Praha - Návrh rozpočtu pro ministerstvo školství (MŠMT) na rok 2024, který připravilo ministerstvo financí (MF), je pro školské odbory zklamáním. O podobě rozpočtu chtějí odboráři s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) jednat na školské tripartitě v úterý. ČTK to dnes řekl předseda školských odborů František Dobšík. Podle návrhu by měl mít resort školství na své výdaje o 11,6 miliardy korun méně než letos. Úřad by tak měl rozdělovat asi 253,4 miliardy korun. Méně peněz než letos by podle návrhu mělo jít na platy.
"Pro mne je aktuální návrh zklamáním. Na prioritě vlády, tedy školství, se šetří. Ministrem Bekem jsme byli ujištěni, že to není konečný návrh rozpočtu. Ještě ale zvažujeme, že se obrátíme na premiéra Petra Fialu (ODS), aby školství nebylo jen papírová priorita," řekl Dobšík.
Předsedovi školských odborů se nelíbí resortem financí navržený obnos na platy. Na odměňování státních zaměstnanců placených z rozpočtu MŠMT by podle aktuálního návrhu mělo v roce 2024 být asi 129 miliard, tedy o 7,8 miliardy méně než letos. Ministr Bek přitom ve středu řekl, že učitelé budou jedinou profesní skupinou státních zaměstnanců, která bude mít v příštím roce vyšší platy. Růst by podle něj měly nejméně o 3000 korun. Podle návrhu MF se v příštím roce bude snižovat i počet pracovních míst. Oproti letošním 271.000 míst by jich mělo ubýt zhruba 20.000.
Dobšík upozornil, že v polovině školního roku lze učitele a další pedagogické pracovníky propouštět jen složitě. Snižování počtů zaměstnanců a související úspory na platech ze strany rozpočtu by se tak podle něj pravděpodobně týkaly nepedagogických pracovníků. Mezi ty patří například kuchaři ve školních jídelnách, školníci a administrativní pracovníci. Podle Dobšíka je ve školách nyní okolo 70.000 nepedagogů.
O rozpočtu na rok 2024 chtějí odboráři s ministrem jednat na školské tripartitě v úterý. Odboráři podle svého předsedy dále trvají na dříve ohlášených požadavcích. Pro rok 2024 chtějí nárůst průměrného platu pedagogů a nepedagogů o deset procent. Více peněz tak odboráři chtějí například pro asistenty pedagoga, školské psychology, pracovníky ve školních jídelnách i pro učitele. Takové navýšení platů by podle Dobšíka státní rozpočet stálo asi 15 miliard korun.
Zákonodárci přitom letos schválili, že na učitelské platy má stát dávat od příštího roku ze zákona nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho učitele. Loni byly podle Českého statistického úřadu výdělky učitelů na úrovni 110 procent průměrné mzdy v Česku. Podle statistiků měli učitelé v mateřských, základních a středních školách po započtení všech příplatků a odměn loni průměrnou hrubou měsíční výplatu asi 48.000 Kč. V prvním čtvrtletí tohoto roku rostly průměrné mzdy ve školství oproti předchozímu roku o 3,9 procenta a vzdělávání tak bylo odvětvím, v němž byl růst mezd nejnižší.
