Sněmovna podpořila novelu o elektronickém vedení zdravotní dokumentace

Pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace zakotví novela, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Nynější úprava neobsahuje podle zdůvodnění dostatečné vymezení dokumentace, předpokládá především její listinnou podobu a nevytváří podmínky pro technicky proveditelné a provozně efektivní vedení v elektronické podobě. Předlohu, která také pojednává o telemedicíně, nyní posoudí zdravotnický výbor.

Zdravotnickou dokumentaci novela vymezí jako soubor informací vedených, zpracovávaných a uchovávaných za účelem poskytování zdravotních služeb konkrétnímu pacientovi. A to bez ohledu na to, zda je poskytovatel získal od pacienta, od jiného poskytovatele, dalších osob nebo svou vlastní činností.

Charakteristická bude zdravotnická dokumentace tím, že půjde o shromažďování informací kvůli poskytování zdravotní péče. Spadat do ní bude například identifikace pacienta, jeho anamnéza, zdravotní stav, soupis poskytnutých zdravotních služeb a laboratorní výsledky. Její součástí naopak nebudou podklady a doklady pro účtování pojišťovnám či samoplátcům nebo spisy vedené kvůli stížnostem a právním sporům.

Předpis výslovně stanoví, že zdravotnická dokumentace může být v listinné i elektronické podobě, oba způsoby jejího vedení bude možné kombinovat. "Zdravotnická dokumentace musí být vedena a zpracovávána průkazně, pravdivě, srozumitelně a čitelně," stojí v návrhu. Novela také konkretizuje účely nahlížení do zdravotnické dokumentace bez souhlasu pacienta.

"Poskytovatelé získají možnost vést dokumentaci v čistě elektronické podobě, což povede v každém případě k neutrálnímu nebo pozitivnímu dopadu na jejich rozpočet, a to současně s potenciálem zvýšení kvality služeb pro lékaře i pacienty," stojí v návrhu.

Zákon také upravuje fungování Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) a vymezí telemedicínské zdravotní služby. Na dálku za použití telekomunikačních a informačních technologií je bude možné poskytovat za zákonem stanovených podmínek a při splnění technických požadavků na kvalitu a zabezpečení komunikace.

Elektronický systém tvorby právních předpisů čeká postupné spouštění

Elektronický systém tvorby právních předpisů e-Legislativa čeká příští rok postupné spouštění v ověřovacím provozu. Sněmovna to dnes schválila zrychleně beze změn v rámci vládního souboru novel. Vláda by podle nich měla vyhlášky a nařízení předkládat elektronickou formou od 1. října 2024, návrhy zákonů mají mít elektronickou podobu od počátku roku 2025, řekl poslancům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Novely nyní dostane k projednání Senát.

Systém e-Legislativa má být do ostrého provozu zaváděn postupně nejprve pro materiály, které nejsou právními předpisy, následně pro prováděcí právní předpisy a nakonec pro zákony, ústavní zákony, zákonná opatření Senátu a nálezy Ústavního soudu.

"Tento model zajistí šest měsíců ověřovacího provozu pro všechny části e-Legislativy (do 30. června 2024). Další tři měsíce (do 30. září 2024) poskytne pro ověřování v oblasti prováděcích právních předpisů. Pro možnost vyzkoušet práci s návrhy zákonů, ústavních zákonů a zákonných opatření Senátu pak poskytne navíc šest měsíců (do 31. prosince 2024) prodlouženého ověřovacího provozu," uvedla vláda ve zdůvodnění.

Zákony mají být podle novel ve Sbírce vyhlášeny zpravidla 30 dnů před jejich účinností, aby se na ně lidé mohli připravit. Koncem srpna na potřebu takové lhůty upozornil prezident Petr Pavel, který kvůli tomu podepsal důchodovou novelu o den později, než vláda očekávala.

Novela má také sejmout z ministerstva vnitra roli tvůrce nástroje pro elektronické sestavování petic prostřednictvím portálu veřejné správy. Podle Rakušana by se této úlohy měla zhostit Digitální a informační agentura, která převzala od ministerstva správu portálu od letošního dubna.

Sněmovna asi schválí ústavní novelu o pevném říjnovém termínu regionálních voleb

Sněmovna zřejmě beze změn schválí vládní novelu ústavy, podle níž se krajské, senátní i komunální volby budou od roku 2026 konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Důvodem je snaha zabránit tomu, aby se podzimní termíny regionálních a obecních voleb přibližovaly kvůli současným pravidlům směrem k létu. Poslanci dnes novelu posunuli do závěrečného kola schvalování, aniž navrhli její úpravy. Novelu doporučily schválit ve vládním znění také sněmovní výbory a komise.

Ústavní novela počítá také s tím, že hranice 81 senátních volebních obvodů bude možné změnit zákonem pouze jednou za 12 let. Má to podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zamezit tomu, aby lidé z obcí kvůli jejich přesunům mezi obvody v důsledku změn počtu obyvatel volili senátory častěji než jednou za šest let, nebo naopak méně často. Obdobnou úpravu navrhovala už bývalá vláda Andreje Babiše (ANO). Sněmovna ji ale v předvolebním složení nestihla projednat.

Na ústavní novelu má navázat zákon o správě voleb, podle jehož vládní verze se mělo hlasování ve všech typech voleb uskutečnit vždy jen v pátek od 07:00 do 22:00. Poslanci se ale dohodli na vlastní verzi zákona, který má zachovat hlasování ve dvou dnech, a to v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 08:00 do 14:00. Žádná jiná země EU dvoudenní hlasování nemá.

Zavedení pevného termínu podzimních voleb senátorů a zastupitelů navrhla vláda kvůli tomu, že podle dosavadních předpisů se jejich volby musejí konat vždy před uplynutím funkčního období stávajících zastupitelstev a příslušné třetiny členů horní parlamentní komory. Termín voleb se tak postupně přibližuje k letním měsícům. Zatímco například loni se komunální a senátní volby uskutečnily na konci posledního úplného zářijového týdne, o dvě desetiletí dříve se konaly na přelomu října a listopadu. Fakticky se tím zkracovalo volební období senátorů a zastupitelů.

Ústavní novela vychází také z požadavku Senátu z roku 2018, aby vláda zajistila větší stálost senátních volebních obvodů. Horní parlamentní komora v témže roce odmítla vládní návrh, aby se senátní obvody měnily každé dva roky v případě, pokud počet obyvatel v některém volebním obvodu poklesl nebo se zvýšil o 15 procent oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden senátorský mandát. Nejčastěji se to týkalo Prahy, středních Čech a také severní Moravy.

V důsledku častých přesunů obcí mezi volebními obvody docházelo k tomu, že někteří voliči o senátorech nerozhodovali v pravidelném šestiletém volebním cyklu, ale například jednou za deset let, nebo naopak volili častěji. Obyvatelé příhraničních obcí pak touto změnou byli mnohdy přiřazeni i k jinému kraji. "Časté změny volebních obvodů měly za následek rovněž to, že senátorům se měnilo v průběhu funkčního období území, kterému se při výkonu mandátu věnovali, a s ním i voličská základna, což v podstatě představovalo zásah do nerušeného výkonu funkce," uvedla vláda. Nově by se podle ústavní novely mohly obvody změnit nejdříve v roce 2028.