Washington - Americký nejvyšší soud znemožnil americkým univerzitám organizovat přijímací zkoušky způsobem, který by zvýhodňoval studenty určitých etnických menšin, píší agentury. Rozhodnutí soudců se týká Harvardovy univerzity a Univerzity Severní Karolíny.
Zvýšit podíl studentů etnických menšin se tímto způsobem podle Harvardu snaží 40 procent vyšších odborných a vysokých škol v USA, píše Reuters. Zpravodajský server Politico poznamenal, že rozhodnutí soudu je "velkou ranou pro pozitivní diskriminaci ve vyšším školství".
Soud konzervativní většinou svých členů rozhodl ve prospěch aktivistické skupiny Students for Fair Admissions (Studenti za spravedlivé přijímačky), která severokarolínskou univerzitu u soudu už v roce 2014 obvinila, že znevýhodňuje bělošské uchazeče o studium a také ty s asijskými kořeny.
UNC jakožto veřejná univerzita podle skupiny a soudu porušovala 14. dodatek americké ústavy o rovném postavení před zákonem, pokud při výběru studentů brala v potaz jejich etnickou příslušnost. V případě Harvardu skupina argumentovala zákonem z roku 1964, který zakazuje diskriminaci na základě rasy či státní příslušnosti při rozdělování federální finanční podpory.
"Univerzity se příliš dlouho chybně domnívaly, že základním kritériem pro posuzování hodnoty jednotlivce nejsou pokořené výzvy, nabyté schopnosti a získané zkušenosti, ale barva jeho kůže. Naše ústavní historie tuto volbu netoleruje," okomentoval rozhodnutí předseda nejvyššího soudu John Roberts.
Soudkyně Sonia Sotomayorová naopak za menšinu argumentovala, že rozhodnutí pozitivní diskriminaci zakázat "zvrátí desítky let významného pokroku".
Na osmi nejprestižnějších amerických univerzitách, mezi nimi na Harvardu nebo Yale, vzrostl počet studentů etnických menšin lety 2010 a 2021 o 55 procent. V roce 2021 tak těchto studentů na amerických kampusech bylo 35 procent, odkazuje se Reuters na federální statistiky.
Na rozhodnutí již v hromadném emailu rozeslaném "členům harvardské komunity" reagoval prezident univerzity Lawrence Bacow, píše list The New York Times (NYT). Bacow uvedl, že škola se rozhodnutí soudu podřídí a mimo jiné připomněl, že předseda soudu Roberts napsal, že školy mohou při přijímacích řízeních stále zohledňovat, jak studenti v přijímacích esejích popisují, jak jim jejich etnická příslušnost ovlivnila život.
Zastánci vstřícnějšího přístupu vůči lidem z etnických menšin na kampusech amerických univerzit byly po desetiletí mnohé vzdělávací a vojenské instituce i firmy, které usilovaly o zmírnění rasového vyloučení v americké společnosti a také o dosažení větší diverzity na školách a pracovištích, která podle podporovatelů institucím přinese větší množství užitečných pohledů a přístupů.
Kritici tohoto přístupu argumentují, že je vlastně sám o sobě diskriminační. Mnoho amerických konzervativců, především z Republikánské strany, uvádí, že zvýhodňování jakékoli rasy je protiústavní, a to nehledě na účel, který má plnit.
Podporování menšin se pod názvem "affirmative action" v USA zrodilo v šedesátých letech s cílem odstranit rasovou segregaci a dát všem Američanům stejnou příležitost v práci a ve vzdělávání. S jeho zákazem bude pro školy nyní výrazně obtížnější nabírat takové soubory studentů, které budou odrážet etnické složení populace ve Spojených státech.
Podporu affirmative action v průzkumu agentur AP a NORC nicméně vyjádřilo 63 procent dospělých Američanů, ačkoliv jen málo z nich se domnívá, že by etnická příslušnost měla hrát "významnou roli" při výběru studentů.
Dnešní rozhodnutí by podle NYT mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejen pro univerzity a vyšší odborné školy, ale i pro trh práce, na který by mohlo začít proudit méně lidí etnických menšin s vysokým vzděláním a zaměstnavatelé se budou opět zamýšlet nad tím, jak přistupovat k etnicitě uchazeče při pracovních pohovorech, píše deník.
Soud opustil precedens, v rozmanitosti univerzit je síla, prohlásil Biden
Případ vedoucí k dnešnímu rozhodnutí se týká zohledňování etnicity uchazečů v přijímacím řízení na Harvardově univerzitě a Univerzitě Severní Karolíny. Podporování menšin se pod názvem "affirmative action" zrodilo v USA v šedesátých letech s cílem odstranit rasovou segregaci a dát všem Američanům stejnou příležitost v práci a ve vzdělávání.
