Brno - Z Ukrajiny kvůli válce přišlo do České republiky zatím do 500 uprchlíků romského původu. Většinu z nich tvoří ženy a děti, řekla ČTK Alica Sigmund Heráková, která je členkou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Podle ní jsou někteří Romové na jižní Moravě, dost jich zamířilo do Karlových Varů a část je v okolí Mladé Boleslavi. Členové rady vlády se zapojili do pomoci uprchlíkům.
Někteří jsou přímo v terénu, jiní komunikují s organizacemi jako například se Správou uprchlických zařízení v ČR, s cizineckou policií, neziskovým sektorem a dalšími subjekty, které poskytují potřebnou pomoc.
Podle dalšího člena rady Jana Husáka je většina uprchlíků romského původu ze západní části a okolí Užhorodu. Přestože západní část není tolik zasažená válkou, situace v oblasti není podle Herákové jednoduchá. "Humanitární situace je tam složitá. Dochází tam jídlo. Lidé mají strach, šíří se různé poplašné zprávy," uvedla. Na západ země se uchýlila i řada Ukrajinců z východní části, kde se více bojuje.
Mnoho uprchlíků přitom mluví jen romsky. Členové se proto zapojují do koordinace překladatelů z romštiny, případně osob schopných překládat do romštiny a z romštiny. Pomoct by mohli například romští lidé vykonávající veřejně prospěšné práce. "V kooperaci se zástupkyní veřejného ochránce práv Monikou Šimůnkovou jednáme s ministerstvem práce a sociálních věcí s cílem využití institutu veřejně prospěšných prací formou překladů a podpory sociálních pracovníků v terénu v kontaktu s uprchlíky," uvedla Alena Drbohlavová Gronzíková, rovněž členka Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.
Podle ní je situace náročná pro neziskové organizace i pro stát. "Má podle nás velký smysl zapojení nejen romských dobrovolníků, ale i těch, kteří plní povinnost veřejně prospěšných prací. Ty přitom vůbec nemusí mít podobu úklidu ulic, na kterou jsme od Romů zvyklí. Romové mají unikátní znalost, kterou v tomto kontextu mohou nabídnout a která bude společensky prospěšná," doplnila Gronzíková.
