Brno - Ruský historik Andrej Zubov předpokládá, že pokud by zůstal ve vlasti, čekalo by jej buď mlčení, anebo vězení. "V Rusku teď pro mě žádná třetí cesta neexistuje," řekl Zubov novinářům v Brně, kde se po osmi letech vrátil k univerzitní výuce. Vyjádřil vděk Masarykově univerzitě za veškerou pomoc, díky které teď není uprchlíkem, ale hostujícím profesorem. Tématem přednášek jsou dějiny Ruska a příčiny jeho katastrof ve 20. století.
Současný režim v Rusku podle Zubova směřuje k autokracii a absolutismu, oživuje při tom nacionalismus 19. století. "Co bylo jen součástí historie, stává se znovu současností," uvedl Zubov. Opoziční aktivity jsou podle něj nyní v Rusku prakticky nemožné. Režim nepotřebuje myslící lidi, kteří znají dějiny své země a světa, potřebuje vojáky s vymytým mozkem připravené jít a zabíjet nevinné lidi, míní Zubov.
Zubov je expertem na dějiny evropské filozofie, dějiny náboženství, ruskou a srovnávací historii. Podílel se například na knize Dějiny Ruska 20. století, která vyvolala ohlas a polemiky. V roce 2014 musel opustit Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě poté, co kritizoval ruskou politiku vůči Ukrajině, která vyústila v anexi Krymu.
V roce 2019 mu Masarykova univerzita udělila čestný doktorát. Už tehdy dostal nabídku přednášet v Brně, avšak odmítl s tím, že chce působit v Rusku. Přijel až letos, kdy už ve vlasti neviděl perspektivu a cítil bezprostřední hrozbu. Posledním impulzem podle něj byla mobilizace v Rusku, spojená s výraznou změnou rétoriky a přitvrzením propagandy.
"Každý pocítil, že Rusko válku nevyhrává, že ji krok za krokem prohrává. Proto agresivita v médiích a politických kruzích vzrostla," konstatoval Zubov. Jak dlouho v Česku zůstane, neví. Aktuální přednáškový cyklus potrvá šest týdnů. Pokud se situace v Rusku změní a tamní režim zkolabuje, pokládá Zubov za svou povinnost vrátit se do vlasti. Pokud návrat nebude možný, rád by se dohodl na další spolupráci v Brně, případně jinde v Česku. "Preferuji zůstat zde," zdůraznil.
"Jako demokratická instituce přirozeně odmítáme princip kolektivní viny a v duchu odkazu duchovního otce naší univerzity T. G. Masaryka jsme v rámci našich možností připraveni pomáhat všem, kteří si pomoc zaslouží," uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Připomněl, že škola už dříve nabídla pomoc běloruským i ukrajinským studentům a akademikům.
Podle Beka by měla Evropa podpořit ruské nezávislé novináře i zástupce opozice
Evropské země by měly hledat možnosti, jak i po zpřísnění vízového režimu umožnit příjezd lidem z ruské opozice, jimž ve vlasti hrozí nebezpečí. Důležitá je také podpora nezávislých ruských novinářů, kteří museli opustit vlast. ČTK to dnes řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). V Brně se zúčastnil tiskové konference Zubova.
Zubov odešel z Ruska přes Finsko na poslední chvíli na přelomu září a října. Následující den už by jej kvůli striktnějším pravidlům Finové nemuseli pustit na území Evropské unie. "Některé členské země přestaly uznávat turistická víza pro ruské občany, což je samozřejmě správné, ale musíme nacházet cesty, jak zacházet s výjimkami, ať už z důvodů humanitárních, nebo když jde o lidi, kteří jsou součástí opozice," uvedl Bek.
Evropské země by podle ministra měly usilovat o dohodu, která by umožnila zohlednit individuální případy a zajistila komunikaci mezi ambasádami. Cílem je to, aby lidé, kteří tvoří demokratickou opozici v Rusku, našli v případě nutnosti cestu do Evropy.
Bek by jako ministr předsednické země chtěl také podnítit debatu o podpoře ruských nezávislých médií a jednotlivých novinářů, kteří teď působí v Evropě, protože v Rusku po invazi na Ukrajinu utlumily činnost dosavadní ostrůvky svobodné žurnalistiky. "Vedeme debatu o tom, jak pro ně najít podpůrné nástroje a využít jejich potenciálu," uvedl Bek. Výsledek prý nelze čekat v nejbližších týdnech.
Bek poukázal na to, že se podařilo v Evropě potlačit propagandistické vysílání ruské státní televize. "Ale v EU žije ruská diaspora z různých časů a období a my bychom se měli postarat o to, že se k nim dostane objektivní a vyvážené zpravodajství v ruštině. (...) Je tady obrovský potenciál ruských novinářů, kteří by mohli připravovat obsah, který by mířil na ruskou komunitu a zprostředkovaně potom na Rusko, ruské občany," uzavřel Bek.