Biden dnes poznamenal, že nejvyšší soud "opět upustil od desítky let starého precedentu" a dodal, že s rozhodnutím silně nesouhlasí a že pozitivní diskriminace je špatně chápána.
"Nemůžeme dopustit, aby toto rozhodnutí bylo posledním slovem," uvedl prezident USA s tím, že soud "nemůže změnit to, co Amerika představuje".
"Věřím, že naše vysoké školy jsou silnější, když jsou rozmanitější," zdůraznil šéf Bílého domu a vyzval univerzity, aby nadále usilovaly o rozmanitost studentů a zohledňovaly nepřízeň osudu, kterou musel každý uchazeč překonat. To podle prezidenta znamená zkoumat, kde budoucí možný student vyrůstal a s jakými problémy se setkal, "včetně rasové diskriminace". "V Americe stále existuje diskriminace," zdůraznil Biden.
Prezident také oznámil, že pověřil ministerstvo školství, aby prozkoumalo, jaké možnosti budou od nynějška školy mít pro budování inkluzivnějších a pestřejších ročníků studentů. S resortem školství bude na pokynech pro univerzity spolupracovat i ministerstvo spravedlnosti. Společně školám materiály dodají v příštích 45 dnech, uvedl ministr spravedlnosti Merrick Garland
Naopak Bidenův předchůdce, republikánský exprezident Donald Trump, rozhodnutí soudu uvítal, stejně jako řada dalších prominentních republikánů.
Republikáni vítají rozhodnutí soudu o pozitivní diskriminaci na univerzitách
Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy dnes uvítal rozhodnutí nejvyššího soudu, které blokuje pozitivní diskriminaci na základě rasového klíče v přijímacím řízení univerzit. Krok podle něj udělá přijímací proces spravedlivějším. Také republikánský exprezident Donald Trump verdikt uvítal. Bílý dům uvedl, že rozhodnutí soudu zkoumá, prezident Joe Biden se k věci vyjádří v 18:30 SELČ. Bývalý demokratický prezident Barack Obama poznamenal, že systém nebyl dokonalý, ale umožnil generacím studentů, jako byl on nebo jeho žena Michelle, dokázat, že patří mezi ostatní.
Případ vedoucí k dnešnímu rozhodnutí se týká zohledňování rasového klíče v přijímacím řízení na Harvardově univerzitě a Univerzitě Severní Karolíny. Podporování menšin se pod názvem "affirmative action" zrodilo v USA v šedesátých letech s cílem odstranit rasovou segregaci a dát všem Američanům stejnou příležitost v práci a ve vzdělávání.
"Nejvyšší soud právě rozhodl, že žádnému Američanovi by neměly být odepřeny vzdělávací příležitosti kvůli rase. Nyní budou moci studenti soutěžit na základě stejných standardů a individuálních zásluh. Přijímací řízení na vysoké školy se tak stane spravedlivějším a bude prosazována rovnost před zákonem," uvedl republikánský předseda Sněmovny reprezentantů.
Rozhodnutí si pochvaloval také exprezident Trump. "Na toto rozhodnutí všichni čekali a doufali v něj a výsledek byl úžasný," uvedl v prohlášení. "Toto je velký den pro Ameriku. Lidí s výjimečnými schopnostmi a našich největších mozků je třeba si vážit, a to tento nádherný den přinesl," dodal.
Naopak bývalý prezident Barack Obama, který se zapsal do dějin jako první a zatím jediný afroamerický prezident USA, uvedl, že systém nebyl dokonalý, ale pomohl "generacím studentů, jako byla Michelle nebo já, dokázat, že patříme. Nyní je na nás všech, abychom mladým lidem dali příležitosti, které si zaslouží, a abychom studentům všude pomohli z nových možností těžit".
Bývalá první dáma Michelle Obamová uvedla, že na univerzitě byla jednou z mála černošských studentek a byla hrdá na to, že se na prestižní školu dostala. Zároveň se ale sama sebe tázala, zda si lidé nemyslí, že byla přijata díky takzvané pozitivní diskriminaci, ačkoliv věděla, že na svém přijetí tvrdě pracovala. "Byl to stín, kterého se studenti jako já nemohli zbavit, ať už tyto pochybnosti pocházely zvenčí, nebo z naší mysli. Ale faktem je, že jsem tam patřila," poznamenala s tím, že soucítí s mladými lidmi, kteří přemýšlejí nad tím, jak bude vypadat jejich budoucnosti a jaké budou mít příležitosti.
"I když vím, jaká síla a odvaha se skrývá v dětech, které se vždycky musely trochu víc zapotit, aby vyšplhaly po stejných žebřících, doufám a modlím se, abychom se my ostatní byli ochotni také trochu zapotit," dodala.
