Kyjev - Rusko dnes v několika vlnách zasáhlo města napříč Ukrajinou při rozsáhlých útocích, které si podle Kyjeva vyžádaly životy 11 lidí, desítkám dalších lidí způsobily zranění a vyřadily z provozu dodávky elektrické energie a tepla. Moskva na sousední zemi podle ukrajinské armády vypálila desítky raket včetně řízených střel a nasadila i bezpilotní letouny a letectvo. Ruský prezident Vladimir Putin označil dnešní údery za odvetu za ukrajinské útoky, mezi které zařadil i sobotní výbuch na Kerčském mostu, spojnici Ruska s nelegálně anektovaným ukrajinským Krymem. Poplašné sirény se dnes rozezněly po celé Ukrajině a výbuchy hlásily města od Lvova přes Kyjev až po Charkov. Dnešní ruskou agresi důrazně odsoudila řada západních představitelů včetně českých politiků a znepokojení nad situací vyjádřily i Čína nebo Indie.
Čas a místa útoků si Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vybralo tak, aby napáchalo co největší škody. V Kyjevě se první výbuchy ozvaly v době ranní dopravní špičky, kdy lidé míří do zaměstnání a děti do škol. "Snaží se nás zničit a smazat z povrchu Země. Kompletně. Zničit naše obyvatele, kteří spí doma v Záporoží. Zabít lidi na cestě do práce v Dnipru a v Kyjevě," uvedl Zelenskyj ve vystoupení natočeném v centru Kyjeva. Ukrajince vyzval, aby zůstali v krytech.
Rusko odpálilo proti Ukrajině nejméně 83 střel, z nichž 43 se podařilo ukrajinské obraně sestřelit, uvedl generální štáb ukrajinské armády a náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová. Do útoku se zapojily strategické bombardéry Tu-160 vyzbrojené střelami Ch-101 a námořní plavidla se střelami s plochou dráhou letu Kalibr. Rusové rovněž použili 17 dronů, zkonstruovaných k přímým úderům na pozemní cíle, které odstartovaly z Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krymu a z Běloruska, napsala agentura Unian. Podle posledních informací Státní služby pro mimořádné události (DSNS) si údery kromě 11 mrtvých vyžádaly také 64 raněných. Ukrajinská policie uvádí 87 zraněných.
Podle posledních informací Státní služby pro mimořádné události (DSNS) si údery kromě 11 zabitých vyžádaly také 64 raněných, ukrajinská policie uvádí 87 zraněných.
Ruský prezident Vladimir Putin dnešní rozsáhlé útoky označil za odvetu za teroristické útoky, které podle něj Ukrajina páchá na ruském území. Poškození Kerčského mostu okomentoval jako snahu ukrajinských tajných služeb zničit klíčovou civilní infrastrukturu. Kyjev se k zodpovědnosti za útok na klíčový most oficiálně nepřihlásil.
V Kyjevě rakety podle starosty Vitalije Klička zasáhly kritickou infrastrukturu, budovu filharmonie, dvě muzea, ale i dětské hřiště nebo památník, u kterého se nachází sídlo ukrajinské tajné služby SBU nebo kancelář prezidenta. Podle médií i svědků dnes Kyjev zasáhlo několik vln výbuchů. Metropole nebyla terčem útoků od června.
Nejméně dva mrtvé a pět raněných včetně dítěte si vyžádalo dnešní ostřelování Záporoží, které se stalo terčem útoků i v neděli a předchozích dnech. Útok zničil několikapatrovou obytnou budova, město podle místní správy zasáhlo okolo deseti střel. Podle tajemníka záporožské radnice Anatolije Kurtěva od neděle zemřelo při ruských útocích ve městě 16 civilistů a skoro 100 dalších utrpělo zranění.
