k právní ochraně.
"Systémových nedostatků jsem si vědoma a ve všech tématech zmíněných ve zprávě komisařky Mijatovičové se snažím s vládou vést konstruktivní dialog a navrhovat řešení, která jsou v souladu s mezinárodními lidskoprávními závazky České republiky," sdělila ČTK Šimáčková Laurenčíková. Dodala, že s Fukovou a resorty práce, školství, zdravotnictví a místního rozvoje pracuje na návrhu opatření k odstranění segregace ve vzdělávání. S ministerstvem práce pak spolupracuje na novele o sociálních službách, která má podpořit péči v domácím prostředí.
Zpráva Rady Evropy chválí postoj české vlády a její souhlas s pokračováním procesu ratifikace tzv. Istanbulské úmluvy, která odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Česko úmluvu podepsalo v roce 2016. K tomu, aby začala platit, ji musí ratifikovat Poslanecká sněmovna a Senát a podepsat prezident. Mijatovičová uvedla, že čeští poslanci by se měli "vyvarovat nepravdivých tvrzení o obsahu a roli úmluvy". Dodává také, že české "úřady by měly pokročit ve svém záměru změnit definici znásilnění v trestním zákoníku".
"Pokud jde o lidská práva leseb, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů (LGBTI), současný zákonný postup uznávání pohlaví, který vyžaduje chirurgický zákrok, je v jasném rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech a vyžaduje urychlenou reformu, aby byl v souladu se závazky České republiky a s nejlepšími mezinárodními postupy v oblasti lidských práv," uvádí zpráva. "Registrované partnerství neposkytuje komplexní ochranu práv párů stejného pohlaví a zavedení rovného manželství by bylo v tomto směru vítaným krokem," dodává.
Česká vláda a ministerstva školství a zdravotnictví v reakci na zprávu Rady Evropy uvedly, že do konce roku by vláda měla jednat o novele zákona o veřejném ochránci práv, která zavede i pozici dětského ombudsmana. Problémy, na něž zpráva upozorňuje v souvislosti s Romy, se podle českých úřadů soustavně zabývá Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Ta pomáhá mimo jiné se snadnějším přístupem obětí nucené sterilizace k informacím i odškodnění nebo s přípravou právních předpisů pro inkluzi ve školách. Vláda v sedmistránkovém dokumentu odpovídá i na další výtky Rady Evropy.
