Budapešť - Překvapivý bronz české smíšené štafety může být motivací pro další atlety, věří členka medailového kvarteta Tereza Petržilková. Sama začínala s atletikou až ve 20 letech a v této sezoně poznává, kam se to dá i bez mládežnické atletické kariéry dotáhnout. V 29 letech vzhlíží k o šest let mladší parťačce Ladě Vondrové, která má mnohem více atletických zkušeností.
Petržilková se v atletice našla. "Přiznám se, že všem jsem dřív říkala, že mě atletika strašně naplňuje a baví a že asi vím, že nebudu stát na stupínkách na mistrovství světa - míněno individuálně. Ale tím, že se to povedlo se štafetou, je to obrovský motor nejenom pro nás, ale pro všechny atlety v České republice. Věřím, že pro ně bude motivace makat a dostat se to našeho týmu. Snad to zvedne ještě větší vlnu euforie," řekla novinářům dnes dopoledne, kdy na medaili navázala postupem z rozběhu individuálního závodu.
Češi své možnosti ve smíšené štafetě naznačili triumfem na Evropských hrách, ale světový šampionát je mnohem vyšší úroveň. Přesto před MS v Budapešti mysleli i na pódium. "Kdybychom si nevěřili, nejdeme do toho. Ve skrytu duše jsme doufali, že třetí místo náhodou urveme. Jsou to štafety, může se stát leccos, jako se včera stalo. Někdo to bohužel odskákal a my jsme z toho tentokrát vytěžili. Stát se může cokoliv, a když jsme ve vyrovnané formě, dá se konkurovat světu," uvedla Petržilková.
Zbytek šampionátu už může mít za odměnu, dnes odpoledne ji čeká slavnostní ceremoniál, v pondělí večer semifinále čtvrtky. "Mým motorem je Lada Vondrová. Takže když splnila limit na olympiádu, budu se snažit ji co nejvíc dotáhnout, pokořit svůj čas a zaběhnout, na co bude. Uvidíme, na co zbydou síly," řekla s úsměvem.
Vondrová ještě vstřebávala medailový závod. "Říkám si pořád, jestli si z nás nedělají srandu. Bylo to zvláštní, samozřejmě mi chodilo iks esemesek a různých zpráv ode všech. Myslím, že lidé okolo z toho měli ještě větší radost než já," svěřila se.
Štafetový úspěch jí může povzbudit i do individuální kariéry. "Ukazuje to, že je všechno možné. Nečekal to nikdo, nečekali jsme to my. Štěstí nám přálo, jsme třetí, nikdo nám to nevezme. Když do toho dáte všechno a běžíte, vždycky se může stát všechno. Před závodem jsem psala mému fyzio: 'Kdo nespadne, vyhraje.' A on mi odepsal: 'Jedině Femke, ta i když spadne, je schopná vyhrát.' A vidíte, co se stalo," připomněla, že právě karambol nizozemské hvězdy Femke Bolové pomohl Česku k cennému kovu.
Podobně jako v biatlonu může být i v atletice smíšená štafeta na 4x400 metrů českou zbraní. Poměrně mladá disciplína, která měla na MS premiéru před čtyřmi lety v Dauhá, dává šanci i zemím ze širší špičky. Atletické velmoci navíc v nabitém programu mnohdy nenasazují ty nejlepší. "Je to super. Já jsem radši v kolektivu s klukama než s holkama, mně se líbí moc," pochvalovala si Vondrová.
Nadchlo ji, když společně v Nymburku trénovali předávky. "To soustředění bylo super. Vypadli jsme pryč, byla tam sranda, dali jsme brutální tréninky a hecovali se navzájem. Nakoplo mě to výš, než kdybych trénovala sama v Pardubicích na stadionu," uvedla.
Kolektivní duch je zatím ten nejsilnější dojem, který má z bronzové štafety její první člen Matěj Krsek. "Ta společná radost byla skvělá. Všem se nám to povedlo, pak jsme spolu šli medailové kolečko. Asi ten skupinový úspěch si nejvíc odnesu," přemítal.
Fandili mu rodiče a slavili i další čeští fanoušci na Národním atletickém stadionu v Budapešti. "Překvapilo mě, že v hledišti bylo docela dost Čechů. Celé to kolečko byli Češi, co tleskali, fandili, to bylo super," vzpomínal.
Hmatatelnou vzpomínku dostanou Krsek, Petržilková, Patrik Šorm a Vondrová dnes před večerním programem, kdy převezmou medaile na pódiu vedle stadionu.
