Členové Evropského parlamentu se shodli na pozici vůči cestovním certifikátům covid-19, posvětili důležité programy s důrazem na investice do budoucnosti a přijali dohodu o příštích obchodních vztazích se Spojeným královstvím.
Digitální zelený certifikát přejmenovali členové EP na Certifikát EU pro covid-19 a zdůraznili, že nové nařízení by mělo být v platnosti nejdéle dvanáct měsíců. Tyto osobní dokumenty, v tištěné nebo digitální formě, mají usnadnit cestování v době pandemie, mají doložit, jestli byl dotyčný očkování některou z povolených vakcín, zda je majitelem negativního testu či se zotavuje, tedy má protilátky, po infekci novým typem koronaviru. Europoslanci dali zároveň jasně najevo, že majitelé těchto potvrzení by neměli být posíláni do karantény nebo na další testy. Obecně má platit, že testování má být dostupné, časově blízké a zdarma.
Finiš před létem
V případě certifikátu nejde o cestovní doklad. Přesto platí, že osvědčení nebude podmínkou pro uplatnění práva na volný pohyb v rámci EU.
Mandát k jednání s Radou (ministrů) EU o konečném znění nařízení o certifikátech pro občany Unie schválili europoslanci poměrem hlasů 540 (pro): 119 (proti): 31 (zdrželo se). Mandát k jednání o návrhu nařízení o certifikátech pro občany ze zemí mimo EU schválili poslanci poměrem hlasů 540 (pro): 80 (proti): 70 (zdrželo se).
Po tomto hlasování mohou být zahájena jednání mezi Europarlamentem a Radou EU. Cílem zákonodárců je dosáhnout dohody o konečném znění nových pravidel před začátkem letní turistické sezóny.
„O digitálním zeleném certifikátu jednáme v Evropském parlamentu v rekordně rychlém čase, aby mohl být lidmi využíván už toto léto. Certifikát je navržen tak, aby nediskriminoval neočkované a aby se jím lidé prokazovali pouze pro účely cestování do jiné členské země, nikoliv například pro návštěvu divadla. Za důležité také považuji, že obsahuje možnost prokázat se negativním výsledkem antigenního testu, který je levnější a rychlejší než PCR test,“ uvedl europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský (ELS).
Investice do inovací
Evropský parlament schválil hlavní programy v rámci dlouhodobého rozpočtu EU: Horizont Evropa (s rozpočtem ve výši 95 miliard eur), který financuje vědu, výzkum a inovace; program LIFE (5,4 miliard eur) na podporu opatření v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a čisté energie.
„Máme za sebou úspěšné hlasování o bezpochyby nejzásadnějším zdroji financí pro naše vědce a také průmysl a podniky, kterým je rámcový program Horizon Europe. Je pravda, že v Evropském parlamentu jsme si uměli představit ambicióznější rozpočet, ale myslím, že s 95,5 miliardy eur můžeme být spokojeni – je to více než v předchozích sedmi letech a navíc platí, že skutečná hodnota programu je nevyčíslitelná. Evropu díky tomu čekají v příštích letech průlomové vědecké objevy a inovační řešení, která zlepší život každého z nás. Mou velkou prioritou po celou dobu jednání o podobě Horizon Europe byla jasná a cílená podpora pro malé a střední podniky a jsem ráda, že se mi to povedlo do textu prosadit,” sdělila europoslankyně Martina Dlabajová (nestranička za ANO, skupina Renew Europe).
Na léta 2021 až 2027 bude mít Evropská unie společný vesmírný program (s rozpočtem 14,8 miliardy eur) včetně satelitních služeb, jako jsou Galileo a Copernicus.
“Pro mě osobně bylo klíčové schválení návrhů, kterým jsem v posledních třech letech věnoval nejvíce času a energie jako stínový zpravodaj – kosmického programu a výzkumného programu Horizont. Jsem hlavně rád, že se nám povedlo velmi posílit pražskou agenturu pro Galileo (GSA). Ta získá řadu nových úkolů a další zaměstnance, z Prahy budou řízeny všechny vesmírné projekty EU s rozpočtem téměř 15 miliard eur,” připomněl europoslanec Evžen Tošenovský z ODS (skupina Evropských konzervativců a reformistů).