Výbuchy a výpadky elektřiny dnes hlásili také obyvatelé a úřady z Charkova a Sumské oblasti a Poltavy na severovýchodě Ukrajiny, ale i ve Lvově, Žytomyru, Chmelnyckém a Ternopilu na opačné straně země, stejně jako v jihoukrajinské Oděse nebo v Kryvém Rihu v centrální části Ukrajiny. Energetickou infrastrukturu podle Zelenského Rusko zasáhlo i ve Vinnycké a Ivano-Frankivské oblasti.
Dnešní raketové útoky způsobily rozsáhlé škody energetickému systému. Ukrajinské ministerstvo energetiky informovalo, že Ukrajina kvůli nim od úterý pozastaví vývoz elektřiny a úřady vyzvaly obyvatele, aby dnes večer co nejvíc snížili její spotřebu.
Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v reakci na dnešní ostřelování sdělila, že Německo dopomůže k ochraně ukrajinských civilistů tím, že v řádu dní dodá první ze čtyř slíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T SLM. Moldavská diplomacie si dnes předvolala ruského velvyslance kvůli tomu, že moldavským vzdušným prostorem přelétly tři ruské rakety s plochou dráhou letu.
Rozsáhlé útoky odsoudily evropské země a bloky včetně Evropské unie, USA a Británie. Americký prezident Joe Biden k nim uvedl, že demonstrují "naprostou brutalitu" války vedené ruským prezidentem Vladimirem Putinem proti ukrajinskému lidu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nad nimi vyjádřila zděšení a britský ministr zahraničí James Cleverly je charakterizoval jako ukázku Putinovy slabosti. Český premiér Petr Fiala uvedl, že cílem ruských útoků není poškodit vojenskou infrastrukturu, ale vraždit civilisty a šířit strach. Šéf české diplomacie Jan Lipavský v reakci na dnešní ruskou agresi proti Ukrajině napsal, že Rusko používá teroristické metody.
Znepokojení nad posledními ruskými kroky vyjádřily i asijské země. Čínské ministerstvo zahraničí tlumočilo naději, že napětí se brzy zmírní a indický resort zahraničí vyzval k zastavení nepřátelských akcí a k urychlenému návratu na cestu diplomacie a dialogu. Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) dnes agentuře Reuters sdělil, že z bezpečnostních důvodů pozastavil na Ukrajině svoji práci.
Ukrajina na Valném shromáždění OSN označila Rusko za teroristický stát
Ukrajina na zasedání Valného shromáždění OSN vyzvala světové společenství, aby odsoudilo nedávný pokus Ruska o anektování dalšího ukrajinského území. Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja označil Rusko za teroristický stát. Ruské síly dnes provedly rozsáhlé raketové a letecké útoky na ukrajinská města včetně Kyjeva, čímž vyvolaly pobouření v řadě zemí.
"Celý svět znovu spatřil pravou tvář teroristického státu, který zabíjí naše lidi," podtrhl Kyslycja. Dnešní ruské útoky proti ukrajinským civilním cílům a energetické infrastruktuře si podle ukrajinských představitelů vyžádaly životy nejméně 14 civilistů a zranily 97 lidí.
Členské státy OSN se dnes sešly na mimořádném zasedání v New Yorku, kde od 15:00 místního času (21:00 SELČ) projednávají rezoluci odsuzující ruskou anexi ukrajinského území. O rezoluci bude podle očekávání 193 členských států hlasovat na konci zasedání. To by se vzhledem k velkému počtu řečníků mohlo protáhnout až do středy, podotkla agentura DPA.
Moskva na konci září ohlásila připojení několika ukrajinských území, nad nimiž se jí během invaze do sousední země podařilo získat kontrolu. Jde o část Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti. Připojení zdůvodnila výsledky hlasování, která předtím v daných částech Ukrajiny narychlo zorganizovala. Většina světa tato hlasování neuznala a Kyjev i Západ ho považují za nezákonné.
Rusko na Valném shromáždění neuspělo s pokusem prosadit, aby se o rezoluci týkající se anexe ukrajinského území hlasovalo tajně. Rezoluce Valného shromáždění nejsou na rozdíl od těch, které jsou přijaty Radou bezpečnosti OSN, závazné. Nadcházející hlasování je ale vnímáno jako test nálady ve světě v kontextu války na Ukrajině.
