Husinec (Prachaticko)/Praha - Věřící dnes v pražské Betlémské kapli připomněli odkaz církevního reformátora Jana Husa, který tam počátkem 15. století kázal. Současnost může podle představitelů Církve československé husitské inspirovat Hus svým neochvějným bojem za pravdu. Na tradiční bohoslužbě, kterou vedl patriarcha církve Tomáš Butta s farářkou Martinou Viktorií Kopeckou, zmínili také válku na Ukrajině, ekonomickou krizi a inflaci nebo klimatickou změnu. Výročí 608 let od Husova upálení si dnes lidé připomněli také v Husinci, kde se reformátor narodil.
Fotogalerie
"Chtěl, aby církev jeho doby byla chudší, pravdivější a méně strojená," popsal Husovo učení brněnský biskup církve Juraj Dovala. Připomněl, že nikdo nemá právo člověku za jeho názor sáhnout na život. "Pokud nejsme schopni argumentace, tak jako zbabělci sáhneme po té nejhrubší formě, prostě ho navždy umlčíme," dodal.
Připomněl i další osobnosti, které za své názory umíraly, jako řecký filozof Sokrates, indický duchovní a politický vůdce Mahátma Gándhí nebo politička Milada Horáková, kterou v 50. letech popravili komunisté. "Zemřeli kvůli tomu, že říkali něco, co se mocným tohoto světa nelíbilo," řekl Dovala.
Během obřadu promluvili také zástupci dalších církví a státu. Podle místopředsedkyně Sněmovny Věry Kovářové (STAN) patřil Hus k nejpodivuhodnějším postavám českých dějin. Také ona připomněla jeho odhodlání stát za pravdou a být neochvějný tváří v tvář agresi. "Lež je neochota poslouchat jiné názory, neochota diskutovat. Lež je připravenost potírat jiné názory," řekla.
Hus katolickou církev kritizoval za odvrácení od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, poukazoval na kněží žijící v hříchu či na kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července 1415 byl Hus upálen. Jeho smrt vedla v českých zemích k zásadní vzpouře, husitským válkám v letech 1419 až 1434.
V období národního obrození byl vyzdvihován jako vlastenec, bojovník za svobodu a pravdu. Jeho odkaz stál v roce 1918 také u základů samostatného Československa. Komunisté zase v Husovi hledali sociálního revolucionáře, evangelíci v něm nacházeli kořeny české reformace, pro katolíky zůstával dlouho kacířem, v roce 1999 řekl papež Jan Pavel II., že jeho kruté smrti lituje. Od roku 1990 je 6. červenec státním svátkem.
Hus a jeho snaha o poznání pravdy je stále inspirující, zaznělo dnes v Husinci
Jan Hus byl fascinován pravdou a usiloval o její poznání. Je příkladem toho, jak jít za pravdou bez násilí, což se v dnešní době mnohdy neděje a poznání je ve špatných rukách zneužívané. ČTK to řekl Jaroslav Pokorný, kazatel Církve bratrské, který dnes vedl hlavní kázání při ekumenické bohoslužbě v Husinci na Prachaticku.
"Poznání dává určitou moc, která je ale snadno zneužitelná. Je skvělé, že poznáváme přírodu, máme vědu, techniku. Ale také se to dá zneužít. Přírodu často ničíme nebo zneužíváme vědecké objekty spíš člověk proti člověku," řekl Pokorný. Podobně zneužitelné jsou podle něho i informace. "Stačí je nějak posunout a udělám z toho dezinformaci," řekl Pokorný, který je správcem církevního sboru v Českém Těšíně a člen Rady Církve bratrské. Na Husových oslavách, jejichž součástí ekumenická mše byla, byl letos poprvé.
Hus je pro něj osobností, protože chtěl pravdu odhalovat bez násilí. "Lidé jsou schopni kvůli tomu, co pokládají za pravdu, být k sobě zlí. Věřím, že křesťanství je něco jiného, byť i my křesťané někdy špatně žijeme. Ale co je v Ježíšovi a co vidím i v Husovi, je to, jít za pravdou, nesklouznout do nějakých zkratkovitých věcí a přinášet ji s milostí a láskou. Je to aktuální i v 21. století," řekl Pokorný.
Mše se konala u příležitosti výročí smrti církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 608 lety na koncilu v německé Kostnici. Zazněly při ní i přímluvné modlitby za působení církve, za nemocné nebo za situaci na Ukrajině.
Ekumenická bohoslužba, které se účastní i zástupci jiných církví, se podle správce sboru Církve bratrské v Husinci Pavla Féra koná 6. července pravidelně. "Ukazuje to, že přes všelijaké rozdíly to, co nás spojuje, je daleko silnější. Myslím si, že když je dnešní společnost tolik rozštěpena, rozdělena, tak ukazovat porozumění je důležité," řekl Fér. Dnešní mše se účastnilo zhruba 100 lidí.
Tradice Husových oslav v jeho rodišti se odvíjí od roku 1869. První oslavy se nesly ve znamení 500 let od Husova narození. Konaly se i za první republiky. Komunistický režim ale udělal ze vzpomínky Okresní mírové slavnosti. K původní myšlence, připomínání odkazu Jana Husa, se městečko vrátilo v roce 1990. Letošní Husovy oslavy v Husinci začaly ve středu odpoledne. Dnes večer je ukončí koncert kapely Fešáci.
Den upálení mistra Jana Husa se v Česku slaví jako státní svátek. Hus byl katolický kněz. Kritizoval však svou církev za odvrácení se od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, kritizoval kněží žijící v hříchu či kupčení s odpustky. Církví byl označen za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 upálen.
