Kyjev/Moskva - Ruské ministerstvo obrany dnes v 50. den invaze na Ukrajinu přiznalo vážné poškození vlajkové lodi své Černomořské flotily, křižníku Moskva, který se nyní snaží odtáhnout do přístavu. Podle ministerstva na palubě vybuchla munice. Ukrajinská armáda ale tvrdí, že explozi způsobil její raketový útok a že se loď potápí, což Rusko popírá. Tvrzení obou stran nelze nezávisle ověřit. Kyjev dnes navštívil předseda českého Senátu Miloš Vystrčil, který v projevu v ukrajinském parlamentu odmítl možnost územních ústupků Rusku, počínání ruských vojáků v ukrajinských městech přirovnal k nacistickému vyhlazení českých obcí a podpořil začlenění Ukrajiny do EU. Rusko nadále soustřeďuje svoje vojenské akce zejména na východ Ukrajiny, kde zřejmě chystá novou ofenzivu.
Rusko z křižníku Moskva evakuovalo všech asi 500 členů posádky a připustilo, že loď je vážně poškozena. Ukrajina tvrdí, že plavidlo zasáhla svými střelami Neptun, Moskva však neřekla, že by problémy její vlajkové lodi způsobil cizí útok. Spojené státy se podle vojenského zdroje agentury Reuters domnívají, že loď stále zápolí s požárem, ale nepotopila se a míří do krymského Sevastopolu.
Podle veřejně dostupných satelitních snímků se křižník 10. dubna nacházel severozápadně od Sevastopolu. Jeho současnou polohu nelze přes satelit určit kvůli velké bouři nad Černým mořem.
Stanice BBC poznamenala, že pokud se zprávy o vážném poškození křižníku Moskva - nejsilněji vyzbrojené lodi Černomořské flotily - po zásahu ukrajinskými střelami potvrdí, bude to největší bojová ztráta ruského vojenského námořnictva od druhé světové války, kdy německé bombardéry potopily bitevní loď Marat.
Ukrajina nesmí skončit jako Československo podle předválečné mnichovské dohody, kvůli které přišlo o část svého území, řekl dnes při návštěvě Kyjeva Vystrčil. Do ukrajinské metropole se vydal s delegací, v níž byli také další čeští senátoři a jejich polští kolegové.
Osud ukrajinských měst Buča, Irpiň nebo Boroďanka, jejichž obyvatele vraždili ruští vojáci, předseda českého Senátu ve vystoupení před ukrajinskými poslanci přirovnal k nacisty vypáleným českým obcím Lidice a Ležáky. Ukrajina podle něj bude navždy příkladem všem, kteří touží po svobodě a demokracii. Po válce bude muset být společným cílem vybudovat na válečných troskách novou silnou a svobodnou Ukrajinu. "Když říkám společné, mám na mysli jasnou nabídku perspektivy plného a plnohodnotného členství Ukrajiny v Evropské unii," prohlásil Vystrčil.
Ukrajinský parlament dnes schválil usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž. "Ruské počínání má za cíl systematicky a souvisle vyhlazovat ukrajinský lid, upřít mu právo na sebeurčení a nezávislý vývoj," stojí v textu. "Proto je nezbytné akce, jichž se dopustily ruské ozbrojené síly během agrese započaté 24. února 2022, okamžitě uznat jako genocidu vůči ukrajinskému národu," pokračuje rezoluce.
Moskva nadále soustřeďuje vojenské síly nedaleko hranic s Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti, uvedla dnes ukrajinská armáda. Dalším terčem ruských útoků se pravděpodobně stanou města Kramatorsk a Kosťantynivka, uvedlo ve zprávě o válce britské ministerstvo obrany. Boje neustávají ani v Mariupolu, který se však podle ukrajinského generálního štábu Rusům stále nepodařilo zcela dobýt. V Charkovské oblasti podle dnešního sdělení jejího gubernátora Oleha Syněhubova bylo od začátku ruské invaze zabito 503 civilistů, z toho 24 dětí.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková dnes informovala o další, v pořadí čtvrté výměně zajatců s Ruskem od začátku invaze z 24. února. Domů se vracejí tři desítky Ukrajinců - 22 vojáků a osm civilistů.
