Komerční prezentace Aktual.: 22.09.2023 10:33
Vydáno: 22.09.2023, 09:39
Baku/Jerevan - Baku chce začlenit Armény žijící v Náhorním Karabachu do Ázerbájdžánu, řekl dnes agentuře Reuters poradce prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev. Prohlásil, že bezpečí obyvatel sporné hornaté oblasti bude zaručeno v souladu s ázerbájdžánskou ústavou. Arménský premiér Nikol Pašinjan pak podle agentury Armenpress sdělil, že Jerevan je sice připraven přijmout uprchlíky z Náhorního Karabachu, ale že politiku vysídlení Arménů z této oblasti nepodporuje. Lidé by podle něj měli mít možnost zůstat v bezpečí ve svých domovech.
Ázerbájdžán v úterý zahájil v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Region následně souhlasil s tím, že uzavře příměří. Od představitelů neuznané arménské karabašské republiky zaznívá, že se obávají perzekucí obyvatel ze strany Ázerbájdžánu, podotkla agentura Reuters. Ázerbájdžán je označován za jeden z nejautoritativnějších států v postsovětském prostoru a současný prezident Ilham Alijev je stejně jako jeho otec, který vládl zemi před ním, viněn z porušování lidských práv.
Ázerbájdžánský prezidentský poradce Hadžijev dnes v rozhovoru s Reuters řekl, že Baku bude nuceno podniknout kroky proti karabašským bojovníkům, kteří použijí proti ázerbájdžánským úřadům sílu. "V současnosti si všímáme, že některé ozbrojené skupiny a také někteří představitelé veřejně prohlásili, že nepřijmou naše podmínky a budou pokračovat s odporem," sdělil Hadžijev. Dodal, že Baku zvažuje amnestii pro karabašské bojovníky, kteří se vzdají zbraní.
Náhorní Karabach je formálně součást Ázerbájdžánu, ale ve válce, která skončila v roce 1994, ho ovládli arménští separatisté. Od té doby ho de facto spravovali Arméni, i když jeho část v roce 2020 dobyl během šestitýdenních bojů Ázerbájdžán.
V Jerevanu demonstranti opět volají po pomoci Arménům v Náhorním Karabachu
V Jerevanu dnes několikátý den po sobě protestují lidé proti způsobu, jakým arménská vláda reaguje na krizi v Náhorním Karabachu. Tu v úterý vyostřila rozsáhlá vojenská operace Ázerbájdžánu, po níž se arménské síly v oblasti vzdaly.
Nevelké skupiny demonstrantů dnes v Jerevanu podle agentury AFP zablokovaly ulice a hrozily, že přeruší setkání kabinetu premiéra Nikola Pašinjana. Podle ruské agentury RIA Novosti se pokusily prorazit policejní kordon u budovy vlády.
Protestující mimo jiné požadují, aby vláda pomohla Arménům žijícím v Náhorním Karabachu s evakuacemi, a žádají také demisi premiéra. Podle AFP dnes policie zadržela jednoho z organizátorů demonstrací, opozičního představitele Andranika Tevanjana.
Pašinjan ve čtvrtek řekl, že vláda podnikla přípravy k přijetí zhruba 40.000 rodin z Náhorního Karabachu, ale že politiku vysídlení Arménů z této oblasti nepodporuje. Lidé v Náhorním Karabachu by podle Pašinjana měli mít možnost zůstat v bezpečí ve svých domovech.
Potenciálnímu odjezdu Arménů z Náhorního Karabachu brání skutečnost, že Ázerbájdžán už od prosince blokuje Lačinský koridor, jedinou pozemní spojnici oblasti s Arménií. Za překážku evakuací to ve čtvrtek označil i Pašinjan.
Úřady neuznané karabašské republiky ve středu ani ne po 24 hodinách bojů s ázerbájdžánskými silami souhlasily s návrhem příměří a složily zbraně. Jerevan se do vyjednávání příměří navrženého ruskou misí nijak nezapojil, zdůraznil týž den Pašinjan. Během čtvrtečním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dal arménský premiér najevo, že si nepřeje další eskalaci konfliktu.
Náhorní Karabach je formálně součást Ázerbájdžánu, ale ve válce, která skončila v roce 1994, ho ovládli arménští separatisté. Od té doby ho de facto spravovali Arméni, i když jeho část v roce 2020 dobyl během šestitýdenních bojů Ázerbájdžán.
Arménie
Ázerbájdžán
diplomacie
boje
FOTO