Média: Ruské bombardování přišlo jen dva dny po jmenování nového velitele
Dnešní masivní ruské raketové útoky na ukrajinská města se odehrály jen dva dny poté, co ruský prezident Vladimir Putin pověřil velením invazních sil generála Sergeje Surovikina, který má pověst nemilosrdného muže, jenž nebere ohled na lidské životy. Na tuto časovou posloupnost upozornila některá média jako server Politico nebo agentura AP. Surovikin si pro tvrdý přístup k vedení války vysloužil přezdívku "generál Armagedon", píše list The Guardian.
"Nejsem překvapen tím, co se dnes ráno stalo v Kyjevě. Surovikin je naprosto bezohledný, nebere ohled na lidské životy," cituje The Guardian nejmenovaného bývalého činitele ruského ministerstva obrany, který se Surovikinem spolupracoval. "Obávám se, že jeho ruce budou zcela pokryty ukrajinskou krví," dodal tento zdroj.
Pětapadesátiletý ruský generál je podle webu Politico spojován například s násilným potlačením nepokojů v roce 1990 v tádžikistánské metropoli Dušanbe. V roce 1991 na sebe upozornil během pokusu o státní převrat v tehdejším Sovětském svaze, který zosnovali konzervativní komunisté. Surovikin velel divizi, která projela barikádami postavenými prodemokratickými demonstranty, píše The Guardian. Při střetu tehdy zemřeli tři lidé.
Později se účastnil druhé rusko-čečenské války. Nejvíce známý je však v souvislosti se svým velením ruským silám v Sýrii, kde Moskva zasahovala, aby podpořila režim diktátora Bašára Asada. Podle AP tam Surovikin dohlížel na bombardování, které zničilo velkou část syrského města Halab (Aleppo). Nevládní organizace Human Rights Watch ho zařadila na seznam velitelů, "kteří mohou nést velitelskou odpovědnost" za porušování lidských práv během ofenzivy v syrské provincii Idlib v letech 2019 až 2020, kdy syrské a ruské síly podnikly desítky leteckých a pozemních útoků na civilní cíle a infrastrukturu, přičemž zasahovaly domy, školy, zdravotnická zařízení a trhy.
Dnes ráno Surovikin oprášil agresivní syrskou příručku a provedl sérii raketových útoků na civilní cíle na Ukrajině, kdy Rusové zasáhli například kyjevskou křižovatku vedle univerzity nebo dětské hřiště v parku, píše The Guardian. Obdobně označuje dnešní bombardování Politico, podle něhož však ruské útoky na Kyjev, Lvov, Dnipro a řadu dalších ukrajinských měst nejsou příliš překvapivé vzhledem ke jmenování Surovikina do čela invazních sil. Putin tím podle něj naznačil ochotu přejít ke stále brutálnější taktice.
Podle odborníků bude Surovikinovým hlavním úkolem na Ukrajině vyřešit strukturální problémy, s nimiž se potýká ruská armáda, která čelí tvrdé ukrajinské protiofenzívě. "Je velmi krutý, ale zároveň schopný velitel," řekl podle The Guardian Gleb Irisov, bývalý poručík letectva, jenž se Surovikinem pracoval do roku 2020. "Nebude však schopen vyřešit všechny problémy. Rusko má nedostatek zbraní a lidských zdrojů," dodal a poukázal na předchozí změny ve velení, které ruské armádě nijak zvlášť nepomohly.
Zásadní změnu v ruském tažení tento generál, který dosud působil jako velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil, pravděpodobně nepřinese ani podle Sidhartha Kaushala z britského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI). "Jeho kariéra je poznamenána obviněními z korupce i brutality," řekl agentuře AP Kaushal. "Takže to může být určitý náhled na to, jak k tomu bude přistupovat. Ale na druhou stranu: ruský přístup už byl docela brutální," dodal.