Kreml prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin v zásadě neodmítá schůzku se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, před ní je ale nutné nejprve připravit text případné dohody.
Austrálie dnes oznámila další balík postihů proti ruským firmám, tentokrát míří na dopravce, ropný průmysl nebo dodavatele plynu, jejich součástí je i státní společnost Gazprom. Turecko se naopak nehodlá k západním sankcím přidávat, řekl dnes šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Bude podporovat jen postihy schválené na úrovni OSN, jelikož si chce udržet "politiku rovnováhy" mezi Ruskem a Ukrajinou.
Na Západě se již řadu týdnů diskutuje o přerušení dodávek ruské ropy a plynu, na němž je řada evropských zemí včetně ČR do značné míry závislá. Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že případné přijetí energetických sankcí by v prvé řadě postihlo iniciátory takových kroků, a to poklesem životní úrovně Evropanů a snížením konkurenceschopnosti evropských ekonomik. "Dodávky z jiných zemí, hlavně ze Spojených států, které mohou být poslány do Evropy, vyjdou spotřebitele řádově dráž," řekl.
Rakouský kancléř Karl Nehammer v pondělí podle svých slov dostal od Putina ujištění, že dodávky plynu do Rakouska jsou zabezpečené a lze za ně nadále platit v eurech i přes dřívější Putinova tvrzení, že Rusko bude přijímat jen rublové platby.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová dnes řekla, že organizace zhorší odhady růstu světové ekonomiky pro letošní i příští rok, protože válka na Ukrajině tlačí vzhůru ceny potravin a energií, což přináší další zátěž pro již tak křehkou hospodářskou situaci. Varovala, že svět se nyní nachází ve "velmi nebezpečné době" a že vysoká inflace představuje "jasné a přítomné nebezpečí" pro světovou ekonomiku.
Švédsko a Finsko začaly po ruském útoku vážně uvažovat o tom, že změní svůj dlouhodobý směr zahraniční politiky a vstoupí do NATO. Bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv dnes řekl, že pokud tak učiní, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných zbraní. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.
Rusko varuje před jadernými zbraněmi v Baltu, pokud NATO přijme Švédsko a Finsko
V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že by rozšíření aliance nemělo jiný efekt, než posílení stability v Evropě.
Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.
Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.
Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o "bezjaderném" Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. "O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu," řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.
"Až do dnešního dne Rusko taková opatření nepřijalo a ani se k tomu nechystalo," řekl Medveděv. "Pokud nás k tomu dotlačíte, tak dobře... vezměte na vědomí, že jsme to nebyli my, kdo to navrhl," dodal.
Medveděv řekl, že doufá, že Finsko a Švédsko dostanou rozum. Pokud ne, budou podle něj muset žít s jadernými a hypersonickými zbraněmi v blízkosti svých domovů. Rusko by je totiž umístilo do Kaliningradské oblasti. "Žádný rozumný člověk nechce vyšší ceny a daně, zvýšené napětí na hranicích, Iskandery (raketové komplexy - pozn. ČTK), hypersonické rakety a lodě s jadernými zbraněmi doslova na dosah ruky od vlastního domu," řekl Medveděv. "Doufejme, že zdravý rozum našich severních sousedů zvítězí," dodal.
Rusko má největší arzenál jaderných hlavic na světě a spolu s Čínou a Spojenými státy patří ke světové špičce v technologii hypersonických raket.
"Aniž bych hovořil o některých konkrétních zemích, neobávali bychom se, že by rozšíření obranné aliance způsobilo cokoliv kromě posílení stability na evropském kontinentu," řekl dnes zjevně v reakci na diskuzi o možném vstupu Finska a Švédska do NATO mluvčí americké diplomacie Ned Price.
Ruské hrozby o zvýšení vojenské přítomnosti v oblasti Baltského moře, včetně jaderných zbraní, nejsou ničím novým, reagovala na Medveděvova slova litevská premiérka Ingrida Šimonytéová. "To, že Rusko vyhrožuje, není nic nového. Kaliningrad je velmi militarizovanou zónou, je jí už mnoho let a je v Baltu," prohlásila.
Ukrajinský parlament označil počínání ruské armády za genocidu
Ukrajinský parlament dnes schválil usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž. Parlament to oznámil na sociální síti telegram.
