Praha - Estetiku dětských kreseb a dětské vnímání světa konfrontuje ve své tvorbě se zakořeněnými předsudky a stereotypy dospělých umělkyně Markéta Magidová. K tématům, jimiž se autorka zabývá, patří genderové normy, jinakost, podle ní zastaralé vzdělávací systémy nebo vztah mezi mýty a skutečností. Její tvorbu představuje v hravé a veselé podobě nová výstava v Kunsthalle Praha. Jmenuje se podle rozmluvy Magidové malých dcer Moje sladká nejedlá planeta. Dnes ji autorka představila novinářům.
Fotogalerie
Pro diváky bude výstava přístupná od 9. února do 1. května. Kresby dcer přetváří Magidová na digitální malby na látce - ve výstavě tak jsou zvětšené dětské čmáranice natažené na dřevěné desky a podložené molitanem, vytvářejí dojem velkých polštářů či čehosi měkkého. Jiné kresby jsou přetvořené do kovových soch nebo animovaných filmů. V každé z těchto podob získávají původně hravé a často náhodně vzniklé kresby jistou monumentalitu, čas a prostor.
"Naši vlastní realitu konfrontuje s představivostí. Každá klikatá čára a nesouměrná končetina nabývá nových vlastností, vybočuje ze skutečnosti, na níž jsme zvyklí, a umožňuje nám prozkoumat a přehodnotit obecně známé společenské narativy a pokusit se podívat z jiné perspektivy nejen na historii, kulturu a sociální otázky, ale především na sebe a věci, které považujeme za samozřejmé," uvedla k výstavě její kurátorka Andra Silap?tereová, která se mimo jiné zabývá tématy vyhnanství a migrace společně s aspekty identity a sounáležitosti.
Na výstavě Markéty Magidové Praha návštěvníci vedle netradičních kovových soch, jež mají názvy třeba Duch s?dvojčatama, Pavouk Ferdinand, Kytička s?voňavým slizem či Mír a láska, a obrazů pojmenovaných Mluvící vajíčko, Brambora, která právě vstala z?postele, Mořská panna anebo Kudrnatý domeček, který má uvnitř žížalu, srdíčko a tyrkysovou bránu, uvidí i krátkometrážní animované snímky. Na nich umělkyně pracovala jako autorka scénářů, režisérka, střihačka či producentka.
Promítat se bude třeba její krátký 3D film Čmáranice, v němž Magidová dětské kresby mění v trojrozměrné postavy, které vstupují do nevyváženého dialogu s klasickými sochami v muzeu. Postavy z hravého světa se postupně prolínají s prostředím seriózním až elitářským. Vyvstávají tak podle kurátorky otázky o hranicích mezi uměním a neuměním, o tom, zda-li jsou některé estetické kódy lepší či horší než jiné.
Markéta Magidová je vizuální umělkyně a režisérka. Ve své tvorbě zkoumá hranice a podoby témat, jakými jsou dětská představivost, genderové či sociální normy nebo vztah mytologie a současnosti. V posledních osmi letech se zúčastnila mnoha tuzemských i mezinárodních výstav a její filmy se promítaly na zahraničních filmových festivalech včetně nejvýznamnějšího světového festivalu animovaného filmu ve francouzském Annecy.
Kunsthalle Praha na pražském Klárově založila nadace The Pudil Family Foundation. Veřejnosti se otevřela loni v únoru, od té doby ji podle organizátorů navštívilo 120.000 návštěvníků.
