Praha - Vztahy mezi Ruskem a Západem byly vždy řízeny předsudky a vzájemným podezříváním. V e-mailovém rozhovoru s ČTK to uvedl izraelský profesor historie Gabriel Gorodetsky. Dodal, že politici, kteří připomínají v souvislosti s konfliktem na Ukrajině Mnichovskou dohodu, neberou v úvahu odlišné okolnosti tehdejší a dnešní mezinárodní krize.
"Z mé vlastní dlouholeté zkušenosti studenta zahraniční politiky Ruska se Západem v meziválečné éře a v období druhé světové války mám dojem, že jejich vztahy byly vždy řízeny předsudky a vzájemným podezříváním, které utvářely politiku a byly nejdůležitějším faktorem v krizových situacích vedoucích k vyloučení Sovětského svazu z účastníků Mnichovské dohody a k následnému paktu Ribbentrop-Molotov, jakož i k současného stavu," uvedl Gorodetsky.
Mnichovské dohodě mezi Německem, Itálií, Francií a Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu, která byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově, se věnuje Gorodetsky ve své knize Stalinův velvyslanec v Londýně. Publikace s podtitulem Deníky Ivana Majského 1932–1943 vychází v těchto dnech v češtině. Gorodetsky pro toto vydání vytvořil speciální verzi, ve které v denících Ivana Michajloviče Majského, který byl v letech 1934 až 1943 sovětským velvyslancem v Británii, detailněji zohledňuje československou problematiku.
"Deníky poprvé přinášejí důkazy o sovětském postoji ke krizi a nové informace o sovětském odhodlání skutečně pomoci Československu, pokud Francie dodrží svůj závazek. Zároveň poskytují důkazy o britské pozici během kritických dnů kolem mnichovské konference," uvedl Gorodetsky.
Síla Majského zápisků, které britský historik Paul Kennedy označil jako "snad největší deník 20. století", spočívá podle Gorodetského v tom, že jsou hybridem osobního a historického vědomí. "Pokud bychom měli vyzdvihnout nejdůležitější rys deníků, bude to jistě role lidského faktoru, který překonává spory o politiku a ideologii. Majskij jako velvyslanec neváhal překračovat diplomatické konvence a etiketu. Nevyhýbal se kontaktům v britském parlamentu, s redaktory novin, odboráři, spisovateli, umělci, bankéři ani s intelektuály všech politických směrů," podotkl Gorodetsky.
Emeritní profesor historie na Telavivské univerzitě Gorodetsky studoval historii a rusistiku na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Mimo jiné přednášel na Oxfordské univerzitě či působil ve washingtonském Wilsonově středisku. Mezi jeho knihy patří Sebeklam: Stalin a německá invaze do Ruska, Dokumenty o izraelsko-sovětských vztazích, 1941-1953 nebo Rusko mezi Východem a Západem: Ruská zahraniční politika na prahu 21. století.
