Washington - Zapomeňte na Floridu a Ohio; Georgie a Arizona jsou na cestě k tomu, aby posazovaly na trůn příští americké prezidenty, píše list The New York Times. Florida a Ohio vládly prezidentským kampaním po desetiletí, oba státy se těšily ze své role, ve které korunovaly prezidenty a tvořily politická klišé. Průmyslový Cleveland čelil bílým límcům ze Cincinnati, bohatí výletníci ze středozápadu zase portorikánské diaspoře z orlandského předměstí. Druhé kolo senátních voleb v Georgii, třešnička na dortu letošních amerických voleb, tomu všemu ale zamávalo na rozloučenou. Do vedení se dostávají mamky z Marietty.
Vítězství demokrata Raphaela Warnocka nad republikánem Herschelem Walkerem, podporovaným exprezidentem Donaldem Trumpem, prokázalo, že demokratické úspěchy v Georgii, státě broskví, nebyly jen výstřelkem Trumpovy éry, jednorázovým projevem odmítnutí nepopulárního prezidenta. Georgia, se svojí historií občanských práv, vzkvétajícími předměstími jako je atlantská Marietta, a vzrůstající etnickou diverzitou, je nyní oficiálně sporným státem s nejasnou většinovou náklonností vůči jedné ze stran. Malá skupina těchto sporných států rozhodne o dalším prezidentovi USA.
Zmenšující a posouvající se volební bojiště jsou příznakem země proměněné vlivem demografických změn a polarizující éry Trumpa, jehož populistické kulturní výzvy a protielitářská rétorika přesvědčila bílé voliče nižší třídy. V centru politických zájmů obou stran pro prezidentské volby v roce 2024 bude podle politických stratégů především šest států: Georgia, Arizona, Michigan, Nevada, Pensylvánie a Wisconsin.
Pro Trumpa, který ve všech těchto státech před dvěma lety prohrál proti současnému prezidentovi Joeovi Bidenovi, a který se připravuje na svoji třetí kandidaturu, to není dobrá zpráva. Republikáni, pokud chtějí znovu obsadit Bílý dům, budou muset najít jiná témata než trumpovská.
"Vysokoškoláci, především ti žijící na předměstích, a rozšiřující se kulturně rozmanité komunity jsou těmi, které se republikáni budou muset naučit přesvědčit," řekla Kristin Davisonová, poradkyně Republikánské strany.
V listopadových volbách se většina těchto sporných států vybarvila spíše fialově (barvy modrá a červená jsou symbolem Demokratické a Republikánské strany, pozn. ČTK); v Arizoně demokraté obsadili křeslo guvernéra poprvé od roku 2006 a boj o post generálního prokurátora je stále nerozhodnutý a výsledky sčítání těsné. V Nevadě získal jejich kandidát křeslo v Senátu většinou menší než jeden procentní bod, republikáni na druhou stranu získali guvernérský post. Ve Wisconsinu to bylo právě naopak. Ve zmíněných šesti státech zvítězili demokraté s přehledem jen v Pensylvánii a Michiganu.
Republikáni se naproti tomu přehnali přes Floridu v čele s guvernérem Ronem DeSantisem nebo přes Ohio, kde demokratický kandidát, považovaný za jednoho z nejsilnějších, prohrál o šest procentních bodů.
Demokraté se dušují, že jejich vítězství v Georgii budou přesvědčivější. Vítězné sdružení kolem nastávajícího senátora Warnocka tam letos vypadalo velmi podobně jako to kolem Bidena - uskupení voličů různých ras, mladších voličů a vysokoškoláků žijících na předměstích.
Receptem na vítězství pro republikány je udržet si značnou většinu mezi voliči pracující třídy a na venkově, voliči bílé rasy, a přitom nezabrušovat hluboko do trumpovských pravicových postojů, což by jim uškodilo u středových nerozhodnutých voličů.
Letošní analýza The New York Times ukázala, že dosavadní investice obou stran do těchto nových bojišť byla šokující. V Georgii obě strany do třech senátních klání a jednoho guvernérského vložily 1,4 miliardy dolarů (asi 32,3 miliardy korun) od začátku roku 2020.
Spojené státy ne vždy závisely při volbách na tak malé skupině voličů. V 80. letech minulého století prezidentští kandidáti soupeřili o přízeň 29 nevyhraněných států, v nultých letech to bylo o deset méně. Států, kde prezidentští kandidáti Trump nebo Biden zvítězili většinou menší než pět procent, bylo v roce 2020 osm, vyplývá z dat organizace FairVote.
Zmenšující se mapa politických bojišť má jednoho jasného poraženého: masu amerických voličů. Ve zmíněných šesti státech, které získají nejvíc pozornosti, žije kolem 50 milionů lidí, pouze zhruba 15 procent americké populace.