Digitální Evropa
Poslanci také podpořili Digitální Evropu, první finanční nástroj EU pro digitální infrastrukturu a technologie. S rozpočtem ve výši 7,6 miliardy eur podpoří celkem pět prioritních oblastí: superpočítače, umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost, pokročilé digitální dovednosti a zajištění širokého využívání digitálních technologií v celé ekonomice a společnosti.
Prošel rovněž program pro jednotný trh, sledující podporu zejména pro malé a střední podniky.
“Nahrazuje v novém Víceletém finančním rámci EU několik předchozích programů a spojuje je do jednoho jediného. Cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu, spočívající v konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, ochraně spotřebitelů, podpoře zdraví lidí, zvířat a rostlin a ve finančním rámci pro rozvoj, tvorbu a šíření evropských statistik. Největší změnou proti původnímu návrhu Evropské komise je zahrnutí samostatného cíle v oblasti dozoru nad trhem. Podařilo se také zahrnout odvětví cestovního ruchu do cílů financování pro malé a střední podniky. Rozpočet programu byl zvýšen o 120 milionů eur,” řekla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, skupina Levice v Evropském parlamentu - GUE/NGL).
Dohoda s Londýnem
Velkou většinou hlasů EP schválil dohodu o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím a stanovil pravidla pro budoucí partnerství. Během úterní rozpravy poslanci uvedli, že dohoda je nejlepší možností, jak minimalizovat nejhorší dopady vystoupení Spojeného království z EU. Zdůraznili také, že parlament by měl hrát důležitou roli rovněž při kontrole správného uplatňování dohody v praxi.
Práva pasažérů na železnici
Poslanci ve čtvrtek schválili aktualizaci práv cestujících v železniční přepravě. Pasažérům se dostane více pomoci v případě zpoždění a systém cestování pro osoby se zdravotním postižením by měl být přívětivější.
Lodní doprava má být čistší jako součást cíle klimaticky neutrální Evropy. Kromě 40procentního snížení emisí do roku 2030 a integrace odvětví lodní dopravy do systému EU pro obchodování s emisemi se poslanci zasazují také o nahrazení těžkých olejů alternativními palivy a další ekologická opatření pro evropské přístavy a lodě.
On-line teroristický obsah
Ve středu europarlament schválil nová pravidla, která přinutí internetové společnosti, jako je Facebook nebo YouTube, k odstranění obsahu propagujícího terorismus do hodiny od jeho nahlášení. Týká se to obrázků, zvuku nebo videí, která podněcují lidi ke spáchání teroristických činů. Nespadá pod to novinářský nebo vzdělávací obsah, ale ani polemické či kontroverzní názory na citlivé otázky.
„Nová povinnost pro internetové platformy, jako je Google, Facebook nebo Twitter, mazat videa, texty a fotografie vyzývající k terorismu maximálně do jedné hodiny od okamžiku, kdy je k tomu vyzve policie z jakéhokoliv členského státu, jsou zásadní pro boj s radikalizací. Rozdíl mezi zhlédnutím videa na Youtube za hodinu, za tři hodiny nebo na 24 hodin může být v řádech milionů zhlédnutí. Nemůžeme si dovolit další tragédie, jako byla vražda francouzského učitele Samuela Patyho, v jehož případě dokonce policie stanovila přímou souvislost mezi teroristickou kampaní na sociálních sítích a jeho zabitím radikálním islamistou,“ zdůraznil Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Daně pro firmy
Parlament rovněž přijal usnesení požadující globální minimální sazbu pro daně z příjmu právnických osob. Poslanci zdůraznili, že současné mezinárodní daňové předpisy jsou zastaralé. Pokud jednání o dohodě o nových daňových pravidlech lépe odrážejících změny, kterými ekonomiky prošly v důsledku globalizace a digitalizace, selže na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, musí si EU tuto výzvu vyřešit sama, uvedli poslanci.
