Praha - Opoziční hnutí ANO opět oddálilo sněmovní schvalování návrhu, kterým chce skupina koaličních poslanců zpřísnit zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová to dnes označila za zneužití vládní novely, která by měla podle vládní představy změnit řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Vyžádala si přestávku až do konce času vymezeného na jednání.
"Hrubě se nám nelíbí to, že neškodný zákon byl zneužit k přílepku," zdůvodnila žádost o přestávku Schillerová. Koaličními poslanci prosazované doplnění by se mohlo dotknout aktivit předsedy ANO Andreje Babiše. Piráti kvůli tomu zvažují svolání mimořádné schůze. Nynější schůzi, která začala zhruba před měsícem, poslanci na základě dohody frakcí ukončili. K dalšímu plenárnímu zasedání se sejdou za dva týdny.
Navrhované zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek v ustanovení zákona o střetu zájmů, který je znám jako lex Babiš, označovali poslanci ANO za "přílepek" už při únorovém projednávání novely. Neúspěšně se pokoušeli debatu přerušit buď do konce roku 2024, nebo alespoň do příští schůze Sněmovny. Helena Válková (ANO) navrhla projednávání vrátit do fáze, v níž by bylo možné návrh koaličních poslanců v čele s Jakubem Michálkem (Piráti) upravovat.
Michálek odmítal tvrzení ANO, že jím prosazované změny míří proti jedné osobě, tedy expremiérovi a předsedovi ANO Andreji Babišovi. "Není tomu tak, že by ten zákon byl proti jednomu člověkovi, spíše je tedy jeden člověk proti tomuto zákonu," uvedl poslanec.
Poslanecký pozměňovací návrh zejména mění ustanovení, které zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu má být u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády.
Předloha dále upravuje pokuty za porušení zákazu provozování některých médií. Funkcionáři, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl dohledový úřad uložit podle návrhu sankci až do tří procent aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad navíc nejprve uložil "vhodné opatření", například prodej média, což bylo součástí vládních výhrad.
Babiš po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá i skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.
