Washington - Americký Národní archiv ve středu zveřejnil dalších skoro 1500 dokumentů týkajících se vyšetřování vraždy někdejšího prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v roce 1963. Podle agentury AP se očekává, že další archiváři odtajní příští rok.
Mezi nyní zveřejněnými dokumenty jsou tajné telegramy nebo různá interní sdělení a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by obsahovaly nové skutečnosti, které by radikálně změnily současné vědění o okolnostech atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho z 22. listopadu 1963. Jeho pachatelem byl Lee Harvey Oswald. Na další dokumenty čekali historici a další lidé, kteří jsou i desítky let po smrti Kennedyho skeptičtí, že na vrcholu studené války jediným zodpovědným za vraždu prezidenta byl Oswald.
Mezi dokumenty jsou tajné telegramy CIA a interní zprávy týkající Oswaldových návštěv na kubánském a sovětském velvyslanectví v Mexiku. O nich se ví, ale jak píše AP, nebyly nikdy zcela vysvětleny. Zveřejněné dokumenty pocházející ze dnů po atentátu se zabývají také možným zapojením Kuby.
Bývalý prezident Donald Trump v roce 2017 zablokoval zpřístupnění plného objemu archivovaných listin k vraždě Kennedyho se zdůvodněním, že jejich zveřejnění by ohrozilo národní bezpečnost USA. I tak Národní archiv USA tehdy zveřejnil asi 2800 dokumentů. Letos v říjnu Trumpův nástupce v úřadu Joe Biden také z bezpečnostních důvodů odložil chystané zveřejnění dokumentů. Jedním z termínů, které pro to stanovil, byla středa, odkdy má veřejnost šanci seznámit se spisy, které úřady zajišťující národní bezpečnost nenavrhly k dalšímu zadržováni. Do 15. prosince příštího roku mají vládní agentury čas, aby z bezpečnostního hlediska prozkoumaly zbývající materiály a pak je odtajnily, píše na svých internetových stránkách televize CNN.
To, že dokumenty stále nejsou zveřejněné, kritizuje řada vědců, zákonodárců i aktivistů usilující o transparentnější stát. Vede to podle nich kromě jiného k tomu, proč kolem vraždy Kennedyho, existuje tolik konspiračních teorií.
Atentátem na JFK se zabývala zvláštní vyšetřovací komise, kterou v prosinci 1963 ustavil Kennedyho nástupce Lyndon Johnson. Tato takzvaná Warrenova komise po desetiměsíčním šetření dospěla v září 1964 k závěru, že strůjcem a pachatelem atentátu byl Oswald sám bez jakéhokoliv spolupachatele. Zpráva Warrenovy komise ovšem narazila hned po zveřejnění na kritiku a nedůvěru, které přetrvávají dodnes. V polovině 70. let byla ustavena komise Sněmovny reprezentantů, která v roce 1979 připustila verzi více střelců, čímž podpořila teorie o spiknutí. Nakonec se ale možnost druhého střelce nepotvrdila a v roce 1988 bylo vyšetřování uzavřeno se stejným závěrem jako v roce 1964.
