Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil u vybraných příspěvkových organizací řadu pochybení s nakládáním s příspěvky ze státního rozpočtu. Instituce například nakupovaly externě služby, pro jejichž poskytování byly samy zřízeny, a přitom nevyhodnotily jejich hospodárnost. Dále neplnily výzkumné záměry a vyplácely mzdy místo platů. NKÚ to dnes sdělil v tiskové zprávě. Kontroloři prověřili příspěvky na provoz v letech 2019 až 2021 u čtyř organizací - České informační agentury životního prostředí (CENIA), Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), Správy služeb ministerstva průmyslu a obchodu a České agentury pro standardizaci (ČAS).
Zřizovateli 25 příspěvkových organizací státu jsou ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zemědělství, ministerstvo průmyslu a obchodu a jemu podřízený Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Organizace dostaly v letech 2019 až 2021 příspěvek na provoz přesahující 8,5 miliardy korun. CENIA se se závěry neztotožňuje, naopak v auditu NKÚ vytýkané okolnosti náležitě vysvětlila a řádně doložila oprávněnost využitých postupů, uvedla agentura na svém webu. Také ministerstvo zemědělství (MZe) se proti závěrům NKÚ ohradilo, ÚZEI podle něj nakládala s penězi transparentně, reagoval resort v tiskové zprávě.
Kontroloři zjistili, že zřizovatelé původně schválený příspěvek na provoz kontrolovaných čtyř organizací každoročně zvyšovali, takže v letech 2019 až 2021 se z původních 623,6 milionu zvýšil o 277,5 milionu na konečných 901,1 milionu korun. Kontrolované čtyři organizace z něj v uvedených letech nakonec vyčerpaly 791,8 milionu korun.
Pochybení NKÚ vidí například v nákupu externích služeb bez hodnocení jejich hospodárnosti. "Například za projekt 'Národní inventarizace kontaminovaných míst II. etapa' zaplatila CENIA externímu dodavateli v letech 2019 až 2021 celkem 116,6 milionu Kč, aniž by předtím posoudila varianty výdajů například s využitím vlastních kapacit," uvedli kontroloři. CENIA v reakci uvedla, že při výběru dodavatele pro projekt NIKM II postupovala transparentně a v souladu s právními předpisy.
Také ÚZEI zaplatil v průběhu let 2019 až 2021 externím firmám za sběr dat 62,6 milionu korun, aniž měl zpracovánu ekonomickou analýzu výhodnosti nákupu dotazníkových průzkumů u třetích osob. Podle MZe neprováděl ústav analýzu proto, že bylo zřejmé a řadou argumentů doložené, že zavedení tohoto systému je možné jen ve spolupráci s externími firmami. Ani ČAS podle NKÚ nehodnotila ekonomický dopad zadání služeb externímu subjektu a podíl nakupovaných služeb na celkových nákladech zvyšovala až na více než 45 procent v roce 2021. Nakupovala například i právní služby, přestože v organizačním řádu počítala s vlastním právním oddělením.
Ústav zemědělské ekonomiky a informací vynaložil podle kontrolorů téměř 30 milionů korun určených na plnění výzkumných záměrů, jejichž výsledkem měl být například užitný či průmyslový vzor, prototyp, funkční vzorek či certifikovaná metoda částečně neúčelně. "Z celkem 12 plánovaných úkolů, které měl v průběhu let 2019 až 2021 splnit, zrealizoval totiž pouze dva," uvedl NKÚ. Podle ÚZEI vznikají požadavky na výsledky "ad hoc" dle potřeby zadavatele (zpravidla MZe) či jiného objednatele, a jako takové jsou plánovány pouze okrajově, se statutem "mohou se vyskytnout, ale nemusí". "V žádném případě nelze plánované množství výsledků naplňovat dogmaticky jako konečný počet," uvedlo MZe.
NKÚ prověřil i sponzorovaný přístup k českým technickým normám (ČSN). Za přístup veřejnosti k ČSN zaplatili takzvaní sponzoři, tedy převážně ministerstva, v roce 2021 poplatek přesahující 113 milionů korun. Poplatek, jehož příjemcem je ČAS, je hrazen ze státního rozpočtu na základě odhadu počtu uživatelů, nikoliv na základě jejich reálného počtu. "Počet uživatelů sponzorovaného přístupu byl v roce 2021 odhadnut na 65.011, reálně jich bylo jen 8512, to je téměř osmkrát méně," upozornili kontroloři.
Kontroloři rovněž odhalili skutečnost, že ČAS coby státní příspěvková organizace vyplácela v kontrolovaném období zaměstnancům místo platu mzdy. "Tak se stalo, že například průměrná měsíční mzda jednoho z vedoucích zaměstnanců ČAS byla v roce 2021 čtyřikrát vyšší, než kolik činil průměrný plat vedoucích zaměstnanců na téže pozici u ostatních kontrolovaných příspěvkových organizací," uvedl NKÚ. Plat je odměnou za práci zaměstnanců státu, krajů, obcí a organizací, které jsou jimi zřízeny. Mzdu pobírá zaměstnanec v soukromé firmě.