"Ruské počínání má za cíl systematicky a souvisle vyhlazovat ukrajinský lid, upřít mu právo na sebeurčení a nezávislý vývoj," stojí v textu, pro který hlasovalo 363 zákonodárců ze 450. "Proto je nezbytné akce, jichž se dopustily ruské ozbrojené síly během agrese započaté 24. února 2022, okamžitě uznat jako genocidu vůči ukrajinskému národu," píše se dále v rezoluci.
Ukrajinští poslanci rovněž vyzývají OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Evropský parlament, Parlamentní shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Parlamentní shromáždění NATO, stejně jako vlády a parlamenty na celém světě, aby také označily počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu.
Americký prezident Joe Biden už ruského prezidenta Vladimira Putina z genocidy obvinil, což Kyjev uvítal, i když někteří právníci upozorňují, že jde zatím o politickou rétoriku, a nikoli o soudně prokázané skutečnosti. Francouzský prezident Emmanuel Macron tento týden prohlásil, že použití termínu "genocida" v souvislosti s ruským postupem na Ukrajině by znamenalo slovní eskalaci, která by zkomplikovala jeho úsilí o nastolení míru.
Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dnes v Kyjevě řekl, že bude pokračovat v úsilí o zapojení Ruska do vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Rusko označuje tvrzení o páchání válečných zločinů jeho vojáky za dezinformace.
Hlavním cílem ruského útoku bylo odstranění Zelenského, tvrdí ukrajinský činitel
Rusko mělo v úmyslu zahájit invazi na Ukrajinu už 22. února a ukrajinské úřady se na útok připravovaly, řekl stanici BBC šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Překvapením podle něj bylo, že ruské jednotky vtrhly do jeho vlasti rovněž z běloruského území. Hlavním cílem Moskvy bylo fyzicky odstranit prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedl také Danilov.
"Rozuměli jsme tomu, co se bude dít na území naší země. Navíc datum útoku nebylo 24. února, ale 22. února. Měli zaútočit na naši zemi v tom formátu, jaký je nyní. Jediné, co jsme nečekali - že bude zapojeno území Běloruska. Diskutovalo se o tom, ale ve výsledku jsme se domnívali, že tomu bude jinak. Ale stalo se tak, jak se stalo," řekl v rozhovoru s ukrajinskou službou stanice BBC tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany.
Ukrajinské úřady však podle něj nemohly lidem říct: "Přátelé, 22. února začne válka." "To jsou z hlediska veřejné správy nepřijatelné věci. Ale připravovali jsme se," tvrdí Danilov. Jako nejlepší důkaz pro jeho tvrzení je podle něj fakt, že napadená země se už 50 dní ruské vojenské agresi brání. "Žádná světová rozvědka nedala naší zemi více než 21. dní," řekl Danilov.
Šéf ukrajinské bezpečnostní rady dále v rozhovoru prohlásil, že hlavním cílem Rusů byla likvidace Zelenského. Pokusili se o to podle něj několikrát. "Můžu říci, že 22. února kolem 19:20 jsme obdrželi informaci, že by se to mohlo stát v nejbližší době. Potom následovaly další čtyři pokusy. Naposledy 7. března - tehdy jsme dostali informaci od našich partnerů, rozvědek, že se chystá taková operace," uvedl.
Na dotaz, kým chtěla Moskva podle něj nahradit Zelenského, konkrétně neodpověděl. "Chápu, koho připravovali na tuto funkci. A není to Medvedčuk ani Janukovyč," řekl s odkazem na nedávno zadrženého ukrajinského politika a spojence Kremlu Viktora Medvedčuka a na bývalého proruského prezidenta Viktora Janukovyče. "Jediné, co mohu říci, je, že jsou to lidé s nárameníky. S velkými nárameníky," uvedl a zároveň vyloučil možnost, že by zemi mohli vládnout Rusové. "To je nemožné," prohlásil.
Ruské úřady se k tvrzení o úmyslu odstranit ukrajinského prezidenta nevyjádřily, poznamenala BBC. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na začátku války prohlásil, že Rusko nemá za cíl vyměnit vládu na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin nicméně 25. února vyzval ukrajinskou armádu, aby "vzala moc do svých rukou", podotkla stanice.
Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE